Burke and Hare

Slibný začátek, který Američan John Landis napěchoval fórky pečlivě vysušenými na typicky britský způsob, postupně vybublá do ztracena. Simon Pegg a Andy Serkis jsou dobře sehraná dvojka, které se skoro nikdo nevyrovná. Úchvatná Isla Fisher se přesto nenechá zastínit. Všudypřítomný nadhled je zábavný. Jenže nakonec to tak úplně nestačí. (24.08.2011)

Slavný případ, blbý film. Když se to tak nějak vrší na sebe a řadí za sebou jako jeden vtip za druhým, neznamená to, že to tak nějak dopadne dobře. Naopak, i na tv obrazovku je to málo, natož na filmové plátno. Škoda. Tohle dílko by se nedalo promítat ani na hodinách dějepisu. Vyrovná se nejhorším hammerovkám? S odřenýma ušima a uřízlýma nohama. (18.02.2012)

"Tento příběh je založen na skutečném příběhu až na části, které na něm založeny nejsou." Tohle je Skotsko, jak ho znám! Originální, vtipné, neotřelé, krásně vizuálně zpracované, plné míst, kde jsem byla, a osob s akcentem, kterému jsem v posledních týdnech podlehla (a postupně ho začínám chytat taky). Obyvatelé Glasgow se v kině smáli víc než u všech amerických komedií poslední doby. A já ostatně taky. (17.11.2010)

Věčná škoda, že to Landis nepojal vážně, protože tak silných témat jako jsou osudy dua Burke/Hare a lidí kolem nich zase tak moc není. A i když to nakonec není to co jsem čekal (něco podobného ražení jako byl Sweeney Todd), tak nemohu tvrdit, že jsem se nebavil. Byť spíše než na hurónský smích se tu hraje na pozvednuté koutky s poťouchlým úsměvem. (19.02.2011)

Prodej vlastnoručně vyrobených mrtvol je ve starém Edinburghu velice výhodná živnost, zvlášť proto, že vás nebude paní Kostohryzová z Obchodní inspekce pranýřovat v médiích kvůli nadměrnému množství vody v panu Donaldovi, na společenském žebříčku se rázem vyšvihnete těsně nad žebráky, socky, hochštaplery a cikány, nejedna šlapka vám jde na ruku a když sáhnete hluboko do měšce, možná i těsně před vaší popravou ukáže kozy. Film balancuje na hraně mezi černočernou komedií a dementní píčovinou, pan Pegg si po celou dobu drží svůj neochvějný výraz retarda z irské knajpy a Glum si dokonce kvůli roli nechal narůst vlasy. Zbytek ansáblu občas pobaví, občas vyloudí nakyslý výraz a jistě vás příjemně překvapí, že je Ray Harryhausen stále naživu. Já osobně půl hodiny po projekci bez většího zájmu tápu, o čem to vlastně bylo a jestli jsem se zasmál jednou nebo dokonce dvakrát. (03.11.2012)