Suspiria

Minuloroční rest v podobě tohoto snímku dohnán. Film mi byl doporučen uživatelem stan67 za což bych mu tímto chtěl poděkovat. Ikdyž vlastně nevím komu děkuju protože tenhle uživatel z ČSFD záhadně zmizel. Škoda. Sem tam mi poslal dobrý tipy na filmy. O tomhle filmu jsem sice věděl ale odrazovala mě jeho stopáž(152minut). Nakonec jsem ale rád, že jsem mu dal šanci. Původní film Suspiria(1977) jsem samozřejmě viděl. Už si ho až tak detailně nepamatuju. Je tu pár hlavních nosných bodů ale neřekl bych, že nová Suspiria je přímo remakem. Největším mínusem(dle předpokladů) byla stopáž ze které bych něco ukrojil. Naopak pochválit musím herecký obsazení. Potěšila účast Mii Goth pro kterou mám slabost. Perfektní byla práce s kamerou a povedla se i hudební/zvuková stránka filmu. Plusový body přidá filmu i to, že dojde na nějaký to gore. Primárně je ale Suspiria spíš atmosferickou záležitostí. Především pak poslední půlhodina je hodně vymazlená. Celkově to je za slabší 4hvězdy. (27.01.2024)

Zpátky do sedmdesátých let - vizuálem a kamerou obecně, přes ozvučení, střih až po dramaturgickou strukturu. Přitom je film proloženej modernou v podobě geniálního soundtracku Thoma Yorka a vrstevnatostí, která nemá v současný době v rámci žánru konkurenci. Suspiria je atmosferická pecka, která ač se v určitých pasážích mdle táhne, ve finále vystřelí z diváka duši a dá tomu všemu bizáru smysl. Krok zpátky, kterej je ale v záplavě dnešních komerčních sraček paradoxně evoluční. Horor předešlýho roku a zřejmě i toho letošního! (21.01.2019)

Z původního hororového příběhu o studentce, která rozkrývá temné spiknutí uvnitř taneční školy, zbylo jen na hlavu postavené torzo, zbytečně doplněné o druhou narativní linii, v níž osmdesátiletý německý psychoanalytik vyšetřuje na vlastní pěst zmizení jedné z tanečnic a pátrá i po své dávno ztracené manželce. Dualitu děje symbolizuje i prostředí na dvě části rozděleného Berlína roku 1977 (kdy byla v kinech původní Suspiria), kam byl příběh přesazen kvůli odkazům na terorismus RAF a post-nacistické ideologie. Výsledkem je zmatený a špatně stříhaný umělecký video-art, jenž permutuje motivy původního filmu po svém a výrazně se tak odlišuje od originálu včetně celkového vyznění. Přepáleně barevné zázemí školy z Argentovy verze nahradila nudná šeď, vizuálně působivé jsou akorát ty sekvence, v nichž se Guadagnino snaží diváky šokovat, a na hudbu si tentokrát ani nevzpomenete. Nová Suspiria je filmem o probouzení ženství a ženské síly, která slouží k ponižování mužů a k boji o nadvládu v matriarchálním společenství, v němž i hlavní mužská postava je hraná ženou, a kde se tanec rovná sexuálnímu prožitku. Je ale utopená ve zbytečně roztahaném a rozbředlém vyprávění, v němž pozvolně stupňované napětí a znepokojení střídá okázalá a nijak nebudovaná brutalita a přímočarost, projevující se i tím, že film se rozhodně nenamáhá skrývat, co jsou učitelky v taneční škole zač, a hraje od začátku s vyloženými kartami. (05.10.2018)

Tak tomuhle říkám pravý cinefilní zážitek! Remake Suspiria se od původní Argentovy klasiky liší opravdu na míle a jsem si jistý, že pro někoho bude nestravitelný. Ať už intenzitou anebo specifickým vyzněním. Má dokonale snovou atmosféru, podobně jakou třeba vnímám u kultovního Spalovače mrtvol. Jakoby na vás z obrazu přímo dýchala jakási "neskutečnost". Nevím, jak to přesně popsat. Častokrát jsem při sledování zažíval hodně zvláštní pocity, které běžně při sledování neregistruji. Jedná se o hodně artově pojatý snímek, jež svou opulentní bizarností doslova překypuje a žije si vlastním životem. Jsou tu scény, které z hlavy asi jen tak nevyženete a váš mozek je moc nepobere. Někoho může Suspiria nudit, ale ty hloubavější by mohla oslovit. Omračující je trojrole Tildy Swinton, která častokrát svým makabrózním vzezřením vcelku děsí. Obraz, výprava, hudba, zvuk, triky, kamera - všechno je dokonale vybroušené. Po skončení jsem o svém plném hodnocení nepochyboval, protože si ho Suspiria právem zaslouží. (28.01.2020)

Mnohovrstevnatá předělávka Argentova dnes už notně zastaralého majstrštyku. Původní báchorku o čarodějnicích v taneční škole rozšiřuje snad do všech myslitelných stran, do času i prostoru. Vyžaduje to hodně pozornosti, úlitbu pro 70s horory (stylizací i postupy) a otevřenou mysl k šíleně přestřelenému konci... a člověk bude nadmíru spokojen. (30.07.2019)