Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Miro GáborHrají:
Ivana Chýlková, Monika Hilmerová, Karel Roden, Vladimír Škultéty, Veronika Jeníková, Ján Kroner ml., Bohumil Klepl, Daniela Kolářová, Ján Sedal (více)Obsahy(1)
Pro lásku většinou obětujeme více, než jsme původně chtěli… Film A. Sedláčkové je vzdáleně inspirovaný skutečnými událostmi, historii vztahu dvou nevlastních sourozenců a jejich marného boje proti vzájemné osudové lásce. Jako dospívající děti je na život a na smrt spojilo tajemství smrti otce, na které měli oba svůj díl viny. Z obyčejně lidské, hluboké a pochopitelné sourozenecké lásky se pak roztočí spirála citů až k psychické závislosti, proměněné ve stravující chorobný vztah. Tento vztah je „prokletý“ a nedovoluje jim žít ani spolu, ani bez sebe a zákonitě vrcholí záhubou obou. Hlavní postavy Jany a Miroslava napsala autorka pro I. Chýlkovou a K. Rodena. Jejich o dvacet let mladší představitele pak nalezla režisérka v M. Hilmerové a V. Škultétym. Snímek byl natáčen v Jaroměři a v Poličce, rodišti Bohuslava Martinů, jehož hudba ve filmu hraje velkou úlohu. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
"Sourozenci celý život marně bojují proti vzájemné přitažlivosti." - já teda s distributorem nesouhlasím. Nevidim tam žádnou vzájemnou přitažlivost, vidím ji tam jen jedním směrem, od Rodena/Škultétyho k Chýlkové/Hilmerové, z druhý strany je to spíš hnusná manipulace a potřeba mít bráchu na háku a různě si s nim pohrávat, jak se mi to hodí. Zvlášť, když vidím, že je do mě zabouchlej. Postava té holky byla vážně na pěst (Chýlková byla nesnesitelná, a jak už jsem ji v pár podobných rolích viděla, začínám mít pocit, že je to její normální chování, že vlastně ani nic nehraje). On teda Škultéty byl na pěst taky, ale míň. Vlastně celej film je hodina čytřicet koukání se na několik narušenejch osob a na jejich šílený počínání. Pointa dementní. To se každej, kdo spadne ze žebříku, musí hned zabít? Ani jedna postava není sympatická. Jedinej, kdo mě trochu bavil, byl Klepl. Jo, a ještě mě docela pobavil ten "oltář" ve skříni. ()
Je to hodně ujetý film. I když, sám nevím proč, tak Karla Rodena moc nemusím. Tady podal výborný výkon a tak trochu i film „zachránil“ od nižšího procentuálního hodnocení. Film mě osobně přišel moc „psycho“ a na naše poměry trochu divný námět. I když, jak se říká, zkusit se má všechno. Dávám poctivých 60 %. ()
Andrea Sedláčková pojala svůj první film se sebevědomou jistotou a natočila komorní příběh o jednom sourozeneckém vztahu. Zdatně jí při tom pomohlo herecké obsazení ve kterém nad všechny vyčnívá především Monika Hilmerová a Karel Roden. Naopak za nepříliš štˇastné, ale funkční a do příběhu zapadající, považuji použití klasické hudby Bohuslava Martinů a také jsem měl občas pocit, že mě mnohem více zajímají osudy úplně jiných lidí, než hlavní dvojice. I přesto se jedná o velmi dobrý film. ()
Komorní drama o dvou sourozencích, kteří nemohou žít sami spolu a nedokážou žít s nikým jiným. Na rozdíl od mnoha děl s podobným námětem je zde méně tragické romantiky, méně lásky, která se všemu vzepře, kterou nic nezlomí. Naopak, vztah postav Rodena a Chýlkové svým nenaplněním řádně zhořkl, ba zjedovatěl. Nikdy však nezmizel. Této odlišnosti, zvláště je-li podpořena skvělým herectvím Rodenovým, si cením. Zbylým hercům bych nevyčítal nevýraznost, od zahořklých stárnoucích lidí lze těžko očekávat výbuchy vášně. Silné *** ()
Zajímavý a hutný námět, který ale sráží trochu do kolen nevyrovnané herecké výkony. Zatímco Roden je vynikající, tak hlavní ženské představitelky jdou jen po lajně průměru a to, co tam předváděl Škultéty, to byla tragédie - kdykoliv se objevil, šel film o hodně procentních bodů dolů. Ale Roden a nikdo jiný to zase dokázal vytáhnout nahoru. Škoda, chtělo to lépe obsadit a dát ve scénáři lepší příležitost těm dobrým herečkám. ()
Reklama