Informátorka

Za prvé vidět. Za druhé přemýšlet o tom. Za třetí bavit se o tom. Za čtvrté doufat ve schopnost najít v sobě někdy i kdyby jen zlomek její odvahy. No a kdo už fakt neví co by, může řešit filmovou kvalitu. Je to sice to nejméně podstatné při takovém nelehkém tématu, ale zaplaťpánbůh, je to ok. Až moc. Ještě mám zaťaté pěsti a těžký žaludek a chuť mlátit palicí po hlavě. (04.10.2014)

"These girls are whores of war." Otřesná podívaná, ze které mi bylo ještě dlouho špatně. Klobouk dolů před režisérkou, že se odvážila něco takového natočit a před Rachel Weisz, že do toho šla. Škoda, že právě takové filmy se nikdy nedostanou do distribuce a tím pádem do širšího diváckého povědomí. Zpracování není dokonalé, ale to filmu (aspoň v mých očích) ještě dodalo punc větší autenticity a syrovosti. (23.03.2012)

Nikdo snad už dnes nepochybuje, že je OSN jeden velký bordel. Není tedy divu, že si to někteří misionáři vyloží doslova a nemají morální zábrany, trochu si na těch pissmakerovských pobytech zakuplířit. Jednak si přijdou na pěknou skývu bokem a druhak mohou vypustit trochu páry s nějakou ukrajinskou šestnáctkou, na níž lze plně realizovat své skryté fantazie a pěkně si multiotvorově zařádit třeba s coulovou vodovodní trubkou, pro kterou by u své upjaté, civilizované manželky zajisté stěží hledali pochopení. No co vám budu povídat, minul jsem se povoláním a hned po zhlédnutí jsem namejloval Ban Ki-Moonovi sívíčko. Těžko říct, kolik je v tom autenticity a kolik dramatizace té angažované, americké soudružky, avšak pravdou je, že jugoši byli vždycky roztomilí mazlíci a s děvkama to náramně uměli. V režii je trochu cítit vagína a fotku neohrožené hrdinky bez bázně a hany, co se vysere na své děti a raději bojuje v prdeli světa za lepší zítřky proti zlým chlapům, by si na svůj vibrátor nalepila nejedna militantní feministka, ale výsledek je docela hnusný, sugestivní a zábavný. (08.09.2011)

Když jsem viděla jméno režisérky, napadlo mě, že to byl snad střet zájmů. Holka promiň, narodila ses v Kanadě, ale předpokládám, že tvoji rodiče nikoli. Také si myslím, že jste s tátou možná prodali ségru, páč nějakou zkušenost mít musíš, když tě tohle napadlo. Ježiš, já zapomněla, je to podle pravdivé události. No, pro feministky každopádně výborné instruktážní video. Tak jo, trochu jsem se rozvášnila. Problém je ten, že hodnotit tu svinstvo, které je ve filmu obřadně předáno divákovi, stejně jako charakter OSN, se mi moc nechce. Protože mě nějak víc pálí třeba genocida nebo něco trochu multikulti. Tady je právě s podivem, že dívky, se kterými je obchodováno, jsou když ne z jedné země, tak aspoň bloku. V žádném případě nesnižuji tragédii a hrůzu, která se tam děla (obávám se, že pořád děje). No, takže je jasné, že mě to nedojalo. U konspiračních teorií taky bývám opatrnější. Pravdou ale je, že se pro samotný námět opomenulo, že tomu chybí šťáva (jako kriminálce), že tomu chybí překvapení (jako thrilleru), že tomu chybí lepší závěr (jako dramatu) a hlavně se obávám, že tomu chybí lepší režisérka. PS: ano, i já jsem žena, a ano, i mě pálí tenhle druh podnikání. Nicméně, taky jsem byla v téhle chvíli ještě divák. (07.10.2011)

Já zkrátka vím, proč mít krásnou a sympatickou Rachel ve své topce. Ona je jedním slovem výborná ve své roli Kathryn, pracovnice pro OSN. Ani zdaleka netušila, že na své misi v Bosně se střetne s obchodem s bílým masem, tím méně, že jsou do něho zapleteni sami důstojníci a pracovníci Mírových sborů. Pokud si vzpomínám, před pár lety tahle zpráva proběhla médií, aby byla brzy preventivně zapomenutá. Syrové a velmi, velmi smutné. Bohužel, spousta mužů je jen a pouze čistokrevná verbež bez rozdílu rasy, náboženství a původu. A za tím si stojím. (22.10.2016)