Režie:
Richard AyoadeScénář:
Richard AyoadeKamera:
Erik WilsonHrají:
Craig Roberts, Sally Hawkins, Paddy Considine, Noah Taylor, Yasmin Paige, Gemma Chan, Elinor Crawley, Claire Cage, Melanie Walters, Johanna Brüel (více)Obsahy(2)
Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými dalšími narozeninami. Obává se, že jeho matka prožívá románek s new-age pošukem Grahamem, a tak monitoruje dění v rodičovské ložnici podle aktivity přepínače tlumených světel a falšuje sugestivní milostné dopisy matky otci. Zároveň se pokouší dvořit své spolužačce Jordaně, žhářce, která osobně dohlíží na to, co si Oliver zapisuje do svého deníku – obzvláště na pasáže, které se týkají jí samotné. Když se jí něco nezdá, Oliver musí škrtat. Film vznikl podle slavné knižní předlohy Joea Dunthornea a jde o nekonvenční a podmanivý příběh o dospívání. (oficiální text distributora)
(více)Videa (17)
Recenze (322)
Neohipsterský pohled do světa náctiletých si snaží zachovat odstup od přílišného prohloubení postav, spíš jde o ztělesnění archetypů, tvářím se, že to byl záměr režiséra a že se mu to tudíž velice povedlo. Film je podán originálním způsobem, tento styl jsem již párkrát zaznamenal, ale ! neomrzel se mi ještě :) ()
Pokud ten excelentní výkon, kteří podali dva hlavní představitelé, byla jen neopakovatelná dětská bezprostřednost, byl hřích vyplýtvat ji na tento film. Přitom snímek sám měl velmi dobře našlápnuto: deník, který vizuálně zaznamenal přesně ten moment, kdy se z dětí stanou dospělí (sexuální zážitek tuhle změnu nezpůsobil). Beru to, že všichni dospělí byli karikatury, protože tak to nutně musí vidět dospívající chlapec. Ale to opájení se obrazem - i při vědomí, že je to režisérova (skoro)prvotina - bylo přehnané. Film chvilkami nudil, víc používat nůžky a měli bychom dobrý snímek o tvarujícím období života. /9. 6. 11./ ()
Nutno smeknout před Richardem Ayoadem, jelikož natočil velice originální(samozřejmě ne příběhově, spíše "obalově") celovečerní debut. Na druhou stranu jsem po zhlédnutí cítil spíše rozporuplné pocity, než bezbřehé nadšení. Je ale fakt, že ona originalita a dokonalá retro atmosféra filmu převládá a tak to hodnocením spíše někde mezi 3 a 4 hvězdami. Možná ani nejsem dostatečně stavěný na tenhle druh humoru, jelikož při scénách v nichž se kinosál rozezvučel smíchem, jsem se spíše pouze letmo pousmál. Určitě ale tahle neotřelá lovestory spojená s dospíváním stojí za návštěvu kina. Knížní předlohu jsem nečetl a až dodneška o ní ani neslyšel. PS: Ve Walesu jsem před lety byl a rozhodně to tam takhle ošklivě nevypadalo. ()
Tak jako v Zamilovaném Shakespearovi jsem zapochyboval, zda-li film dokáže ztvárnit lásku v její celistvosti. Ayoade na toto dilema dává vcelku logickou odpověď: "Pokud jste ji sami prožili, tak to není nemožné." A když se i v publiku sejdou stejně naladění diváci, tak je to čtyřhra, o které by se ani Agassimu nesnilo. ()
Richard Ayoade na ploše hodiny a půl servíruje příběh dospívajícího mladíka, do jehož celkem nudného a nevýrazného života zasáhne vztah s nevyzpytatelnou spolužačkou Jordanou a rozpadající manželství jeho rodičů. Drama Jmenuji se Oliver Tate je do značné míry originální ale také divnou sondou do mysli mladého muže v krajní fázi jeho dospívání, která jen dokazuje, že i stokrát viděné může stále připadat jako nové. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (6)
- Richard Ayoade si za svoj debut vyslúžil označenia ako "európsky Wes Anderson" či "britská chlapčenská Amélia z Montmartru (2001)". Film je prirovnávaný k snímke V koži Johna Malkovicha (1999). (Sufferer)
- Písně k filmu složil a naspíval Alex Turner, zpěvák kapely Arctic Monkeys, kterým v roce 2008 Richard Ayoade režíroval záznam koncertu Arctic Monkeys at the Apollo. (ThinkGeek)
- Výkonný producent filmu Ben Stiller se ve snímku objevil jako jeden z diváků opery. (Taninaca)
Reklama