Zdrojový kód

az na ten koniec, ktory mi prisiel ako z inej dimenzie (v negativnom slova zmysle), to bol celkom zaujimavy pocin. Na Jakea a Michelle sa vyborne pozeralo, boli prirodzeni a o mojej milovanej Vere ani nevravim. kazdopadne, film zaujal, ale hudba, tak ta mi teda trhala usi a do rana som z nej mala nocne mory :D (24.07.2011)

"Každej voják, kterýho znám, by řekl, že jedna smrt stačí." Ale alternativou může bejt smrt každejch osm minut. To je ale dilema. Co si tak mám vybrat? Mně dělají menší problémy i parabolický výpočty kvantový mechaniky, takže úplně přesně nevím, v jaký realitě se právě nacházím, ale jedno vím určitě - až budu mrtvej, tak zachráním svět. Už teď tuším, že si to užiju minimálně tak, jako jsem si užil Zdrojovej kód. A jelikož jsem netknutej teorií o časovým přeskupení, tak můžu odborně prohlásit, že to bylo svižný, zábavný a tajemný, což je moje miska chipsů (kafe nepiju). (09.11.2021)

Kino-zážitek měsíce dubna a spokojenost. Ale na jak dlouho? Zdrojový kód působí chytře, atraktivně a v kině při prvním sledování funguje na výbornou i díky famózní hudbě. Ovšem pak přichází okamžik procitnutí, kdy si (doufám) divák zpětně promýšlí pointy a všechny pravidla filmu a kroutí hlavou. Pro mě osobně je příběh sám jednoduchý, ale postavy definicí pravidel světa zdrojového kódu, tento svět podkopávají. Duncan Jones roste ve vynikajícího režiséra a na jeho další filmy se rozhodně těším i přes slabý komerční potenciál současného (ne-blockbusterového) scifi žánru. Spoiler k zamyšlení: jak vytváří počítačová simulace paralelní vesmír? Kde se berou detaily a varianty do simulace, když není strojem času? Jde tu o sílu lidské duše nebo o schopnosti techniky, která s ní dokáže manipulovat? Realita versus virtuální sen? On to možná celé nakonec ten pan o berli špatně spočítal a celá simulace je něčím víc... Přesto všechno je zábavné fandit hrdinovi, který zabije nevinného učitele, vezme mu tělo a navíc přeberu pěknou holku:)). PS: Jake Gyllenhaal má na to být hvězda, ale stále mu něco chybí... PPS: Pěkné využití amerického klišé patriotismu a "happyendu":) (24.04.2011)

Je mi sympatické, že Duncan Jones prodává naprosté banality jako malé nevtíravé indie kousky, u kterých mnozí (oprávněně!) vykřikují slova o spasiteli inteligentního sci-fi, apod. U Zdrojového kódu se však nemůžu ubránit tomu, že kdyby se celá látka zpracovala jako čtvrthodinový kraťas, výsledek by byl lepší než tenhle celovečerák, který sám sobě škodí tím, jak se mermomocí snaží hrát na několika hřištích najednou (časové paradoxy, vojenské trauma, milostná linka). Navíc, hrdina má možnost zmáčknout tlačítko „load“ tolikrát, až je vám nakonec jasné, že se mu to jednou podařit musí, podobně jako když v PC hře vyrážíte poněkolikáté od stejného checkpointu a doufáte, že tentokrát už definitivně nezařvete. 3 a ½. (01.09.2011)

Zaciatok dava spomenut na 90's vydarene akcne kusky (uvodna titulkova sekvencia mi temporytmom a atmosferou silne evokovala zaciatok Speed). Pokial je divakova pozornost rovnomerne rozlozena medzi dva okruhy: 1) whodunit (thriller) a 2) ako system funguje ("scifi"), film velmi dobre bavi. Problem nastava od urciteho momentu (a ten u divakov nastane v roznych fazach deja), kedy zacne prevladat viac otazka "ako to funguje?" a tvorcovia sa dovtedy ustaleny koncept pokusia rozsirit/pozmenit/rozbit/rozviest. Na druhej strane to dava kridla realitam este zaujimavejsim a odvaznejsim ... . (06.04.2011)