Králova řeč

Onemel som. Po chvíľke som už len koktal a až po týždni som schopný napísať pár riadkov. Takže film roku je tu a nie je ním žiadny hollywoodsky blockbuster, ale skromný, triezvy a vyspelý anglický filmík. Menej znamená viac - platí v tomto prípade v porovnaní s ostatnými oscarovými nomináciami naozaj stopercentne a mňa už len napadá prirovnanie, ktoré by možno ocenil môj skúšajúci profesor, principiálne ide síce o niečo úplne odlišné, ale k tomuto filmu sa to hodí dokonale. Takže podobne ako požiadavky na výklad sprievodcu cestovného ruchu, aj tento film je: kultivovaný, prístupný, názorný, poučný, zaujímavý, zábavný, vzťahový, pestrý aj získavajúci. Snáď nemusím pripomínať herecké výkony symbolizujúce dokonalosť tohto povolania, hudbu ukážkovo šitú pre tento film a citlivosť spracovania, či príbehovú rozmanitosť s každom okamihu. 100%. (15.02.2011)

Čiší z toho typický britský chlad, odtažitost a konzervatismus. Film je však nad očekávání vtipný a rozverný. Bohužel to nejzajímavější (logopedovy netradiční metody) vyzradí trailer. Herci jsou všichni skvělí a na Oscarech o nich jistě uslyšíme. Ale občas jsem měla chuť zařvat, ať už se ten Firth konečně vymáčkne:). A G. Pearce nevypadá strarší než Firth ani pod tunou mejkapu, tohla volba se příliš nezdařila./// *spoiler* O pompézní scénu korunovace nás Hooper lišácky připraví. *konec spoileru* (Pokud od filmu očekáváte komorní drama, výtku ignorujte). Jinak se na KS nedostatek financí nijak neprojevuje Kostýmy, kulisy, dekorace... Vše působí nadmíru autenticky, aniž by se kamera onanisticky vyžívala v detailních záběrech různých serepetiček. Jedna technická: Kameraman používá oblíbené Kubrickovy 18mm čočky - a to v je v kombinaci s detaily a polocelky znát. Nehledě na rybí oko (jízda výtahem), které přímo vyvolává voyeurský pocit šmírování jako skrz domovní kukátko. Postavy výrazně vystupují z pozadí, aniž by však ono samo bylo rozmazané, úhel pohledu je širší, což umožňuje vidět mnohem víc z dané scény. Kamera tak vytváří určitý pocit intimity, jsme blíže dění, jednání postav - mnohem více než by se u královské rodiny slušelo./// Konec je dojemný, Britové z něj musí být emočně rozhození, jejich duch národa povzbuzen. Je to však jeden z mála silných momentů filmu. Tempo je až moc pozvolné a zadrhává se stejně jako král. KS je však příjemně civilní, nikoliv majestátní – ve chvíli, kdy král hovoří o svých příkořích v dětství, je to jen obyčejný člověk, u nějž potlačení osobnosti vedlo k tak nepříjemnému defektu, jejž musel překonat akutněji, než my ostatní, kteří jsme se neochotně courali k logopedovi a opakovali otravné „trnky brnky“. 75%. P.S. Tři herci z H. Pottera se jen tak v tomtéž filmu nesejdou. Kuriózní, že?:) (25.01.2011)

Film, ktory vas odzbroji svojou lahkostou, neuveritelnou ludskostou a v neposlednom rade hereckymi vykonmi, ktore absolutne podtrhli uveritelnost celeho pribehu. Posledne minuty kralovej reci boli tak emotivne, ze som nechcela, aby vobec skoncili. Silu priatelstva, odhodlania a silnej vole by som citila skrz monitor aj keby som bola slepa a toto filmu "Kralova rec" uz nikdy nikto neodoprie.Nikto iny si tento rok v muzskej kategorii nezasluzi Oscara viac, ako Colin Firth a Geoffrey Rush a pevne verim a dufam, ze si to budu mysliet aj pani akademici a konecne raz urobia spravnu vec. (12.02.2011)

"Is the public ready for two minutes of radio silence?" Tak strhující jak jen film o návštěvě logopeda být může. Ani sama nevím, kde v jeho popisování začít, protože si neuvědomuji nic, co bych pro tentokrát mohla hodnotit negativně. Od prvního momentu při projevu na dostizích jsem zkrátka sympatizovala s Védodou z Yorku v podání Colina Firtha natolik, že mám teď chuť vytáhnout z police nějakou knihu o historii Velké Británie a pojmenovat jednou svého syna Albert jakkoliv mám doposud toho jméno spojeno hlavně s jedním obchodním řetězcem. Velkou zásluhu na tom všem nese výborná kamera a režie, ze které přímo cítíte tu konzervativní atmosféru Británie třicátých let, úžasně vtipný scénář nabízející snad v každém dialogu Jeho Veličenstva Bertieho (občas málem v každé jeho replice) nějakou tu vtipnou narážku a samozřejmě sám představitel hlavní role, který si dle mého po Single Manovi kráčí pro další Oscarovou nominaci. Ostatně obsazení je luxusní ve všech aspektech, od mnou již opěvovaného krále Alberta přes muže v pozadí (a recenzemi často opomíjeného) Geoffreyho Rushe až po téměř cameo roli arcibiskupského záškodníčka Dereka Jacobiho. (Snad jen ten Timothy Spall jako Winston Churchill lehce přehrává.) King's Speech klepe významně na dveře, za kterými Akademici vybírají letošní Oscary, a při troše štěstí by to snad minimálně Firthovi mohlo letos vyjít. Pro mě zkrátka nejlepší film roku 2010, na který půjdu v průběhu ledna do glasgowského kina ještě minimálně jednou. "Fuckety shit. Shit, fuck and willy. Willy, shit and fuck, and… tits." Dodatek 20. ledna 2010: Po dvou týdnech viděno v kině znovu, tentokrát ještě s hodinovou závěrečnou sekcí Q&A, kde Colin, Helena a Tom odpovídali na otázky publika. A i napodruhé ve mně King's Speech zanechalo pocit, že si letos Oscara za nejlepší film roku nikdo nezaslouží víc. Vizualita, kterou jsem napoprvé lehce přehlížela, je úžasná; pohledy ze stropu gotického kostela vnášejí do filmu přesně ten pocit malosti člověka proti velikosti jeho údělu; pocit, který po většinu filmu princ (král) Albert zažívá. Neméně zajímavé jsou i terapeutické části, kdy kamera, vražená Firthovi téměř do obličeje, za princem nacházi jen holou zeď, kdežto při pozorování Rushe objevuje přívětivější, více domovskou atmosféru s krbem, čajem či křesly. A herci jsou zkrátka výborní; minimálně u Firtha a Rushe budete cítit, že to nehrají, že je to jejich normální, přirozená, každodenní póza. Takhle to vypadá, když se hranice mezi filmem a realitou stírají. Přesně jak řekla v závěrečné diskuzi Helena: "Oh, we must be on; Colin stopped talking." (10.01.2011)

To, co Tom Hooper předvedl v Damned United, dotáhl v The King's Speech k dokonalosti. Věčný boj s okolím a hlavně se sebou samotným. Slova dávají sílu postavám a vyniká tak jejich charisma. A nahlédnutí do soukromí královské rodiny mi umožnilo pochopit jejich (a nejen jejich) monarchii. A co vlastně dodat? Všichni jsme přece jen lidé. Bez ohledu na titul. Tak pravím já! Král Kryšpín ČSFD IV. (26.01.2011)