VOD (1)
Obsahy(1)
Čáry a kouzla v poklidném městečku Bludičkov, které nenajdete na žádné mapě. Úsměvný pohádkový příběh o tom, jak vám návštěva jednoho kouzelníka může obrátit život naruby a o tom, jak sirotek Ondra možná ke štěstí přišel. V poetické pohádkové grotesce, odehrávající se v neexistujícím městečku Bludičkov, se zastavil čas. Ručičky na hodinách ukazují za pět minut dvanáct, jakoby bludičkovským symbolicky dávaly ještě poslední šanci. Jedině tajemná postava Acruxe ví, jak dopadne příběh bludičkovských a jaké budou osudy jeho hrdinů.
Do městečka přijíždí známý jasnovidec Heliodromus. Před školou se hlavní hrdina příběhu Ondra seznámí s jeho dcerou Adélkou. V místním hostinci se už scházejí měšťané na kouzelníkovo představení. Ostrozraku uhrančivého mága neunikne žádné tajemství. A tak postupně odhaluje různé nepravosti, které se dějí v městečku. Na požádání vykládá budoucnost. Největší zájem má paní starostová. Heliodromus na ni prozradí, že má v úmyslu otevřít v Bludičkově módní salon v domě, kde slunce vychází po celý den. Okouzlená starostová proto žádá manžela, aby jí koupil obchod, kde je knihkupectví Ondrova dědečka, že tam bude její salón prosperovat!
Dvanáctiletý Ondra nadšeně prožívá svůj klukovský obdiv k motorkám. Jeho všední radosti obyčejného kluka, však převrátí zcela naruby smrt jeho dědečka. Příčinou dědečkovi smrti se stala bezuzdná hamižnost bezohledného starosty Bludičkova.
Adélka utěšuje nešťastného Ondru, že mu tatínek pomůže. Heliodromus je však zdrženlivý a poznamená, že každý si musí projít svým osudem. Nakonec Adélka tatínka přemluví, aby Ondrovi přece jen pomohl. Heliodromus souhlasí, ale poradí Ondrovi, aby v dědečkově knihkupeckém krámku našel největší bohatství, které ukrývá. Když ho najde, nikdo už mu ho nevezme a bude mu sloužit, jako nikomu jinému. Ondra dá na jeho radu...
Groteskně komediální nadsázka tohoto moderního pohádkového příběhu odhaluje sobecké charaktery zpupného starosty a patolízalských radních, kteří osudově poznamenávají Ondrův život.
(Česká televize)
Recenze (89)
Opravdu jsem to nečekala a líbilo se mi to moc. Něco mezi Až přijde kocour, Bylo nás pět, Pipi dlouhou punčochou a Rozmarným létem hozené trošku do parodie jako Mazaný Filip a takové filmy já můžu. 13. 1. V krátké době viděno podruhé . Arci musím říct, že tatík kurevník, kouzelník,kočovník, rovnoběžník, světoběžník básník, mystik, esoterik a k tomu všemu ještě slávista je můj nový hrdina, už i na ty psycho klobouky jsem si zvykla, nemůžu jinak a pálím 5*. Já se narodit tak o 150 let dříve, tak se dám hnedka k cirkusu. ()
V dnešní záplavě nepohádkových pohádek bez děje a nápadu mě Dům U Zlatého úsvitu příjemně překvapil. Jandourek nabízí mile trhlý příběh, který má do klasik typu Tři oříšky sice velice daleko, ale přece jen stále dokáže vykouzit to příjemné poetické naladění. Jen tak dál! **** - mezi slepými je jednooký králem ()
Půl hvězdičky za sympatické dětské představitele a že jsem se jednou trošku zasmál... Jestli se budou dál točit takovéhle hrůzy pro nikoho, nevím kam to s českou kinematografií povede. Příliš složité dialogy pro děti, pro dospělé nesmyslné a nudné. O scénáři a režii nemůže být ani řeč, herci bída a ti známější tam dokazují pouze fakt, že už opravdu nemají v čem hrát, ale nějak se živit musí... Trochu smutné na Vánoce... P.S. V době hodnocení měl tento film 55%. Padesát pět????? Vždyť to znamená průměrný film!!! | 12/2009 ()
Být mi tak deset, hravě bych se dokázala vcítit do malé Adélky a jejího kamaráda Ondry. Jejich dobrodružství bych prožívala se zaťatými pěstičkami. Heliodromus by byl střed mého světa a hltala bych každou jeho radu do života tolik, že bych si neváhala udělat taky takovou ,,Magickou knihu". Bohužel už jsem trochu odrostlejší holka, takže jediné co dokážu vážně ocenit je pár dobrých trikových nápadů, dobové kostýmy, ztřeštěnost, odzbrojující dětské představitele, zmrzlého lyžaře Pavla Lišku a samozřejmě mého oblíbence Josefa Somra. Ovšem až budu jednou matka, třeba se budu taky smát všemu jako moje matka a vysvětlovat svým dětem, že to jak Igor Bareš přehrává, má zcela jistě ve scénáři. ()
Nazvat tenhle film poetickým je tedy velmi odvážný počin - jestli poetika spočívá v neustálem pitvoření, netradičných kloboucích, snaze o grotesku a nějakém tom ohraném kouzlu, tak jde tedy o velmi osobitou poetiku, která však působí až svatokrádežně s přihlédnutím k mistrům tohoto žánru, hlavně panu Jasnému (přijde mi, že se Jadnourek nějak moc inspiroval jeho Kocourem a dost křečovitě ho namontoval na dnešní dobu). Zápletka tedy nemá příliš co říct, je podivně rozklížená, plná zbytečných scén. I dobří herci se zde snaží nějak vyhovět zvolené stylizaci, což jim však silně podráží nohy, alespoň že děti jsou docela přirozené, Janžurová opět smutně dokládá, že dnešní režiséři z ní dokáží dělat jen hysterickou a nervózní karikaturu a zapomínají na to, že jde snad o nejvšetranější herečku našeho filmu. Jediný klad na filmu je dobré řemeslnné zvládnutí a na televizní film skvěle zvládnuté triky, které vůbec nebyjí do očí. ALe pod touto vybroušenou a přívětivou slupkou páchne naprostá scénáristická bezmocnost. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (3)
- Natáčení tohoto pohádkového příběhu se uskutečnilo v červnu 2009 v magické Telči a jejím okolí, ale také v městečku Třešť na Vysočině, kde se filmovalo hlavně v sále Sokolského domu v židovské čtvrti. (Taninaca)
- Při scénách z náměstí Zachariáše z Hradce v Telči je možné si všimnou plotů, které záměrně opticky oddělují možné východy z náměstí nebo zakrývají všudypřítomné restaurace. (MTHRFCKR)
Reklama