Serge Gainsbourg: Heroický život

Příběh neuvěřitelné a vyjímečné osobnosti Serge Gainsbourga mě uchvátil. Jeho hudbu mám ráda a jeho životní příběh je zajímavý. Navíc Gainsbourga velmi dobře stvárnil charismatický Eric Elmosnino, jako kdybych se koukala na Gainsbourgovo dvojče. Hudební čísla byla povedená a fantastické prvky umělcových představ byly vtipné. a navíc krásná francouzština :-) (05.06.2010)

Tohle ne... Joann Sfar měl zůstat spíš u těch komiksů. Eric Elmosnino byl paradoxně jak Gainsbourg nejsilnějším článkem filmu. Respektive narozdíl od té obludné loutky, byl snesitelný. Ta "zábavná" a "snová" intermezza jsou asi největším kámenem úrazu - důkaz, že i po tisícé se podobné obzvláštnění dá natočit nezábavně, nudně a v podstatě toporně dětsky. Serge se musel obracet v hrobě. Film slabší průměr, žádný hlubší pocit nezanechá. (29.03.2010)

Tak tohle tedy bylo svým způsobem veliké zklamání. Většina filmu se točí okolo toho, se kterou ženskou S. G. spal a kterou miloval. Pak je tam pár songů, ale jen těch nejskandálnějších. Je to vůbec svým způsobem skandální a skandalizující film o skandálním zpěvákovi, který se postupně stal další francouzskou modlou. Co je třeba vyzvednout, jsou zejména snové (možná spíš schizofrenní) pasáže s loutkou (vysvětlení přijde až na samém konci filmu). Je to ale experimentální film a vlastně je dost těžko stravitelný. Ta část s B. B. (aneb Laetitiou Castou) se mi líbila asi nejvíc (zaprvé mám ráda Je t´aime moi non plus v jejím podání, ne v podání Jane Birkin, a zadruhé tahle pasáž byla úžasně hravá a originální a pak - je to přece B. B.) a tu jednu obrovskou hvězdu navíc dávám za představitele hlávní role - Wau! (20.10.2011)

Velmi silný debut francouzského režiséra Joanna Sfara, který se výrazně zařadil do proudu francouzského hravého manýrismu odchylujícího se od klasických představ o fungování filmu. Sfarova představa (manýra) se asi nejvíce blíží představám jeho krajana Jeana-Pierre Jeuneta (i když srovnání s ním je trochu nepřesné). Nezaměnitelný, originální a osobitý filmový svět plující na vlně imaginace a hry nejen s jednotlivými postavami, ale především s divákem, který pro pozitivní přijetí snímku musí přistoupit na hru diktovanou režisérem - zhmotnělé alter ego hlavního hrdiny coby jedna z postav, navíc karikované do úžasně stylizované postavy ,,Ksichtu", jenž pronásleduje Gainsbourga téměř celý život, hodně subjektivně podávaná představa, jaké že běsy nosil legendární zpěvák v útrobách své hlavy, jakož i silně pseudobiogafické vyznění snímku, který pracuje s Gainsbourgem pouze jako s ikonou, s předmětem umění, s postavou svého filmu. Joann Sfar ale neudržel narozdíl třeba od dříve zmiňovaného Jean-Pierrea Jeuneta vysoce nasazenou laťku po celý film a umně budovaná koncepce mu několikrát zakolísala, přesto je Serge Gainsbourg svým způsobem víc než jen zaznamenání hodný jev, už jen pro tu nádhernou hudbu a sugestivní hudební čísla. Tvůrcům se navíc povedl skutečně mimořádně zdařilý casting, nelze nevyzdvihnout herecký koncert Erica Elmosnino, Serge Gainsbourg jako by ožíval ve své reinkarnaci pro 21. století, takový, jakého bychom ho dnes patrně chtěli mít. Celebritu, superstar... Silný film (a Serge Gainsbourg coby chodící reklama na cigarety :-)). (21.06.2010)

"Milujú moje piesne, ale môj ksicht, to je niečo úplne iné"...No, ksicht nič moc, ale ak sú prachy a sláva, tak baby lezú do postele samé. Posledná polhodina, kde to už ide so Sergem dolu kopcom je presne to, čo mi vo filme chýbalo. Hádky , chlast, cigareta jedna za druhou a problémy...Prvá hodina bola pre mňa skôr miernym sklamaním. Jeho slávu si našinec uvedomí, až keď vo filme zaznejú mená ako B. Bardot, a. Delon či zaznie hit "Je taime". 60%. (02.12.2012)