Reklama

Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Řím hoří, Nero recituje, křesťanství je na vzestupu. A filmoví diváci se v zástupech hrnou na filmový kolos, který se natáčel léta. Pyšní se osmi oscarovými ® nominacemi* (včetně Nejlepšího filmu) a objevuje se v něm 110 postav a na třicettisíc statistů. Čekají je skvostné obrazy pochodujících legií, zpupného pohanství a děsivá podívaná na mučednictví křesťanů, předhazovaných lvům za jásotu davů v Koloseu. Robert Taylor hraje velitele legie, jehož láska ke křesťanské otrokyni (Deborah Kerr) překračuje propast mezi říší a sektou oddaných věřících. Nade vším ale ční Nero (Peter Ustinov). Císař, šílenec, vrah - neomezený vládce velkolepé – a velkolepě zatracené – slávy, která bývala Římem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (101)

Han22 

všechny recenze uživatele

Tohle bylo opravdu velkolepé. Nikoliv Samson a Dalila, ale Quo Vadis byl první opravdový historický velkofilm se vším všudy. Ať už výpravou, postavami, emocemi nebo celým příběhem. Ocitáme se v Římě někde kolem roku 60, za vlády šíleného císaře Nera, za dob kdy křesťané byli jen taková malá tajně scházející se sekta a kdy svatý Petr byl jen apoštol a pamětník Ježíše. Nero sužuje lid svým šílenstvím a jeho vrcholný kousek zapálení Říma chce svést na křesťany. Uprostřed všeho se sejde nepravděpodobný pár - hrdý římský velitel Marcus Vicinus a zapálená křesťanka Lygia, kterým budete do konce držet palce. A stejně tak skvělé jsou i ostatní postavy, především rozpolcený rádce Petronius, milenka Poapea, obr Urus, majestátní Petr a pološílený, polodementní Nero ve skvělém podání mladého Ustinova. To vše v parádní výpravě, kde jsem neměl problém věřit, že jsem v Římě, cetru veškeré civilizace. Nádherná architektura, davové scény vrcholící požárem Říma či majestátním Koloseem. Finální hodinu s křesťany pochodující s písní na rtech proti lvům jsem skoro obrečel a říkal si, že to takhle nemůže skončit. Úžasná záležitost a už se moc těším na další "sandálovky". Historický film roku 1951. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Další ze splněných úkolů knihy, která říká, co je třeba vidět, než umřete. A ano, bavíme se o roku 1951, ale mnohdy to není vůbec znát. Někde ale zase naprosto, bez toho se prostě neobejdete. Nicméně tři hodiny epičnosti. Hollywood si tenkrát nejenom myslel, že dokáže cokoliv, on opravdu dokázal cokoliv. Tam kde je dnes digitál, tenkrát byly velkolepé masové scény a momenty, při kterých se tajil dech. No a jelikož už námět sám o sobě je geniální, tak to tady špatně dopadnout prostě nemohlo. Velkolepé, dechberoucí a poplatné době jen tak, jak moc to v tom budete chtít hledat. Jinak samozřejmě filmový zážitek absolutní. ()

Reklama

Ferinka 

všechny recenze uživatele

Vždycky, když se řekne Nero, vybavím si úchylný výraz ve tváři Ustinova. Ten toho vyšinutého grázla zahrál tak perfektně, až je mi líto, že nedostal sošku. Člověk se občas pousměje, když vidí triky z padesátých let, ale věřím, že před půl stoletím to byla pecka a své úšklebky ráda potlačím. Jen ta Ligie byla na můj vkus příšliš... sladce jednoduchá? Má tam takové repliky, děj jak blázen, a ona se u toho tváří furt stejně.. Jinak není co dodat, Quo Vadis je prostě synonymem pro historický velkofilm. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Monumentální filmový epos, který odstartoval vůbec celou tu novodobou éru historického velkofilmu..Ze známějších Alexander Veliký, Desatero přikázání, Ben Hur, Spartakus nebo Kleopatra, z těch méně například Rucho, Bible, Demetrius a Gladiátoři, Romulus a Rémus, Král králů, Barabáš nebo Největší příběh všech dob a samozřejme i další jiné. Film byl natočen podle světoznámého románu H. Sienkiewicze. Novější evropskou resp. Polskou verzi jsem celou bohužel neviděl, takže nemohu srovnávat ale to málo co jsem viděl,mi připadalo celkem hodnověrné, hollywoodsky nezprzněné. Příběh lásky krásného patricie a mladé křesťanky je bohužel fikcí, která je však zasazena do hodnověrných kulis, dějů, reálií a charakteristik osob, které podle mně zdařile vykreslují dekadentní Neronův Řím. Výprava, kostýmy, kamera a hudba byly v tomto filmu asi tím nejlepším, stejně tak i jeho pestře syté barvy, rovněž velice zdařilé (vytvořené systémem Technicolor) a okázelé masivní scény. Exteriéry a interiéry antického Říma byly hodnověrné, avšak některé osoby, které tu vystupují v dějinách oné doby nejspíš vůbec neexistovali, některé jsou prostě jednoduše přidány, některé ubrány ale ono to je ostatně jedno. Trochu mě však mrzí, že sám velký filozof Seneca-vychovatel a učitel Neronův, je tu tak trochu v pozadí, nicméně tu dostává velikou příležitost jistý Petronius (dobrý řečník a zde rádce Neronův). Že by snad Seneca..? Jeho smrt ho tady k tomu tak trochu predurčuje, i když k ní v podstatě nedostal žádný příkaz tak, jak tomu skutečně bylo. Z dalších osob věrných historické předloze tu byli Acte-propustěnka a milenka Neronova, která se postarala i o konečnou Neronovu smrt v deziluzi. Což zde ale byla také velmi zkreslená a urychlená situace. Všichni dobře víme že Nero zemřel někde na útěku, tuším že tomu nebylo přímo v Římě, přestrojen, aby ho nikdo nepoznal, ještě společně s propuštěnci Faónem a Epafroditusem, kteří resp. ten druhý se zapříčinil o jeho zprvu váhavou smrt dýkou. Už předtím ale senát Nerona prohlásil za nepřítele státu a přikázal jeho stíhání a potrestání podle obyčeje předků...Tuším, že v nové verzi tomu tak bylo, ale to bych kecal...Vzpomínám si snad na jeden film, kde tomu skutečně tak bylo a kde před svou smrtí prohlásil historicky podloženou větu „Qualis artifex pereo“ (jaký umělec ve mně umírá). Dále tu byl Galba-příští nečekaný císař, vidět byl až ale na samém konci, zbabělý Tigellinus-prefekt pretoriánů, jehož smrt zde byla také zkreslena tuším že tomu bylo v cirku. A pak samozřejmě křesťané Petr a Pavel. Naopak jsem zde postrádal Pisona-vůdce prvního spiknutí na Nerona (což asi nebylo tak důležité, Senecova synovce Lucanuse a jeho (snad druhou?) ženu zapuzenou Octavii a nakonec i pretoriána Burra (předchůdce Tigellinuse) otráveného Neronem. Oproti knize trochu nevýrazného Petronia bohatě kompenzuje výborný P. Ustinov. Ten je tu jako Nero v podstatě-plačtivý šílenec, avšak – přerostlý a rozmazlený spratek s nebezpečnou a neomezenou mocí - je prostě jedním slovem úžasný. Je to v podstatě karikatura císařského majestátu, úzkostmi pronásledovaný vládce, který se skrývá ve stínu své hrdé a nelítostné manželky Poppey (Patricia Laffanová). V jistých okamžicích je ochoten přenechat jí i své vladařské povinnosti. Ne nadarmo a celkem i oprávněně byl v roce 1951 za ztvárnění této své role nominován na Oscara. Opravdu vedle ostatních méně přesvědčivých hereckých výkonů v tomto filmu září mladý Ustinov jako jediná velká stálice. Sám římský důstojník a velitel Marcus Vinicius-Robert Taylor nic moc, sice měl určitě dobré předpoklady, ale mě zde moc nezaujal. Nicméně mladá křesťanská dívka Lígya (Deborah Kerrová) mě skutečně ohromila, byla tak sladká a zároveň nevinná, přímo jí to vyzařovalo z očí. Kdo mě však velice zaujal a líbil se mi, tak to byl jistý opatrovatel Ligye "Ursus" obr-kolohnát a téměř ztělesnění antického Hercula, ten jeho zápas v aréně s býkem byl naprosto famózní. Téměř tříhodinový filmový epos rozhodně nenudil, a když se tam takové pasáže už našly, tak se navzájem kompenzovaly s těmi, kde se něco dělo jako tomu bylo například u velkolepého slavnostního pochodu Viniciových legií před majestátním císařským palácem, přítomnost obra Ursua v aréně, velkolepě ztvárněný požár Říma, zpívající a hrající Nero, pronásledování, mučení a zabíjení křesťanů v cirku, Neronův strach před rukou rozběsněného a spontánního povstání římského lidu, a v neposední řadě by byl skoro hřích nevzpomenout si na velkolepé Pavlovo představení, kdy kázal na nějaké hoře všem přítomným křesťanům a vzpomínal na setkání s Kristem. Ve své době se na dlouhou dobu tento film zařadil k nejdražším, jaké do té doby vůbec kdy vznikly, traduje se že snad na 8 milionů dolarů stála celá jeho produkce. Po čase zas jeden pěkný filmový zážitek, místy sice trochu zbytečně protahovaný a zaměřený jen na hlavní milenecký pár a jeho osudy za Neronovi vlády. () (méně) (více)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetl, nebyl jsem zatížen srovnáváním a s o to větší chutí jsem si pustil klasickou filmovou verzi. Musím se přiznat, že jsem byl velmi překvapen, jak výborný film to je. Úchvatnou výpravu, skvělé obsazení, dobré herecké výkony, atd. jsem tak nějak čekal. Navíc mé očekávání předčil parádní herecký výkon Petera Ustinova, Nero v jeho podání je nádherně ujetý a je radost sledovat každé jeho slovo i s jeho mimikou. Potěšila mě i svižnost a stupňované napětí. Přes úctyhodnou délku mi Quo Vadis uteklo rychle. No a v neposlední řadě oceňuji také humor, který nebývá v podobných typech filmů běžný. Různé narážky na Křesťany, na Nera a Petroniovy poznámky byla radost poslouchat. Dokázaly skvěle odlehčit atmosféru, aniž by narušily napětí a vážnost situace. Příběh je sám o sobě dostatečně známý a to, jak moc se tvůrci filmu drželi reálu a jak moc dramatizovali, hodnotit nechci. Stejně se o tom dohadují i sami historici. Quo Vadis jako film funguje bez chyby, to je podstatné a za to rád udělím čtyři hvězdy. ()

Galerie (206)

Zajímavosti (44)

  • Objavilo sa viac ako 30 000 komparzistov. Používali sa najmä pri scénach v Koloseu a pri podpálení Ríma. Režisér Mervyn LeRoy hovoril o čísle až 60 000. (Arsenal83)
  • Neexistujú žiadne historické dôkazy o tom, že Nero (Peter Ustinov) založil Veľký požiar Ríma, alebo že hral na lýre, kým horel. Staroveký rímsky historik Tacitus v skutočnosti uviedol, že otvoril „svoje vlastné záhrady a vybudované dočasné stavby“ na pomoc tým, ktorí sa kvôli požiaru stali bezdomovcami. V tom čase sa však naozaj povrávalo, že cisár sa objavil „na súkromnom pódiu a spieval o zničení Tróje“, kým mesto horelo. (Arsenal83)
  • Hrudník Roberta Taylora musel byť údajne oholený, pretože štúdio sa obávalo, že jeho ochlpenie by mohlo byť príliš „sexy“ pre film s kresťanskou tématikou. (Arsenal83)

Související novinky

Cinecittà – návrat ke slávě?

Cinecittà – návrat ke slávě?

30.11.2014

O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)

Reklama

Reklama