Pokoj

Snímek, který takovým nevídaným způsobem předchází jeho pověst, jsem prostě musel vidět. Nejvřeleji doporučuji četbu zajímavostí. Konečně snímek, u kterého se dočtete zajímavé zajímavosti. Mimo jiné jsem se tam dozvěděl o senzační hře, která je snad vtipnější než samotný snímek. Jinak, obsah nelže. Herce zde hrát zkrátka neuvidíte. Je to těžce bez emocí. Všichni jsou hrozně šerední. Na prvním místě s náskokem vede herec/režisér/psychopat a permanentně sjetý Tommy Wiseau. Z nezanedbatelné části snímek vzdáleně připomíná jakési poloviční falešné nechutné a nízkorozpočtové porno, či alespoň pokus o něj. Tuším, že jsem se dočetl, že divák celých 8 minut trpí záběry, kdy se po sobě herci všemožně plazí. Nejnechutnější jsou samozřejmě scénky, kterých se účastní Wiseau, to je vyloženě pro otrlé. Nehodlám snímek hodnotit jako dílo, kde je naprosto všechno špatně. Ona se ta všudepřítomná debilita takovým zázračným způsobem přehoupla úplně na druhou stranu a vzniklo kultovní dílo s nemalou fanouškovskou základnou. Vůbec se tomu nedivím. Snímek je napráskaný všemožnými perlami. Třeba už jen ten Johnnyho smích je uši a bránici trhající. Nevidím tvůrcům do hlav, ale pokud snad bylo tohle zamýšleno naprosto vážně, tak se to dost zásadně minulo účinkem. Komedie se z toho ovšem vyklubala obstojná. Milý a citlivý snímeček o vztazích. Těch mezilidských i partnerských. O komplikovanosti ženské duše a chlapecké citlivosti. O milostném trojúhelníku. O nevěře. O zlomeném srdíčku. Zkrátka o životě. Autor nenese zodpovědnost za to, že jsou úplně všichni diváci retardi a nejsou prostě na podobný film dosud mentálně vybaveni. Potrvá desítky let, než v tomto snímku někdo to skryté poselství a kouzlo vůbec dovede objevit. Snad bych jen doufal, že až se zde nějakým způsobem opět zresetuje život, navštíví nás někdo z Vesmíru, či v co věříte, tak tyto inteligentní bytostí nenaleznou nějakou zatoulanou kopii právě tohoto díla. Zřejmě by tyto bytosti připsaly náš úpadek právě tomuto filmovému skvostu. (22.07.2016)

Hele, já fakt nemám rád, když tu lidi dávaj recesisticky vysoké hodnocení špatným filmům. Fakt ne. Neulítávám na guilty pleasure zážitcích, nemám rád špatné filmy hloupých a neschopných tvůrců. Považuju to obyčejně za urážku jiných tvůrců, kteří se aspoň snaží. Ale The Room je úplně jinej případ! Tenhle výslednej filmovej tvar kdyby totiž někdo natočil záměrně, tak by to byla geniální komedie - a skutečnost, že to vzniklo spíše souhrou náhod a díky jakémusi bizarnímu mimozemšťanovi, nemůže smazat jednoznačně pozitivní emoci, kterou z toho "filmu" mám. Bez prdele, mně už dlouho žádnej snímek takhle nezaujal. Sice tím, jak moc je špatný, a jak nepravděpodobným způsobem je občas špatný, ale i tak. (24.02.2018)

Upřímně, nejsem si jistý, zda k mému hodnocení přispěla téměř legendární pověst, či to množství alkoholu, které jsem u snímku vypil. O snímku The Room jsem se dozvěděl až ve chvíli, kdy James Franco ohlásil, že bude hrát ve snímku "The Disaster Artist", což je jakýsi novodobý přepis tohoto díla. Po načtení několika zahraničních článků a zdejších naprosto epických zajímavostí jsem dospěl k závěru, že se jedná o dílo, jehož kultovní status není vůbec od věci. A světe div se, vážně není! Film už od začátku zaujme naprosto retardovanými dialogy, šíleným scénářem a hereckými výkony na úrovni rozbité houpačky. Celý tento "mišmaš" rámuje naprosto otřesný soundtrack, který má zhruba dvě tóniny, takže mi bude hrát v hlavě asi už nadosmrti. Všechny tyto ingredience dělají z filmu The Room zcela ojedinělý zážitek, u něhož budete místy brečet zoufalstvím a místy se smát jako blázni. Tohle prostě nikde jinde neuvidíte! „YOU ARE TEARING ME APART, LISA!“ (02.02.2018)

Když ti chybí talent, ale peněz máš dost, prostě si publicitu koupíš. A koupíš si i kino premiéru vedle jmen jako jsou Jackson, Spielberg, Marshall, Scorsese, Synger nebo Polanski. Není to sice nejhorší film všech dob, na to je příliš zábavný, ale všiml by si ho někdo, nebýt velkého snu a zkoupené reklamy? To je to. Mistr Wiseau sice nemá talent na režii, scénář, produkci, herectví a vůbec cokoli, co s filmem nějak souvisí, ale zase má sen. A hlavně prachy, aby si svých pět minut slávy koupil. O Pokoji jsem slýchávala, ale nebýt filmu Disaster Artist a všech těch pikantních historek ze zákulisí natáčení (začátečníkům stačí pročíst zdejší zajímavosti), v životě se na něj nepodívám. Protože hlášky jako "Objednám pizzu." "Ne, nechci pizzu!" "Už jsem jí objednala." "Ty myslíš na všechno." sice vážně nemají chybu a donutí vyprsknout poslední slinu, ale bez vší té publicity, viděl by někdo vůbec tenhle film? Jak obdivně říkají současná režijní esa: "Na kasovní trháky, jejichž návštěvnost tehdy bořila kina, dneska už skoro nikdo nekouká. Na The Room se ale chodí dodnes." Tenhle film totiž totálně zabíjí obraz amerického snu (s talentem a odhodláním to dotáhneš do síně slávy) a místo toho mezi řádky jasně hlásá: "Slávu si koupíš za prachy." A za tu upřímnost tři hvězdy, seš vlastně frajer, Tomku. Možná zkouknu i Big Sharka. (07.12.2019)

Já vám nevím... tak nějak sbírám slova, abych napsal aspoň trochu soudný komentář k tomuhle dílu, ale nějak mi to nejde. Připadám si úplně vygumovanej. Přirovnal bych můj současný stav třeba k tomu, jako by mi někdo několik hodin v kuse pouštěl Nyan Cat až do zjebnutí. Tohle je prostě fakt něco nesmazatelného. Nudnější porno scény jsem teda ještě nikde neviděl, hlášky jako „I did not hit her, it's a bullshit! I did NAAAAAT... oh, hi Mark!” nebo „You're tearing me apart, Lisa!” jsou prostě už klasika a Wiseaův hekavý smích mi bude znít v uších asi ještě hodně dlouho. Je to peklo, ale věřím, že až se na to podívám někdy s přáteli v podnapilém stavu a se slušnou zásobou plastových lžiček, pak si to teprve užiju. Do té doby to bude ale nevonný odpádek, pane Wiseau, na to vemte lžičku. –– Edit: Už jsem tak učinil. Zvyšuji na plnou palbu. (17.08.2011)