Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paní hraběnka slaví šedesátku v okamžiku, kdy má opustit svůj zámek. Nová dělnická vláda totiž chce šlechtu bez milosti zlikvidovat. Ale protože si Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu a později domácí dělnice Lansdorfová, uvědomuje, že "člověk musí dodržovat své zvyky a sliby, i když jsou směšné a zbytečné", chce uskutečnit pošetilý plán oslavit sedmdesátiny na rodinném sídle navzdory režimu i protivníkům ve městě... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (130)

Luswani 

všechny recenze uživatele

S klidným srdcem dávám pět hvězd, protože tento film nemá výraznější nedostatky. Ačkoliv jsem nikdy nemusel Jiřinu Jiráskovou, role hraběnky ji sedla jako ulitá. Zejména chválím úžasný scénář a promyšlené dialogy. U naprosté většiny současných českých filmů jsou dialogy nezajímavé, nudné a ani moc nevnímáte jednotlivá slova. V případě tohoto filmu však postavám visíte na rtech a jste zvědaví na každou další větu. Příjemná podíváná a na televizní film i kvalitní práce s kamerou. Jsou filmy, u kterých si říkáte, že v kině nemají co dělat. A pak jsou takové, kterým by velké plátno slušelo. Tohle je ten druhý případ. 85% ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Za prvé jsem rád viděl ku příležitosti uctění památky o víkendu zesnulého Karla Heřmánka s panem hercem  i něco jiného než klasickou trilogii Hubert-Čerti-Srnci (+ možná ještě Krakonoš a lyžníci, by šel do toho zařadit a měli bychom tetralogii). O to víc jsem byl rád, že šlo o film, který jsem měl už léta v měrku. Řady Hubačových scénářů jsem si v minulosti hodně cenil. Od režiséra Martina Hollého se mi zase dost líbila Tichá bolest ze stejné doby. Stejně jako Hollému se  podařilo v rovněž  těšně porevoluční Tiché bolesti  zpracovat nezvykle vážným způsobem službů u PTP, tak i zde  pan režisér opět vytáhl zajímavé a ne tolik probádané téma směrem k reflexi poúnorového vývoje - zkonfiskování majetku a odsunutí šlechty . A ta, pokud se vůbec troufla vrátit, na zakázané území, byla nucena  přihlížet novým skutečnostem, že někteří podřízení naopak povyšíli a staré časy jsou definitivně pryč.:o Hubačův scénář opět nabízí prostor pro silný komorní lidský příběh, malý výrazovými prostředky, velký významem a dialogy, tak jak jsme u pana scénáristy zvyklý. Mnohdy jedna jediná scéna řekne o dané osobě a postoji směrem k době mnohé. Dostala mě například schůzka s předsedou výrobu, který nejprve návrat baronky do města bagatelizuje, vzpomíná na to, jak ji dříve obdivoval a tvrdí, že i když je doba třídně rozdělila, lidsky se můžou dohodnout...aby pak následně, když neuspolechne jeho apel k opuštění města, její rodinnu neváhal nazvat za generaci flakačů a parazitů.. Postava zesnulého Karla Heřmánka mě zasáhla nejvíce. Na první pohled obyčejný otrapa, který ale býval distingovaným elegantním lokajem a zpustl, protože hraběnku obdivoval a její vyhnaní považoval za křivdu. Dokonce neváhá ji pomoc, i když za to může příjit o přidělený byt. Karel Heřmánek v této neštastné dojemné poloze exceloval! Jde o to, že já osobně jsem měl problém s charakterem hlavní postavy, což mi přivodilo nerozhodnost v hodnocení.  To její peskování mi bylo příjemné tak i tak. Ale  vzhledem k prostředí, ze kterého pocházela a krutému osudu, který ji v konstrastu s jejím původem potkal, , jsem chápal její neochotu dělat si věci sama, povýšenost, nadřazenost a ironii. To ano. le když ji přišel uříčený Alois varovat, že za ni jede doktor, zkontrolovat jestli je opravdu nemocnýá, zatímco ona ho zase jen okřikla za to, že nezaklepal, nedonesl šampanské atd. už mi začínala připadat vyloženě arogantní. Takový dojem jsem vlastně nabral v momentě, kdy bez studu řekla ochránci Aloisovi, že si ho neváží. Nevím. Zase to může být zajímavé v tom, že Hubác nechtěl nabízet jednorozměrné dobro s moudrou krví, ale ukázat, že i sama šlechta jako by byla trochu potopena ve svém vlastním mikro-světě,  nekoukala   na ohled k ostatním a kvůli ránám osudu mohla ještě více zahořknout. Možná ten motiv v tom filmu  ale nedošel  tak daleko.Ne, mám pocit, že tak daleko ten film v tomto ohledu vážně nedošel.  Tak v konečném důsledku na mě ani tak nefungoval ten dojímavý závěr. Můj složitější vztah k hlavní postavě filmu ubral čtvrtou hvězdu, ačkoli je to jinak skvělý příběh. Ani proti hereckému výkonu Jiřiny Jiráskové nejde říct ani popel. Ale stavět obžalobu socialistického zkonfiskování majetku a zničení šlechty na takto poněkud arogantní osobě mi přišlo poněkud vratké. () (méně) (více)

Reklama

triatlet 

všechny recenze uživatele

Herecky nadupaný film. Scéna, kdy lokaj/ správce fotbalového stadionu (Karel Heřnmánek) přiběhne upozornit hraběnku, že jede doktor, ukazuje na Heřmánkův "malý velký" herecký potenciál. Silný příběh převedl Jiří Hubač do filmového scénáře věrohodně. Charaktery postav jsou přímo čitelné. Jiřina Jirásková v roli hraběnky odzbrojuje svou lidskostí. Dokonale uzavřený příběh - závěrečné vzpomínání při hře na klavír (výborná práce maskérů a střihačů) a očekávané zkušební bliknutí spínače v zámecké ložnici. ()

PanZahadnyCZ 

všechny recenze uživatele

Mé oči jen těžko snáší tenhle televizní vizuál. Kdyby to vznikalo jako film do kin, jistě se dočkáme bohatší výpravy a kompletní kamerové magie Vládi Smutného... takhle jsme dostali jen to, co rozpočet umožnil. Ale na „kdyby" se nehraje, vím. Vyrozuměl jsem, že příběh se odehrává v roce cca 1955, a proto musím pokárat špatně okostýmované uniformy VB - zde se opět (jako například v Sedím na konári a je mi dobre) použila uniforma z let 60., které se, aby se neřeklo, na brigadýrku přišpendlila hvězdička. De facto každý novější film v tomto chybuje stejným způsobem a mě jen fascinuje, že původních uniforem VB byl enormní nedostatek už takto těsně po revoluci... anebo je to zkrátka neznalost autora kostýmů? Tak jako tak na mě atmosféra 50. let z tohoto filmu příliš nedýchala, ale dejme to stranou a přisuďme to tedy tomu malému rozpočtu. Koneckonců je to komorní film a je to vlastně jedno, neboť na ostatních frontách jde o film nadprůměrný. Postava hraběnky má šmrnc, postava Heřmánka je podmanivý a sympatický nešťastník. Vzájemná chemie funguje skvěle. Ostatní proplouvači novými pořádky (Josef Vinklář coby předseda, Ivan Vyskočil coby správce zámku) výstižně zobrazují oportunismus doby. Dialogy Jiřího Hubače a režijní timing mého oblíbence Martina Hollého ml. jsou sloužky naprosto precizní a bezchybné. Ztotožňuji se s celkovým zdejším hodnocením 82 %. I have spoken. ()

sehe 

všechny recenze uživatele

Tento TV film ma okamžite upútal vďaka hereckému koncertu Jiriny Jiráskovej v úlohe hrabienky z Landsdorfu.Skvelý je aj Karel Hermánek ako jej bývalý sluha.Je to doba,keď na stene predsedu Vinklara visí obraz prezidenta Antonína Novotného,teda 50. a 60. roky.Tieto ťažké časy sa podarilo veľmi citlivo natočiť slovenskému režisérovi Martinovi Hollému. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (5)

  • Syn scenáristy Jiřího Hubače, Ivan, adaptoval scénář televizního filmu pro divadlo, což je docela rarita, protože ve většině případů je tomu právě naopak. (sator)
  • Exteriéry se natáčely na zámku Liblice, interiéry pak na zámku Libochovice. Natáčelo se ve městech Úštěk a Zlonice. (skudiblik)
  • Scenárista Hubač psal roli hraběnky pro Jiřinu Jiráskovou, produkce si ale do poslední chvíle neověřila, zda bude mít herečka na natáčení čas a když ji konečně oslovila, zjistila, že Jirásková má tolik aktivit, že jakékoliv další pozastavila. Snažili se scenáristu přesvědčit, že hlavní roli přeobsadí, ten to ale striktně odmítl a řekl: „Tak ji dejte přečíst scénář.“ Když si jej Jirásková přečetla, zrušila všechna vystoupení, ve kterých byla, i vystoupení ve Vídni a na natáčení okamžitě kývla. (sator)

Související novinky

Jiřina Jirásková 1931 - 2013

Jiřina Jirásková 1931 - 2013

07.01.2013

Ve věku 81 let zemřela herečka Jiřina Jirásková. Dlouholetá členka a později i ředitelka Divadla na Vinohradech absolvovala DAMU v roce 1950 a po jedné sezoně v Krajském oblastním divadle Hradec… (více)

Reklama

Reklama