Zámek v Čechách

Paní Jiráskovou moc nemusím a úplně to u mně projela svou snahu se politicky angažovat (což navíc skončilo totálním krachem). Jestli bych měl ale jmenovat nějaký film s ní, který se mi nesmazatelně zapsal do duše, tak je to její hraběnka ze Zámku v Čechách (nikoliv Sestřičky). Pan Holý opravdu perfektně převedl na plátno tu obludnou dobu, kdy se z panských sídel často perel jinak stereotypního venkova dělaly chlévy JZD, sklady sena, kasárna či opravny traktorů atd... Kdy původní majitelé byli vyhnáni a jejichž dětem zůstaly většinou na meziválečné časy jen idylické vzpomínky na domov a na dobu, kdy slušnost a dobré vystupování byly standardem... Po ztrátě majetku, práv, často po dlouhém žalářování a nápravách v různých pracovních táborech pak tito často velice vzdělaní lidé končili jako manuálně pracující dělníci na těch nejspodnějších pozicích a dělnických profesí aby poznali jaké je to být dělník a ne vykořisťovatel... často museli při příjmech na hraně životního minima přihlížet podobně jako majetní sedláci rozkrádání či totální zkáze svých majetků, vlastněných často několik staletí a přihlížet nekompetentnímu a často zlému a mstivému jednání nových správců z řad lidu... Paní hraběnka si chce ty dávné časy připomenout a tak i přes zákaz pohlavárů a státní bezpečnosti jede své narozeniny oslavit na vyrabovaný zámek... Ať to bylo paní Jiráskovou a Karlem Heřmánkem, nebo tou látkou, která se mne velmi dotýká, nevím. Nemohu ale jinak a dávám 5 hvězd. * * * * * (09.09.2015)

Ukázka toho jak šlechta bojovala z komunistickým režimem.V tomto teleizním filmu hraje svoji životní roli paní Jirásková.Dnes již lze na tuto dobu vzpomínat.Až s odstupem doby si mnohokrát člověk řekne jaké by to asi bylo,kdyby majetek šlechty zůstal mnoha slavným rodům zachován.Určitě by mnohé stavby byly krásnější než-li v součastnosti. (22.02.2011)

Po deseti letech strávených coby domácí dělnice Landsdorfová z paní hraběnky stále nevyprchala modrokrevná nadřazenost. Přesto ukáže i svou laskavou stránku. Podle některých (včetně mě) životní role Jiřiny Jiráskové. Tohle jí prostě sedlo. Úžasně hřejivé, lidské, i když místy poněkud sladkobolné a nostalgické. No a závěr? Úžasná tečka za životem... hraběnka Landsdorfová odchází s tím, že se jí podařilo navzdory nepřejícím okolnostem dostát svému slovu, které ostatním dala. Sliby se mají plnit; to je jedna z lidských zásad, které se vyplatí ctít až do konce. (27.04.2008)

Výborný film a vynikající paní Jirásková, která jakoby se pro roli hraběnky narodila. Velmi si cením filmů, které jsou postaveny na velice nevšední a přece banální zápletce a které dávají dostatek prostoru vyniknout i hercům ve vedlejších rolích a jemně nás tak pozvat do pestré mozaiky lidských osudů, jež se spojují v postavě hraběnky a její umanutosti. (20.02.2016)

Tu ide dosť o to, kedy film vznikol. V roku 1993 je je ohliadnutie sa za normalizáciou vo forme kritiky vtedajších pomerov ešte pomerne novinkou, takže Zámek v Čechách musel nutne u divákov zabodovať. Navyše ak je príbeh tak subtílne, inteligentne a so šarmom vyrozprávaný. Jiřina Jirásková je tromf, ktorý si Hollý asi do Hubačom napísanej postavy vymodlil. Lenže dnes už vyžadujeme trochu ambivalentnejšie poňatú históriu, najlepšie bez čiernobielych postáv. Ale aj v tomto ohľade môžu tvorcovia argumentovať, že postavy sa zmenili pod tlakom, zo strachu. Filmu dodáva na rozmere Heřmánkového postava, ktorá zmenou pomerov prichádza o manželku, pretože začne piť. Čiže trpí aj potenciálna rodina, základ štátu. Film som videl aj v 90. rokoch a vtedy sme spolu s rodičmi boli skutočne dojatí, dnes si dovolím tvrdiť, že Zámek v Čechách trochu zo svojej sily stratil. 70% (05.11.2014)