Lepší svět

Ano, je to zajímavé, ale na Oscara? To byla tak slabá konkurence? V každém případě je tenhle snímek splácaninou dvou různých filmů, dánského dramatu a afrického intermezza. Zkrátit o Afriku (ale to by to zas nedostalo Oscara, že), přidat trochu dynamiky do pomalu vyprávěného příběhu a, voilá, čtyř až pěti hvězdičkový film (byť bez nepodstatné sošky). (06.07.2011)

Skvělý snímek plný emocí. Je zde naprosto dokonale znázorněn svět, kde mají lidé vše a už nevědí, co by si vymysleli, všude samá zloba, závist a podobně, naproti němu je zde svět, kde lidé nemají nic a jsou rádi, že jim tam jednou za čas přijede jeden doktor, který léčí téměř všechny. Ovšem nebylo by to dánsko- švédské drama, kdyby se tady neobjevil nějaký násilnický podtext, i když v malé míře. Tento film chytne za srdce snad každého. (19.02.2012)

Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem několik slz uronil... (04.03.2012)

,,JÁ KAŠLU NA LIDI, CO TO VZDÁVAJÍ!…“ /// Silný, vícevrstvý drama o dětech, o rodičích a o rodičích a dětech. Je plný problémů, který můžete mít i vy. (I já.) Navíc kurva poučný! O schopnosti a potřebě se bránit a vo tom, že nic se nemá přehánět. Prostě ze života a s drsným ponaučením. Susanne Bier je fakt královnou severskejch dramat! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky mě zajímali „Doktoři bez hranic“. 2.) Nevím jak se pozná, že mladej už uzrál pro pasťák. 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (03.02.2019)

Seversky důstojné pojednání o tom, jak i pro vyspělý charakter může být těžké nedat volný průchod svému hněvu, nesplynout se skutky, pro které má jen pohrdání a v extrému při zachování tváře umět tu druhou nastavit. A což teprve, když se v dětské duši nenávist rodí z bolesti a dokáže polevit až procitnutím z činu daleko za hranicemi malých dětských vendet a následného osvobozujícího pláče, který ze samého žalu nemohl propuknout, jen doutnal hluboko uvnitř, pod povrchem nepochopení světa a jeho zákonitostí. Civilně komorním herectvím dospělých získávají prostor výborně napsané i zahrané dětské role a úžasné finální záběry přírody s relaxační hudbou jakoby oznamovaly, že ta mladá duše je už svobodná... (09.12.2012)