Bestie bez vlasti

„VIDĚL JSEM PŘÍŠERNÉ VĚCI. DĚLAL JSEM PŘÍŠERNÉ VĚCI. BUDEŠ SI MYSLET, ŽE JSEM BESTIE NEBO ĎÁBEL. JSEM VŠECHNO Z TOHO…“ /// Za 15 minut se seznámím s Agu a pochopím, že jedinej způsob, jak se vyhnout v (některých) africkejch státech válce, je bejt mrtvej. Agu vstoupí do povstalecký armády. Nejde o nešťastnou shodu náhod. Prostě takovej je život. Umění přežít – v tom je největší síla africkejch kluků. Naučej ho používat mačetu, a protože hlava je jako meloun, je jeho první zabití silným okamžikem (zřejmě i pro něj). Klučina Agu, hnusný myšlenky a neskrývaný násilí jsou průvodci snímku. Patří sem. Je to Afrika! Spolu s těma parchantama si uvědomíte, že s některýma věcma jim nikdo nepomůže. (Třeba s oživením kamaráda.) A když si některej z nich bude někdy schopnej představit neválečnou budoucnost, bude to úspěch. Za sebe jim přeju, ať jejich jedinou nadějí není cesta do Evropy. P.S.: Konečně pořádná role pro Idris Elbu. Taková, jakou dostanete jednou za život. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2005 napsal Uzodinma Iweala, číst nebudu. 2.) Mám rád filmy plný dětí. 3.) Thx za titule „UniCorn“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (23.10.2015)

rozhodně zajímavá podívaná, která ale není schopna vyvolat absolutně žádné emoce, což je vzhledem k problematice, kterou se zabývá, z mého pohledu vcelku zásadní problém.. závěr navíc vyzní tak nějak do ztracena, což do určité míry celý zážitek z filmu tak trochu degraduje.. od Fukunagy jsem po skvělé první sérii True Detective čekal trochu víc.. (17.04.2016)

Filmový tvorca Cary Fukunaga, v dnešných časoch jeden z najlepších novodobých režisérov, a hoci som videl od neho zatiaľ iba tento jeden film, nebojím sa to tvrdiť už teraz, sa po neúspechu natočiť remake nepodarenej adaptácie Stevena Kinga. IT, vrátil k práci na tomto scenári, podľa knihy, na ktorom pracoval sedem rokov. Je to dosť dlhá doba, uznávam, ale čakanie sa vyplatilo, pretože Beasts of no Nation je veľmi originálny, osobitý a skvelý film. Vojnová dráma z prostredia Afriky nám predstavuje krajinu sužovanú občianskou vojnou. Hlavnou postavu je chlapec Agu, ktorého rodina sa usídlila v bezpečnej utečeneckej zóne. Netrvá dlho a vojna sa dostane až sem, zo dňa na deň sa musia ľudia, ktorý nechcú bojovať, odsťahovať, aby aby neskončili v epicentre krvavých bojov. Aguov otec, a nakoniec aj chlapec samotný, tu zostanú, ale netrvá dlho a sami sa ocitnú v nebezpečí. Vojaci ich pochytajú a aby s nimi nemali veľa práce, obvinia ich z vlastizrady a rovno popravia. Chlapcovi sa podarí nejakým zázrakom ujsť do džungle.Tam sa chvíľku fláka, ale opäť netrvá dlho a natrafí na ďalšiu ozbrojenú silu, tentoraz na povstalcov. Aby Agu prežil a vykonal svoju pomstu za rodinu, pridá sa k povstalcom a po boku svojho veliteľa, perfektného motivačného rozprávača a tak trochu pedofila, bojuje v prvých líniách proti nepriateľom a vyslobodzuje okolité dediny. Ako to v kvalitných vojnových filmoch býva, realistické násilie, strach, trápenie a psychické, už nikdy nevyliečiteľné problémy, sú tu znázornené, takmer dokonale. Tieto následky pod vplyvom vojny, na malom chlapcovi zanechávajú hrozné následky. K tomu sa pridajú ešte drogy (heroín) a máme výsledok, ktorý nieje na konci znázornený, tak hrôzostrašne deštruktívne ako by sa to popri čítaní týchto riadkov mohlo zdať, ale svojim spôsobom to úplne stačí a divákom vkladá, nie vtieravým spôsobom, na pery otázku..." Ako je vôbec možné, že sa v tomto civilizovanom svete môžu diať ešte stále takéto ohavnosti.?" Tvorca má odo mňa veľkú poklonu,preto, že si scenár sám napísal, sám si to zrežíroval a dokonca sám stál na poste kamery. Na jeden projekt je to dosť veľké bremeno, ktoré nie každý dokáže zvládnuť. Myslím, že aj nejakého Oscara by som daroval. Aspoň za výpravu. (25.10.2015)

Přesně takhle jsem si to nepředstavovala. Bohužel tomu zas tvůrci dodali patosu tolik, až ubíjel. Téhle pohádce schází čistá syrovost, na kterou jsem se tak těšila. Navíc, člověk má pocit celou dobu projekce, že už to krucinál všechno někde viděl. Průměrem ale neurazíš a je pravdou, že v tomhle případě scénář určitě špatný nebyl, herecké výkony také překvapily a herci se zhostili svých rolí s velkou grácií. Možná jen to pojetí těch klišé už začíná být na škodu. (09.07.2016)

Cituji jednoho novináře : „Jedná se o jednu z nejtemnějších stránek války, když se pro děti válka stane normou. Dospělí se zhroutí nebo zblázní, ale děti přežívají a rány nesou v sobě. Ještě se nenaučily ani mluvit a podle zvuku výstřelů poznají, kam granát letí. Týdny žijí ve sklepích a nevidí nic víc než ruiny domů a tragédii svých rodičů. Zvyknou si a pro děti se válka stává hlavním dějem jejich života, ale z té ponuré stránky.......... Zůstaly bez střechy nad hlavou a staly se z nich bezdomovci. Děti jsou to fyzicky a morálně zmrzačené. Nemají v sobě nenávist a disponují neuvěřitelnou odolností a schopností žít dál.“ Agu tam na jednom místě říká: "Znám lidský křik, pach lidských těl, znám, co dokáže hnědák a djamba v mé krvi. Jediné co umím, je boj. Jsem jen dítě, ale jsem jako stařec. Viděl jsem příšerné věci, dělal jsem příšerné věci. Ale v tomhle životě chci být šťastný..........." Není co dodat. (23.07.2017)