Den zrady

Clooney má asi politická témata hodně rád, jelikož ho jde jen těžko podezírat z toho, že by se chtěl filmy typu Good Night, and Good Luck či nově Ides of March, honit za lámáním rekordů návštěvnosti kin. Naštěstí je umí točit dobře a přitažlivě, což taky rozhodně není nejlehčí. Ides of March je kvalitním dramatem z prostředí amerických primárek (mezistranické volby na prezidentského kandidáta), který se může pochlubit eskardou skvěle vybraných (a hrajících) herců - Ryan Gosling, Philip Seymour Hoffman, Paul Giamatti, kteří dělají všechno proto, aby nám onu fousatě profláklou pointu (doufám, že to nikdo nebude brát jako spoiler!) - politika netoleruje slabost (čti idealismus) a průsery a nutí lidi k dělání stále hnusnějších kompromisů - podali v balení, které je podnětné a strhující. Což se jim do jisté míry daří, ale fakt, že jsme něco podobného už párkrát viděli (a slyšeli a četli, ...) nás přece jenom zapomenout nenechají. Poctivě natočený nadprůměr. 70% (30.01.2012)

Clonney je precizní. Všechny linie jsou propracované do nejmenšího detailu, Gosling hraje výborně (letos má hodně dobrý rok) a Clooneyho bych volil i já. Tahle šachová partie se skvěle sleduje. Ponaučení z příběhu je však takříkajíc moc klasické a tak DEN ZRADY nepřináší kromě dokonale zvládnutého dramatu nic převratého. (28.12.2011)

Ryan Gosling zažívá neuvěřitelný rok, je to právě on, kdo The Ides of March silně táhne kupředu. I ten výborný George Clooney mu tady dělá spíše druhé housle. I přes vynikajícího Goslinga jsem však čekala více. První polovinu jsem měla strach, že půjde o klasické politické drama, ve kterém se budou vést dlouhé a odborné politické dialogy, které ale divák, který se až tak politice nevěnuje, zapomene už po pěti minutách. Po určitém zvratu film začne nabírat na obrátkách a postavy, kterým z počátku fandíte, se zcela promění a začnou chodit přes mrtvoly. Scénář, režie, herci, to všechno je naprosto v pohodě, přesto mě však film vůbec nepohltil. Snaží se toho říct hodně, jenže řekne jen to, že politika je špína, ale to přece všichni víme. Velmi nejisté 4*. (15.12.2011)

George Clooney za to sice tak úplně nemůže, protože za kamerou i před ní se mu opět dařilo, ale Den zrady je, řekl bych, jeho zatím nejméně vydařeným režijním počinem. Z mého pohledu vše zavinil především výběr látky, protože politická špína, intriky a fakt, že ten, kdo se (nejen) při volbách usmívá a myslí všechno dobře, může být pěkný zmetek, to přece není vůbec nic nového. A protože se ve Dnu zrady během 100 minut vlastně nestalo nic, co bych nečekal, děj ani pořádně negradoval, a navíc mi připadalo, že ho velká část chybí. Obzvlášť závěr byl takový příliš uspěchaný a nijak vyznívající. Nicméně film je natočen a zahrán velice dobře, doprovází ho skvěle poslouchatelná Desplatova hudba, a rozhodně se nedá říct, že by byl nudný. Jen zkrátka v porovnání s Clooneyho předchozími díly nejde o nic výjimečného.__P.S. Ryan Gosling mi byl neskutečně nesympatický, ale nejspíš tak působit měl. (15.02.2012)

Američané o své zemi a své politice. Chtít změnit svět je jedna věc, dostat k tomu možnost a přitom se držet svých pevných morálních zásad, věc úplně jiná. Pro ne-amerického diváka je tu chlad primárek a "trochu jiného světa", ale z jinak jde o precizní pevnou režii a velmi celistvý film. O hereckých hvězdách včerejška i zítřka ani nebudu mluvit a raději si znovu projdu pár scén, které dokazují, že rychlý střih a dynamická kamera nejsou v dnešní době povinností. Zajímavější souboj morálka/svědomí versus vítězství/touha tu dlouho nebylo. (26.01.2012)