Režie:
Alfréd RadokKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Blanka Waleská, Otomar Krejča st., Viktor Očásek, Zdeňka Baldová, Eduard Kohout, J. O. Martin, Josef Chvalina, Anna Vaňková, Jiří Plachý st. (více)Obsahy(1)
Mladá židovská lékařka se na počátku okupace provdá za „rasově čistého" českého kolegu, aby si zachránila život. Její rodiče se však už nepodaří zachránit, jsou zavlečeni s prvními transporty lidí do terezínského ghetta...
Film Daleká cesta natočil slavný divadelní režisér Alfréd Radok v roce 1948. Film se promítal jen krátce v mimopražských kinech, v době nastupující totality se nesetkal s přízní tehdejších schvalovacích orgánů a byl proto uložen do archivu. O to větší úspěch však měl v zahraničí, sklízel nadšené ohlasy po celé Evropě i Americe. Televizní premiéru měl film až v roce 1991.
Filmová balada vyniká moderní střihovou skladbou, expresionistickým obrazovým pojetím kameramana Josefa Střechy a znepokojivou hudbou Jiřího Sternwalda. Mimořádně působivé drama neztratilo ani po letech svůj silný emotivní náboj. Zaujme i netradičním hereckým obsazením a vynikajícími hereckými výkony Blanky Waleské, Otomara Krejči, Zdeňky Baldové a Eduarda Kohouta.
(Česká televize)
Recenze (122)
Z dnešního pohledu je až šokující, že u nás bylo natočeno něco takto nekompromisního. Dnešní pohled na minulost: buď nasládlá sentimentalita a la Jan Svěrák, nebo po srsti hladící (a ovšem lživá) selanka a la Pelíšky. Záběry na do sebe propletené mrtvoly z vyhlazovacích táborů, toť něco, čemu "český divák" věru odvykl. Daleká cesta je brutálně nastavené zrcadlo strašnému úpadku, v němž se český film posledního čtvrtstoletí nachází. - K filmu samotnému: velmi noblesní. Žádný upachtěný "film pro pamětníky", dodnes velmi působivé, zdařilý je ten expresionismus (zejm. potemnělé kafkovské ghetto, tento myší labyrint), zakomponování dokumentárních záběrů i experimentálnější sekvence. Silné vizuální nápady (scéna s klavírem např.). Zub času zahlodal minimálně. Žádný provincionalismus, dílo světové úrovně. ()