Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V malém jihočeském městě, mezi kamarády z gymnázia a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin (E. Cupák) první platonickou lásku k mladé Aničce Karasové (Jana Rybářová). Citlivý chlapec se bouří proti krutosti a omezenosti dospělých, z nichž jen někteří mají pro jeho pocity pochopení. Ratkin se nechává unášet bohatstvím svých citových zážitků. Ani zlá vůle místního katechety, pomluvy bytné, svody neukojené vdovy ze sousedství a nakonec ani nemilosrdný osud nemohou přehlušit hlas „stříbrného větru“, zpívajícího píseň mládí a lásky… Lyrický román "Stříbrný vítr" byl již druhým „šrámkovským“ filmem režiséra Václava Kršky. První byl Měsíc nad řekou z roku 1953. Fráňa Šrámek byl básníkem mládí. Jeho díla jsou křehkou lyrickou písní mladých smyslů, jemné psychologie, postřehu a náladové sugesce. K atmosféře filmové přepisu přispěly i procítěné výkony nesmírně citlivě vedených herců, z nichž zaujala hlavně tehdejší mladší generace, reprezentovaná lyrickým Eduardem Cupákem, ale i Janou Rybářovou a dalšími představiteli Ratkinových spolužáků. Na dobrém výsledku má velký podíl i lyrická hudba Jiřího Srnky a nostalgicky laděná obrazové kompozice kameramana Ferdinanda Pečenky. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Nám, silně racionálním bytostem, bohužel vášnivě pronášené promluvy lyrických, básnicky založených bytostí ve filmu nepříjemně připomínaly blábol. Navíc jejich chování moc nechápeme, na jednu stranu se romanticky dvoří dívce a na stranu druhou si bez rozpaků chodí brousit parůžek do bordelů. Logicky založený člověk by řekl, že zamilovaný jedinec takovéhoto chování není schopen. Navíc na filmu zaráží absence kladných ženských postav – buď se jedná o prostitutky, nebo o nafrněné spolužačky, a dále blahovolnost, s jakou Ráž kryje Cupákův prohřešek, místo aby mu důrazně vysvětlil, že návštěvami nevěstinců si člověk rozhodně zdraví neutuží, naopak si domů přinese sbírku tvorečků, ze které, i kdyby byl tím největším milovníkem zvířeny na světě, nemůže mít radost. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Já jsem se musel smát. Tenhle film byl snad starý už v době, kdy ho natočili. Nepamatuju si, že by takové staromilství z jiného díla tolik čišelo. Šustí to papírem, popsaným kýčovitými básničkami. Eduard je jedním z mých nejoblíbenějších herců a nejlepší dabér, v tomhle dílku ale hoří úplně všechno. Připadalo mi to hloupé, nanicovaté, a dokonce i lehce uzívaný Měsíc nad řekou, jenž je v souvislostech s Krškovým dílem a spoluprací s Cupákem nejčastěji zmiňován, je proti tomu dramatická hra s vybroušenými dialogy, latentním erotičnem a skvělým herectvím Dany Medřické. Tady mě zaujal jen divoký výraz Ilji Racka, jenž je tak mladý, že skoro není k poznání (podobné lze říct i o Vinklářovi). Líbil se mi vypravěč Höger a voják Kopecký, ale nejvíc ze všech mladý Otto Lackovič.Skoda, že film nemá spád a akčnost posledních 20 minut, to by bylo za 4*. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Cupakovi byla role Jana Ratkina psana na miru. Z hercu zaujme i Lukavsky, Raz a debutujici Jana Rybarova (jaky by byl asi jeji zivot, kdyby ji Vaclav Krska nikdy neobjevil..?). Film je svou poetikou hezky, na me pusobi ale nejak divadelne a nedokazu si predstavit, ze bych se na film jeste nekdy podival. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Krásný film, který může být rád, že je v barvě. Kdyby byl natočený černobílý, nestál by za moc, zde barvy hrají opravdu velkou roli. Ale tak herecké výkony musím taky pochválit, hlavně Janu Rybářovou, škoda jí. Na druhou stranu hodně herců zase příliš přehrávalo, až to bylo nemilosrdně znát. Ale to asi v každém filmu z padesátých let. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Stejný problém jako u adaptace Měsíce nad řekou. Krška z bouřliváka Šrámka dělá obránce maloměšťáctví. Poselství jeho filmu je jasné: Vybuř se měšťáku v sedmnácti, abys pak nebyl zahořklý, žes sis v mládí svobodně nevrznul (viz učitelský sbor, který je v jistém ohledu - nenávist k mládí - k nerozeznání od dnešního, jen místo katechismu padesátileté soušky učitelky vykládají Fráňu Šrámka). Naprosto selhává pokus o českého Ibsena (strýc je podobný Peeru Gyntovi - marně hledá po světě něco, co na něho čeká doma), protože Krška nahrazuje konflikty melodramatickým přednesem a kýčovitou barevností (všechno velmi připomíná Fibichovu antickou trilogii na slova Vrchlického). Na druhou stranu je tu docela věrně zobrazen život na malém českém městě a dívky jsou pořád stejné - láska není nic, lékárník všechno (což už popsal Flaubert). ()

Galerie (43)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Písku a okolí. (dyfur)

Reklama

Reklama