Meruňkový ostrov

Návrat městské dámičky do smysluplného přírodního rámce Žitného ostrova, kde nalézá potlačované instinkty a vášně v náručí dvou bratrů. Oslava animální přirozenosti potlačující jakékoliv nacionální vášně a svoji vypjatostí měnící povrchní životní tápání v osudovou tragédii. Nebýt silně senzuální kamery a podmanivé hudby, asi bych neměl sílu dodívat se na tento pseudofilosofický návod pro život do konce. Navíc Szidi Tobias opravdu není dobrá herečka a v řadě scén se mi doslova protivila. (21.07.2013)

Bylo to před lety v mém milovaném Českém Krumlově. Popíjel jsem v letní podvečer s přáteli na Latráně v Šedesátdevítce a kdosi z obsluhy pustil do éteru jako kulisu velmi chytlavý šanson zpívaný neskutečným ženským hlasem. Ten hlas mne fascinoval, byl velmi zastřený, chraplavý a - dokonalý. Po něm přišel další a další a já si najednou uvědomil, že více času než společnosti věnuji naslouchání hudby... Říkal jsem si, že dotyčné zpěvačce musí být tak 60 let... Když jsem se mladé servírky zeptal: Co nám to pouštíte? Usmála se a cosi zadrmolila. Připomnělo mi to maďarštinu. Ona asi pochopila můj výraz a tak vytáhla propisku a na prázdný účet mi drobným písmem napsala dvě cizí slova: Szidi Tobias. ,,To je ona, je fakt dobrá ! '' řekla - a odešla. A tehdy v ten podvečer se jsem se seznámil zatím jen s hlasem této éterické bytosti. Následovalo shánění Všech CD a i první koncert, kde jsem Szidi napoprvé uviděl naživo. Stejně jako její hlas, je i ona sama okouzlující. Vůbec mne nenapadlo, že má za sebou celkem slušnou filmografii byť TV filmů. Když jsem se dozvěděl o Meruňkovém ostrově, věděl jsem, že to musím vidět už kvůli ní. Příběh sám už tu tisíckrát byl, protože je starý jak lidstvo samo. Když přijde elektřinou jiskřící hezká mladá ženská do prima party chlapů, nebo dokonce mezi bratry, nemůže už být o počáteční chlapské harmonii řeč. A pokud do toho úřaduje navíc chlast, je o průser postaráno. Zkrátka, připomíná to ten vtip jak se ptá nezkušený plavčík kapitána zaoceánské lodi: ,,A opravdu nosí ženy na moři smůlu?'' Starý mořský vlk vytáhne dýmku a odvětí: ,,Nejen na moři, ale i na souši! '' :-))) --- Meruňkový ostrov je krásný poetický film, vonící létem, rybami a ovocem. Vonící živočišnou láskou i naftou a olejem stařičkého Zilu. Bohužel romantiku záhy vystřídá drama a tak je film náročnější na spolknutí, což zde prokázal nejeden komentující. Spíše než očekávání polopatického vyprávění by si divák měl všímat kamery, atmosféry a detailů. Tento film je hlavně o pocitech. Szidi hrála parádně (možná že ani nehrála, že je prostě taková). Udivilo mne, že se nahoty nebojí ani vášnivých scén, které však pro film byly nezbytné. Po Růžových snech, jsem měl toto léto čest vidět další velmi vydařený slovenský film! A parádní byl i soundtrack ! Dávám 4 sumce. * * * * (14.08.2015)

Taka ta nevera po madarsky na sposob rezisera Petra Bebjaka. Slovensko mam vyborne prekrizovane, a mozem zodpovedne povedat/napisat, ze TAKTO SA NA ZITNOM OSTROVE ROZHODNE NEHOVORI. A Szidi Tobias krasne predviedla, ze je hereckou tragediou na pohladanie. Filmov ako Marhulovy ostrov tu mame tolko, ze ich mozeme kludne lopatami prehadzovat. Sracka za 5 % (31.01.2013)

Zlyháva to na scenári. Nič sa tam nedeje kvôli niečomu, postavy nenapĺňajú svoje dramatické potreby. Rádoby drsno-živočíšna (ľutujem Szidi Tobias, ktorá okrem najintimnejšieho miesta ukázala všetko) a poetická výprava na dedinu, do záhrady. Množstvo "turistických" elementov ako lov sumcov a iná dedinská romantika. No ten scenár je najslabší. Postavy plávajú vo zduchoprázdne, Tobias je neukotvená podobne ako postavy z Poledňákovej filmov a vyzerá to, že je na celoživotnej dovolenke. Zrazu vie šoférovať nákladné auto, má aj peniaze, aby ho kúpila a nikto sa nečuduje, že tento nákladiak zo šrotu hneď funguje. Téza o osudovej žene, čo kvôli nej všetci hynú. Neelegantné narábanie s časom. Pohľad na dedinu je tu tentoraz nasnímaný "z ruky" respektíve "zo steadycamu", to je asi ten prínos, o ktorom všetci vravia. Ináč samé klišé: macho, čo trtká krčmárku (ako z Kurvahošigutentág), bitka na futbale, rázovitý Pišta Báči, dlhovtáky uchylák. Je to úplne niečo iné ako Pokoj v duši, napriek tomu mám pocit, že sú to zase len romantické báchorky z vidieka. Veľké plus je Nadasdiho herecký výkon. Veľké mínus je totálne nadužívaná hudba. (30.05.2012)

Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale závod s bratmi čechmi o to, kto natočí skutočne uveriteľný príbeh zo života sme vyhrali vďaka Marhuľovému ostrovu tentokrát my, Slováci. Moc sa v ňom nenakecá, nie je ani o čom na dedine, často sa robí, občas sa oslavuje, ale hlavne, že sa stále slope (predovšetkým pri spomenutých činnostiach). Žiaden obávaný láskavý ani silený humor, žiadne nereálne hlášky, ktoré by zosmiešňovali postavy, iba realita života, samozrejme v rámci možností. Výpovedná hodnota filmu ale nie je až natoľko silná, aby sme si nevšimli, že sa občas vlečie a dostaví sa sem tam aj pani nuda. Ako pravý vlastenec ale musím pridať od radosti na uchádzajúcim slovenským filmom jednu hviezdu. (07.07.2012)