Panství Downton

Úvodem mi dovolte učinit jedno velké přiznání. "Dobovkám" se celý život vyhýbám jako čert kříži a patrně budu i nadále; k Downton Abbey jsem se dokopal čistě proto, abych aspoň načas přerušil své trápení při čekání na Winter's Tale, přesněji řečeno na Jessiku Brown Findlay. --- Downton Abbey mě ale nakonec zaměstnalo v mnoha dalších rovinách. Jmenovat by se dala lahodná hudba, hláškující patriotka Maggie Smith (what is it, weekend?), nadčasové klepy a zaujala i práce s "dějem mezi díly", která stojí za elegantním kličkováním kolem nepodstatných srdceryvných momentů (smrt Williamovy matky), ale i jiné potenciální vaty (Sybilin bál). --- Především se však sluší vypíchnout onu historickou současnost. Pozorný divák si totiž může vyzobat pěkné paralely ke generálnímu růstu nezaměstnanosti, prázdnotě života, rozmachu moderních technologií nebo činnosti České pošty (haha) ... jinak řečeno: Julian Fellowes zobrazuje věci, které známe až moc důvěrně, jen v jiném balení. Na každý pád autoři vyžadují naladit se před každým dílem na poněkud rozvláčnější notu, přenést se do jiného světa (což nenuceně napomáhá splynutí s dějem a postavami btw), neboť první série ani jednotlivé díly tolik negradují a taky sám závěrečný cliffhanger není ryze cliffhangerovský (ovšem o to slibnější dle mě). --- Samostatnou kapitolu tvoří postavy, které pro mě představují zároveň slabou i silnou stránku seriálu. Slabou proto, že jsou zpočátku malinko černobílé (což je, hádám, odkaz na nápis "Downton Abbey" v úvodních titulcích). Vytvářejí se skupinky koncentrovaného zla i dobra; a aby v tom nebyl guláš, tak kdo má být krávou, je zatraceně velkou krávou (O'Brien + její odporný účes jako bonus), a kdo má být zmetkem, je zatraceně velkým zmetkem (Thomas). V roli jakéhosi balancéra dlouho působí samotná Lady Mary, která je fakt bezchybně zahraná i napsaná, ale to se naštěstí postupem času více či méně mění. Charaktery se nakonec ukazují být relativně vývojeschopné a hlavně jsou bez výjimky perfektně ztvárněné - což je ta stabilní silná stránka. --- Favoriti a favoritky z 1. série: Anna (!!), Lady Mary, Mr. Carson, Lady Sybil (povinnost). 2. série: Anna, Lady Edith, Matthew, Lord Grantham. --- "I was only trying to help!" - "Oh! And Judas was only trying to help, I suppose, when he brought Roman soldiers to the garden!" (11.01.2014)

Jen Britové dokážou, abych já, zapřísáhlý republikán a antimonarchista opovrhující třídním uspořádáním na základě původu, každou středu večer dychtivě očekával další vývoj vztahů na jednom panství ve staré dobré Anglii, kde vše má svůj řád, každý si má být vědom svého postavení a kde jisté meze jsou nepřekročitelné. Suché, se vkusem i vtipem, distingovaností a inteligencí natočené skoro rodinné drama. Update 9.2.2017: Konečně jsem se podíval na poslední řadu. Byl jsem zvyklý na dabing, takže jsem dlouho čekal na uvedení v televizi, ale protože ČT nám poslední řadu stále odpírá, musel jsem nakonec sáhnout jinam. Končilo to možná až moc pohádkově, ale vzhledem k tomu, že se poslední dobou TV tvůrci předhánějí v ošklivostech, hnusu, krvi a incestech, jsem za tento vyžehlený starosvětský přístup velice vděčný. A mé sympatie si až do konce podržela Maggie Smith, jejíž neustálé slovní přestřelky s Penelope Wilton neztratily šťávu až do konce. Zato lady Mary bych občas pořádně nařezal, o kuchtičce Daisy ani nemluvě - a ne, žádný dvojsmysl :) (06.06.2012)

Zlatý glóbus - cena (2) - 69. ročník (za rok) 2011 - *Nejlepší minisérie / TV film, 70. ročník 2012 - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli v seriálu, minisérii nebo TV filmu - Maggie Smith + nominace (5) - 69 ročník 2011 - Nejlepší herečka v minisérii / TV filmu - Elizabeth McGovern, Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Hugh Bonneville, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Maggie Smith, 70. ročník 2012 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Michelle Dockery (16.01.2012)

Byl jsem překvapený, když se tento seriál objevil v programu České televize. Proč? Protože je to nový seriál a takové nám televizní stanice nabízejí s nemalým zpožděním. Navíc je seriál, který má rating vysoko přes 85 procent. I proto jsem se rozhodl zhlédnout první epizoda, která mě hned zaujala. Nádherné panství, herci kteří úžasně zapadají do svých roli to je jen malý výčet kladů tohoto historického opusu. Nikdy jsem si nemyslel, že obyčejná historická červená knihovna může být tak zábavná. Pokud budou další série tak skvělé budu asi muset přeorganizovat svůj žebříček oblíbených seriálů. 85% Po druhé sérii zůstává můj divácky dojem téměř stejně vysoký jako po sérii první. První polovina této řady je asi to nejlepší co tento seriál nabízí, svůj díl na tom nese zachycení 1. sv. války a jejího vlivu na obyvatelé panství a jejích blízké. Potom se to, ale trošičku zvrtne a seriál krapet ztrácí na atraktivnosti. Nějak zvlášť mě nebavilo sledovat milostný čtyřúhelník Mary, Matthew, Lavinia a sir Richard, který podle mého sebral hodně místa zajímavějším zápletkám. Proto bych tuto řadu ohodnotil ratingem 80%. Jsem zvědavý na třetí sérii, hlavně mě zajímá osud Johna Batese, který je mou nejoblíbenější postavou. (16.02.2012)

Čítam tu niečo o sofistikovanom rozprávaní, ktoré využíva thrillerové prvky, čítam tu o dokonalej kostýmovej dráme, o distingvovanosti a inteligencii, vidím tu štvor- a päťhviezdičkové hodnotenia svojich obľúbených užívateľov a nestačím sa diviť. Ešte že mám naliaty svoj čaj... Pochopím, keď to povie taký JFL, tomu zmäkol mozog pri organizovaní festivalu brakových filmov, ale takýto všeobecný chválospev som nečakal. A možno som mimo ja. Istý čas som uvažoval či všetky tie telenovelovité postupy v podobe totálne prepiatych reakcií postáv, brakových zvratov (zafačovaný, vraj mŕtvy "kvázi-brat" sa po rokoch objaví na prahu domu a potom zmizne), manipulácií zlodušských rozmerov (komorníkova manželka a jej snaha zničiť manželovi život) a prekvapivých odhalení, nie sú myslené ako vtip. Ale zistil som, že nie. Zistil som, že to je vlastne len sofistikované rozprávanie, ktoré využíva thrillerové prvky. Za takýto eufemizmus by v politike priam vraždili. Dobre, milo ufrflaný konzervativizmus a ludizmus Maggie Smithovej mi bol extrémne sympatický, vlastne len kvôli nej som to vydržal pozerať do štvrtej série. Ona jediná so svojimi hodnotami vlastne stála v skutočnom konflikte a v opozícii voči prichádzajúcej dobe. Ale od Britov by som predsa len čakal trochu viac, najmä po skúsenostiach s Ivoryho adaptáciami Forsterových románov alebo s Návratom na Brideshead a Ságou rodu Forsytovcov. Dowton Abbey tu naozaj vychádza len ako hra na distingvovanosť, suchosť, inteligenciu a aristokratické hodnoty, pretože v jadre je to číro obchodnícka a okatá snaha zaujať diváka všetkými dostupnými a najmä vulgárnymi a šťavnatými prostriedkami. Ak by bola snímka zasadená do ružových záhrad alebo argentínskych plání, všetci by okamžite rozdávali odpady. Pokiaľ by niekto mal chuť na tematicky (zánik starého sveta šľachty a nástup sveta nového) a žánrovo (kostýmová melodráma) sčasti podobné diela, akurát bez "moderného" a "sofistikovaného" rozprávania, odporúčam mu Viscontiho Geparda a Ivoryho Súmrak dňa. Viem, nie sú to seriálové rodinné ságy, pracujú s inými naratívnymi postupmi, ale platí, že hovoria prakticky o tom istom a lepšie - pretože aj svojou formou sprítomňujú niečo z odchádzajúceho sveta a nerobia z toho len trápny, telenovelovitý spektákel. Nuž a potom je tu iný súčasný seriál, ktorý taktiež sleduje reakcie aristokracie na meniacu sa dobu, a to v spojení s rodinnými problémami - The Crown (a áno, aj v tomto prípade ide o trochu iný žáner). (02.09.2021)