Co se vlastně stalo s Baby Jane?

Kde sa dvaja bijú, tam vyhráva tretí. Alebo vôbec nikto, ako v prípade tohto filmu. Vlastne áno, tým tretím je divák, ktorému sa dostáva parádny psychotriler s dvoma hereckými legendami, ktoré hrajú ako o život (povráva sa, že sa na pľaci tiež príliš nemuseli). Baby Jane je veľmi konzistentný film s dusnou atmosférou, na ktorý je veľký problém natrafiť niekde v tv a tak o ňom asi nevie mnoho ľudí. Keď už každý porovnáva so Sunset Boulevard, tak ja pôjdem proti prúdu a poviem, že tento film sa mi páčil viac. (20.07.2012)

Takže asi tak: ako bol Kain a Ábel, tak boli neskôr Janka a Blanka. Janka ostala celý dospelý život malou Januľkou. Pretože vtedy bola naozaj obdivovaná a velebená. Vtedy, keď bola malým dievčatkom spievajúcim vo vaudevilleovej šou roztomilé pesničky o listoch písaných oteckovi. Nikdy nedospela a navždy ostala desaťročnou predpuberťáčkou, čo sa rada predvádza. S nadobudnutím veku pridala k svojmu repertoáru alkohol, ktorý tlmil umelecké kotrmelce dospelosti. A Blanka? Tá v detstve veľmi hnevlivo pozerala na Jankine úspechy. Ale nevzdala sa a v dospelosti prerazila ako filmová hviezda. Až do tej porantanej nehody. Odvtedy je ochrnutá. Pripútaná na vozík a lôžko. A zároveň odkázaná na starostlivosť infantilnej sestry. Tá sa stará. No nie tak celkom kóšer. Pretože vzhľadom na pestovanie si svojho samopašného dievčatkovstva a zlomyseľnej detskej krutosti spôsobuje ochrnutej Blanke okrem opatery zároveň tyranské muky. A prečože to všetko? Nuž riešenie dodá prepálená pointa. Relativizuje postavenie obete a mučiteľa. Celkove viacero motívov v deji nedotiahnutých alebo zvláštne riešených. Pointa je založená na záverečnom odhalení obrazovo zahmlene podaného úvodu (ako to vlastne bolo s tou haváriou). Čiže na niečom, čo bolo aktérke známe, no zámerne nevypovedané. Všetky negatíva hravo vyvažuje vzťah sestier, zahraný s neobvykle širokou škálou zmien hereckých polôh Bette Davisovej. Ukazuje sa (po koľkýkrát už!), že najväčšie peklo často skrýva alebo generuje najbližšia rodina. Najpokrvnejšia. (01.02.2016)

Bette a Joan. Dvě rivalky, dvě skvělé herečky, se poprvé a naposledy sešly v jednom filmu. Výsledek je více než povedený, je radost je obě sledovat. Pro mě i zajímavý pohled na psychicky nemocnou Jane, Bette ji podle mě ztvárnila hodně věrohodně. K filmu jsem se dostal díky tomu, že jsem si přečetl, že Ryan Murphy bude natáčet sérii Feud a nelituju toho. Bette je jeden z největších talentů, co kdy byl a v Baby Jane to jen potvrzuje. (22.03.2017)

[vzpomínky na LFŠ]  Já často zapomínám, že filmy z roku 1962 stále ještě vypadají jak z roku 1942 a přiznávám, že jsem nikdy fanouškem těch divadelně nasvícených studiových interiérů a nonstop hrajících orchestrů v pozadí nebyl. V tomto případě trochu kouše i ten děravý scénář, který dělá z garáže u domu prakticky další postavu, která se kdykoli dostane do děje, aby mohla zmařit snahu jedné z hrdinek o vysvobození. Hele ale nechávám to bejt, protože Baby Jane je tak skvěle vymyšlená, strašidelná a stále aktuální hororová postava. V ní se tak skvěle promíchává osobní trauma s čistou hrůzou, že tahle příšerka si hrdě zaslouží stát vedle kanonických hororových postav oproti kterým má ale jednu další věc - dobře postupně rozepsaný vývoj jejího charakteru od malé rozmazlené holčičky, přes neschopnou, leč tolerovanou herečku po vychlastanou starou rachotinu čím dál tím více se ulpívající zpátky ke své dětské slávě. Když se pak snaží pětapadesátiletá Bette Davis skrze pětikilový make-up probudit v sobě naučenou dětskou roztomilost, můžete vytáčet terapeuta rovnou. PS: titulky na LFŠ k tomuhle patrně klikal Michael J. Fox. (14.08.2021)

Film, který patří do kolonky...co mohlo vzniknouti před Psychem a co po něm. Ano, i já zde cítím, Sunset Blvd. a jiné filmy. Beru za plus to, že jsem se aspoň dověděl, jak to bylo s tou autonehodou doopravdy. Pokud Blanka tedy nekecala. V př., že bych byl jako jiní silněji zainteresován do obou (či aspoň jedné z nich) hereček, mohlo by to asi býti i na plný počet a je mi jasné, že pro ty, co je mají v TOPkách, to musí/musel býti slušný nářez. Sice nevím, zda bych chtěl svou verzi s např. Woodwardová vs. Baxterová či Bergmanová vs. Fontaineová (to by bylo!) lhostejno v jaké roli zda negativní či positivní, ale bylo by to bezesporu zajímavé. Takto jsem byl docela nezúčastněný divák z čímž jsem tak nějak dopředu počítal. Ani nemusím souhlasiti s kolegáčkem honajz2, páč to že je Blanka naprosto nevyužitá a scénárista (zajímalo by mě, jak je na tom předloha) si s její postavou očividně moc hlavinku nelámal, je holý fakt. A nakonec k očividné hl. STAR. Davisová je zde tak odporná a děsivá na pohled (což jsem ostatně věděl již dávno z fotek) že si dle mého, maskéři ušetřili práci. Dotvoření díla hrůzy je pak kompletní s její garderóbou. Ostatně, ona nebyla hezká pro mě nikdy. Herecký um ji ovšem neupírám. Tohle by už dnes nikdo nedal. Pokud by v té době vznikala ženská verze Jokera, donutil bych ji osobně, aby ho hrála, páč to by nasadilo takovou laťku, že by nikdo (včetně mne) ani nevzdechl v budoucnu po Nicholsonovi či Phoenixovi. A to si nedělám srandu. V každém př. jeden z dalších film. dluhů mám tímto splacen. Zda si to nechám či ne....to je ve hvězdách. A jsem rád, že mé lehké obavy o to, zda rež. dokáže zaplniti 133min. film aniž by nudil, se nenaplnily. (04.08.2022)