Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrají:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (více)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(více)Zajímavosti (23)
- Postava Baby Jane (Bette Davis) byla v roce 2003 Americkým filmovým institutem zařazena na 44. příčku v žebříčku nejlepších záporáků v anglicky mluvených filmech distribuovaných v USA. (TheDude)
- Kritik kulturněpolitického týdeníku ÚV KSČ "Kulturní tvorba" Miloš Veselý označil film za "velmi nepovedený" a obvinil americkou distribuci z "prodávání zajíce v pytli" (viz Kulturní tvorba 1963, č. 21, s. 15). (Přemek)
- Snímek spustil vlnu hororů označovaných jako "pscho-biddy" nebo "hag-horror“, v nichž vystupovaly stárnoucí dámy v rolích trýznitelek i trýzněných. Mezi ty nejzdařilejší patří Strait-Jacket režiséra Williama Castlea (1964) s Joan Crawfordovou a Aldrichova Sladká Charlotte (1964) s Bette Davisovou. (Pavlínka9)
- Postava Blanche Hudson je považována za poslední velkou roli Joan Crawford. (Kulmon)
- Ve scénách, kde Baby Jane (Bette Davis) napodobuje hlas Blanche (Joan Crawford), je ve skutečnosti slyšet hlas Joan Crawford, protože Bette Davis jej neuměla napodobit. (Kulmon)
- Film měl být původně barevný. Bette Davis (Baby Jane) byla proti tomu, protože barva by podle ní k smutnému příběhu příliš nesedla. (Kulmon)
- Scény z Janiných (Bette Davis) raných filmů jsou použity z filmů Parachute Jumper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Bette Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, žertovně prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)
- Závěrečná scéna se natáčela na pláži v Malibu. Na stejném místě, kde režisér Robert Aldrich natáčel i svůj film Líbej mě až k smrti (1955). (Kulmon)
- Dívku ze sousedství hraje Barbara Merrill, skutečná dcera Bette Davis (Baby Jane). (Kulmon)
- Natáčení neprobíhalo úplně hladce. Mezi Bette Davisovou (Baby Jane) a Joan Crawfordovou (Blanche Hudson) panovala dlouhodobá vzájemná nevraživost, kterou obě herečky přenášely i do svých rolí. Žárlivá Crawfordová, která na rozdíl od Davisové za svůj herecký výkon nebyla nominovaná, aktivně vedla kampaň proti tomu, aby Davisová získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Své kolegyni Anne Bancroftové, která byla nominovaná za film The Miracle Worker (1962), dokonce řekla, že pokud Bancroftová vyhraje a nebude moci cenu převzít, ráda ji převezme jejím jménem, což se nakonec stalo. (POMO)
- V roce 1961 objevil William Frye, producent hororového seriálu televize NBC Thriller (od r. 1960), román Henryho Farrella s názvem "Co se vlastně stalo s Baby Jane?". Už tehdy začal uvažovat o tom, že by jednu z rolí mohla ztvárnit herečka Bette Davisová (Baby Jane). Produkce však realizaci nedoporučila kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train (1960). O námětu se dozvěděl také režisér Robert Aldrich, který o něj projevil zájem. Začal uvažovat o obsazení jedné z rolí herečkou Joan Crawfordovou (Blanche Hudson), se kterou se setkal už v roce 1956 při natáčení filmu Autumn Leaves. Právě Crawfordová se mu tehdy mnohokrát svěřovala, že by si ráda zahrála se svou rivalkou Bette Davisovou. Mezitím ale práva ke knize odkoupil Sidney Beckerman a Aldrichovi je nabídl za 61 000 amerických dolarů. Aldrichův nový producent Joseph E. Levin je odkoupil a režisér společně s Lukasem Hellerem mohli začít psát scénář. V lednu 1962 pak Joan Crawfordová sama oslovila Bette Davisovou, zda by si s ní ve filmu nezahrála. Po složitém dohadování obou představitelek o obsazení jednotlivých rolí a přesvědčení producentů, že není třeba obsadit film mladšími herečkami, mohlo natáčení začít. (Letní filmová škola)
- Herečky Joan Crawford (Blanche Hudson) a Bette Davis (Baby Jane) měly letité spory. Davisová nechala během natáčení na plac schválně nainstalovat automat na Coca-Colu, čím chtěla vyprovokovat Crawfordovou, která byla vdovou po předsedovi představenstva Pepsi Alfredu Steeleovi a slavnou tváří této značky. Crawfordová se za to Davisové pomstila tak, že jí během natáčení scény, kdy ji Davisová měla vláčet po podlaze přes celou místnost, dala do kapes závaží. (Karlos80)
- Joan Crawford (Blanche Hudson) požadovala dublérku pro scény, kdy Baby Jane (Bette Davis) napadne její postavu, a tvrdila, že potřebuje stehy poté, co ji Davisová kopla do hlavy. (Teres)
- „Baby Jane sme spravili za tri týždne. Tri týždne, pretože to bolo najviac, na čo nám bol kto ochotný dať peniaze. Kedykoľvek pán Aldrich (režisér snímku) išiel za niekým so žiadosťou o finančné krytie na tento film, povedali mu: tieto dve staré ženské? Nikdy! Keď konečne zohnal peniaze, mali sme týždeň na skúšanie a tri týždne na nakrúcanie,“ spomínala na nahrávke z roku 1969 Bette Davis (Baby Jane). (JančiBači)