Albert Nobbs

Glenn Close coby Albert Nobbs... Nemohu si pomoci, ale toto byl podle mě výkon hodný Oscara. Docela dobře chápu, že většina diváků od tohoto filmu očekává něco ve stylu "cesta do hlubin transvestitovi duše à la 19.století," ale nejsem si jist, zda něčím takovým tento snímek skutečně je. García se k tématu postavil se značným odstupem a rezervovaností a výsledkem je překvapivě naprosto skvělá, působivá podívaná bez (dnes už takřka nezbytné) umělé emoční kotvy, která by nás táhla na dno moře laciného sentimentu. Zároveň však věřím, že většiny lidí se příběh Alberta Nobbse alespoň trochu dotkne. I bez této berličky. (23.01.2012)

Hodně silný příběh, který mě celou dobu držet pomalu až přikovanou v křesle, jelikož se mi na tom filmu líbilo snad vše. Prostředí, atmosféra, herecké obsazení, postava Glenn Close, kdy šlo velice těžce se držet scénáře "Pan Nobbs", jelikož určitá minulost tam cítit neustále byla - hlavně v pohledu, ale 20 let je velice dlouhá doba. Glenn Close mě neskutečně ohromila touto rolí a byla bych moc ráda, kdyby za to byla patřičně oceněna, což se ale podle mého názoru tento rok na Oskarech nestane, jelikož je tam velké množství vynikajících snímků a tento bude patřičně přehlížen. Příběh mě prostě neskutečně uchvátil a jsem z něj nadšená :) (29.01.2012)

Námět a zápletka s vyústěním mně přišly skvělé. Albert Nobbs je společenské drama, jak se patří. Jako postava je Nobbs velmi neobvyklou a náročnou rolí. Glenn Close v ní sice neurazila, ale ani nijak zvlášť nepotěšila. Její Nobbs byl tak nevýrazný, že ji v herectví strčily do kapsy Janet McTeer i Mia Wasikowska. (30.09.2020)

Výborné zinscenování mužské role, kterou hraje žena. Na první pohled by to nikdo nepoznal, jak u jedné, tak u druhé. Vážně vynikající námět, člověk si ani neumí představit jaký život "Albert" musel žít. Připadá mi, že už jsem někdy film takového ražení viděla, ale vůbec si nevybavuji, jak se jmenoval. Atmosféra celého snímku je ponurá, stejně jako situace, a příběhy lidí zde, což je velký klad. Podle mě, jde o to, že "naděje umírá poslední" a tak to je a vždy bude. Opravdu mě tento snímek zaujal. Je úžasné jak Glenn Close zahrála mužskou roli, rozhodně to není nic příjemného pro tak okouzlující herečku, když byla ještě mladá. Nevím zda se Mia Wasikowska nelíbí pouze mě, nebo i ostatním, ale herečka je to dobrá, i když trochu zvláštní a nedokázala by zahrát cokoliv. Ovšem nejvíce mě bavila Janet McTeer, opravdu by se mi víc líbila jako chlap, už jenom díky postavě, kterou jsem mohla porovnat s "Albertem" a vážně nevypadala moc žensky, ani její výraz, ale to je pouze jen dokonalost maskérů, kostymérů a jí samotné. (10.03.2012)

Neměl jsem problém vžít se do postav ani pochopit Alberta Nobbse, který ostatně svůj příběh jasně sdělí. Film dokáže opět rozšířit naši osobní normu o jiné zkušenosti – těm, kteří se dokáží dívat a mají odvahu překročit indoktrinované škatulky pohlaví, genderu, sexuální orientace… Ač se to možná nezdá, film není o homosexualitě, transvestitismu, transsexualitě… ale např. o utajované revoluční myšlence, že můžete být tím, čím jste… kým chcete být… když vám to jde… že nejsou žádné přirozené kategorie, ale všichni(!) hrajeme a máme své převleky (scéna na maškarním plese je didakticky přesná). O tom, že se lidé mohou milovat, aniž by museli řešit škatulky muž a žena, aniž by dvě ženy musely být lesby… musím podotknout, že mi to připomnělo současnou(!) Albánii. Když v této patriarchální zemi zemře v rodině poslední mužský příslušník, musí nejstarší dcera převzít mužskou identitu. Nepotřebuje k tomu operaci, jako u nás, jen se „stane“ mužem, pro sebe, rodinu, společnost. Obléká se jako muž, používá své tělo jako mužské. Jen je vyžadován celibát, a proto se jim říká „zapřisáhlé panny“. Glen Close byla jako muž tak přirozená, že mě vytrhla scéna na pláži (SPOILER :-), kdy se se svou „kamarádkou“ jedinkrát „převlékne“ ;-) do dámských šatů. Z filmu a la Soumrak dne/Howards End/Panství Downton se najednou stane epizoda z Malé Velké Británie, kdy dva chlapíci dovádí na pláži v dámských šatech, dělají všechny ty „dámské“ věci a „jiný pýčoviny“. Jediný „navíc“ tak asi byl Jonathan Rhys Meyers, který byl tak ve třech scénách asi deset minut celkem… nechápu jeho uvedení v úvodních titulcích… Navíc už místo sebe nechává ve své posteli polehávat raději jiné atletické nahé mladíky ;-)… To jeho první „tudorovská“ manželka Kateřina - Maria Doyle Kennedy - ve filmu zaujme více. Souhlasím s tím…. že film chladný není… možná jsou chladní ti, co se na něj dívají (a raději by se měli vyhnout výše uvedeným "panským" filmům)… Možná ne Albertu Nobbsovi, ale Glen Close se tímto filmem evidentně splnil její sen. I když OSCARa nezískala, její Albert je pamětihodný. (24.03.2012)