Rozmarná léta českého filmu

Pojďme se poplácat po ramenou a říci, že i přesto, že nám byly házeny klacky pod nohy, jsme to dotáhli tak daleko...jestli tohle bude celých dvacet dílů, budu víc než smutná a budu to muset považovat za zbytečnou a trapnou snahu ČT zvednout sledovanost a narvat do nových programů víc peněz, poněvadž je jim vyčítáno, že právě to nedělají. Ne všechny jejich snahy totiž jak je prozatím vidno padnou na úrodnou půdu. 3.2. - po zralé úvaze a vystřízlivění z prvního dílu se musím přiznat, že to nakonec zato docela stojí. (07.01.2011)

Kdo ví, že Ondřej Vetchý je dětina, Troška mimozemšťan, a že samochvála ne jen smrdí, ale i ulpívá na vnitřní straně obrazovky, přežije bez úhony. Tudíž tento cyklus nevnímám tragicky, ani zbytečně nepitvám. Edit: Až do současnosti mi zůstalo utajeno, že Jan Švankmajer natočil film s nápaditým názvem Milenci slasti (!!!). Ať už se jedná o zabedněnost či opomenutí scénáristy, je to celkem ostuda. (13.01.2011)

Tak jsem poctivě shlédla všechny díly tohoto dokumentu a musím říct, že mě vcelku obohatily. Rozšířily mi obzory, slepily jednotlivé střípky, co jsem nasbírala už předtím, upozornily na zajímavé filmy a ukázaly, jak to chodí ve světě českého filmu. Moc hezky udělané, svižné tempo, stručné, jasné, výstižné. (20.05.2011)

Hodnoceno po všech (dvaceti) dílech: Takovýhle pořad zde opravdu chyběl. A to teď (náhodou) nemyslím ironicky. Tenhle dokument, mapující prvních dvacet let české porevoluční kinematografie, se opravdu povedl. Je zde spousta (zajímavých, někdy i poměrně neznámých) herců, většina se mi představila v úplně jiném světle než je znám z filmů či rozhovorů (Vetchý např. má strašně smutný osud, jeho povídání o jeho otci a pak o panu Brodském mě dostalo) a hlavně jsem narazil na pár opravdu zajímavých filmů, které by jinak kolem mě zřejmě jen "prolétly" (za všechny musím jmenovat skvělý český film Jízda - pokud jste jej neviděli, udělejte si laskavost a sežeňte si ho, nebudete litovat) a o tohle jde především - o (české) filmy. Nejen ty, které známe, ale i ty, které (mnohdy neprávem) zapadly a zaslouží si pozornost. Jinak to, co tomuto dokumentu vyčítá Cival (nehodnocení filmů, pouze jejich představení) se mi např. líbilo. Protože o tomhle má být dokument - má mně předat nějaká fakta (hele, v tomhle roce vzniklo tolik filmů, byl to ten, ten a tenhle), ale nemá hodnotit (na ten se ani nedívej, tohle zase distribuovala Nova, to mluví za vše…) - na to si snad má udělat názor divák, ne? Takže za mě dávám plný počet. Co mi taky zbývá, když jsem člověk, co miluje filmy a povídání o filmu, že… 90 %. (17.05.2011)

Chápu, že se to nemusí líbit každému, ale přesto mě zde některá hodnocení zaráží. Podle mě se jedná o velmi zajímavý dokument o tom, jak to bylo s českým filmem po revoluci. Nechybí rozhovory s režiséry, herci a dalšími zúčastněnými osobami, ukázky z filmů i zajímavosti ze zákulisí. Zatím však pojednává o letech, kdy jsem ještě pořádně nevnímal svět kolem sebe (poslední díl – 1993) a které mě tudíž dost zajímají. Uvidíme, jestli stejně zajímavé budou i další díly/roky. (26.01.2011)