Fantom Morrisvillu

Zklamání. I přes skvělou atmosféru, excelující herce, brilantní dialogy a spoustu vtipných nápadů a hlášek, které však bohužel náležitě nevyzněly. V celku to na mě působilo uměle, toporně, nepřesvědčivě, do ztracena, bez síly a bez spádu. Jakoby se tvůrce nemohl rozhodnout, jestli to má být žánrová parodie, klasická konverzační komedie, naivní taškařice nebo romantický písňový recitál. Ne, že by to vše nemohlo jít dohromady, ale tady se to nepovedlo. Hlavně Matuškovy písňové exhibice z toho strašně trčely (v jiných filmech jsem z něj měl mnohem lepší pocit). A titulní postava fantóma tam byla zcela zapadlá, mimo, stejně jako finální „odhalení“, že jím je lord Hanibal. Ve srovnání s Tajemstvím hradu v Karpatech nebo Limonádovým Joe je Fantóm tak třetí liga. Ledaže by tady šlo o tak subtilní úroveň parodičnosti, že na to prostě nemám. Dobré komentáře: Šandík, PollyJean. (19.02.2011)

Asi na to nemám geny - nudilo mě to... Některé vtipy byly docela povedené - našel bych i zajímavé postavy z filmu: Pinkerton, Hanibal Morris (Olda Nový) a fakír omámený hašišem. Vedlejší téma s nudícím se členem orchestru nebylo špatné... ale Matuškovo bandžo se skrytým samopalem prostě nemohlo zachránit tak předlouhou fádnost této ,,komedie" (10.10.2008)

60% - Člen orchestru si při opeře čte brakový román a prožívá tak příběh tak říkajíc na vlastní kůži. Podobné entrée bylo později použito i ve filmu Adéla ještě nevečeřela, i zde šlo o čtení pokleslé literatury za zvuků koncertní melodie. Fantom není špatný film, ale v porovnání se zmíněnou Adélou poněkud méně zábavný, i když i zde je nemálo gagů a vtipů. (18.02.2013)

Parodiím na filmy, které v té době v Československu prakticky nikdo neznal, neboť byly z oficiální kultury a z rozkazu mocných jako "úpadkové" a "brakové" dokonale vykázány, se v socialistickém Československu evidentně dařilo. Byly zpravidla dělány s fortelem a láskou, což je také jejich nejzajímavější rys. Ony si totiž z těch "úpadkových" předloh sice dělaly šoufky, ale zároveň bylo velmi dobře znát, že jeden každý ze zúčastněných by si nějakou tu klasickou detektivku ze staré dobré Anglie nebo jiné podobné úpadkové kousky strašně rád střihnul. Svým herectvím rozhodně překvapí Vít Olmer (tenhle pán měl vůbec zůstat před kamerou, protože přestože je jako režisér naprosto strašný, jako herec předvedl velmi slušný výkon). Asi nemá smysl zdůrazňovat skvělé herectví pánů Marvana či Nového... Raději zmíním Jana Skopečka, který je v roli anglického sluhy doslova k sežrání. Naopak Valdemar Matuška jako arcipadouch naprosto nefunguje a pokud ještě navíc začne zpívat, je neštěstí dokonáno. Tohle je rozhodně největší slabina a omyl celého filmu. Matuška se sice snaží, ale on opravdu není herec, nehledě k tomu, že křížit parodii s muzikálem je obecně špatný nápad (mimochodem Trhák je druhým dobrým dokladem tohoto tvrzení). Limonádový Joe je sice také plný muziky, ale tam má narozdíl od Fantoma ta hudba smysl, zatímco zde působí většinou dojmem nepodařené dekorace... Za zmínku ovšem stojí ještě jeden fakt: Předlohu Fantoma Morrisvlillu napsal týž František Vlček, který je podepsaný pod námětem filmu Pytlákova schovanka. Je proto jenom logické, že právě s tímhle filmem Fantom velmi těsně souvisí. Rozhodně víc než s kteroukoli další filmovou parodií let šedesátých... (07.11.2008)

Je to niečo medzi Vorlíčkom a knihami od Edgara Wallaceho. Nejaký ten parodický výraz a kriminálny sentiment. Pekne v ČB oblečku, s pridanou hodnotou v podobe atmosférických dekorácií a hereckými výkonmi, kde oproti vynikajúcim legendám českej kinematografie, vynikajú aj sexy dámy, ktoré naozaj dodávajú pri všetkej svojej poctivosti filmu erotický, ženský podtón. (28.04.2024)