Ptáčata

271. Právě taková díla mi jsou a patrně i budou vždy nejbližší, dramata ztvárněná s velkým pochopením námětu a se zvláštním, provokujícím půvabem, s přiměřeným důrazem na pečlivě zvládnutou psychologii jednotlivých postav, jejich jednání, vyjadřování se, vzájemné vazby, jako vyvážený celek pak posilující věrohodnost událostí, které vyplňují ideově nosný příběh, tak se vše přesně schází i v tomto režijním debutu nadaného Elgina Jamese, dvě dívenky ztracené v pustnoucím světě dospělých, s probouzející se touhou po volnosti, po samostatném životě podle svých představ, jen už být pryč z míst, kde je vše tak obtěžkáno beznadějí a úpadkem, i přes obavy je tak těžké odolat, nepodlehnout tomu tak vábivému závanu svobody, vždyť někde přece musí pro ně být ten šťastný ráj, kde se člověku vše otevře jakoby samo dokořán a dostane se mu tak jeho životního naplnění, jen to jeho hledání bohužel bývá velmi spletité a často také nebezpečné, s překážkami i pastmi, ze kterých nemusí být snadné cesty ven, člověka pozřou jako by byl pro ně jen dalším lačně očekávaným soustem, opravdu nádherné, procítěné dílo, které mohu každému jen a jen doporučit!!! (25.02.2015)

Ucházející drama o dvou mladých dívkách, kde jedna z nich hledá něco jiného, něco lepšího, než je život v poušti. Jde o psychologický rozbor dospívajících dívek, které žijí v úzké komunitě, v téměř opuštěném pouštním městě a touží po poznání a rozhledu za hranice, které většina jejich kamarádů nepřekročí. Na charakterech hlavních dívčích postav je nám ukazována zodpovědnost, logika, kamarádství a odvaha, která bojuje a souběžně podporuje nesvědomitost, lehkomyslnost, lehkovážnost a poblázněnost jiným světem. Film se sice tváří jako vážné "drama", ale nemohu se zbavit dojmu kýčovité nezávislosti z příběhu, který není ničím originálním a působí dosti nedotaženě. Herecky dobře zvládnuté, stylem nezávislé, ale něco tomu chybí a nechám na vás, zda tu chybějící část objevíte nebo necháte film spadnout do průměru, jako já :-) (05.02.2013)

Ano i mně napadly při sledování Pusinky a kupodivu i Půlnoční kovboj. Ale tam až tak o nic nešlo, byla to spíše taková road movie., Tady je téma mnohem drsnější, skutečnost reálnější. Ten scénář si jistě zasloužil větší rozpočet a snad i lepší herecké hvězdy, i když proti dvěma hlavním aktérkám nic nemám. Závěr byl drsný, někdy se prostě útěk někam jinam, do vysněného světa nepodaří. Obzvláště když se ukáže, že vysněný ráj není rájem, ale jen další o něco větší dírou... Hvězdičku navíc dávám za soundrtrack a závěrečnou píseň Little Birds. Tři náboje do devítky. * * * (05.10.2015)

Čekala jsem nějaké větší drama, nemyslím teď jakože vážnost, ale spíše větší psychologickou hloubku, potopit se do charakterů postav a proč dělají, to co dělají. Místo toho jsem viděla film se dvěma blbkama, co utečou z domy, protože se nudí (teda ta jedna, ta druhá je BFF a tak ji následuje). Ona se vlastně ani nenudí, mělo to být jakože náhled do postavy, že trpí atd.. ale to tu prostě nebylo. Já to tam neviděla. No a nečekaně to skončí tak, že se po "dobrodružství ve velkém městě" vrací domů. The end. 2* za snahu a za Juno Temple a Kay Panabaker. (01.06.2013)

Snímek s příjemnou hudbou a poklidnou atmosférou zapadákova. (V kontrastu s LA). Juno Temple podle mě táhne celý film a to i když jsem si její postavu zrovna nezamilovala- zahrála to bez pochyby skvěle. Poselství filmu je celkem jednoduché a otřepané, ale i tak je konec celkem působivý. To co krapet pokulhává je děj, který není zrovna dvakrát originální ani nápaditý- spíš naopak. Nelituji, že jsem si to pustila, ale znovu už to vidět nemusím. ---"Když se řežete, tak chvíli trvá, než poznáte pravou hloubku zranění. Jestli jste si udělali jen škrábanec, nebo vás to znetvořilo navždy."---- (04.03.2013)