Policejní divize Rampart

Předesílám, že jde o opravdu těžkotonážní kalibr. Film je dlouhý, vleče se, je plný nedotažených rozhovorů, náznaků gest a člověk naprosto neví jak na tom s tím hlavním hrdinou vlastně je. Woody H. je zase naprosto dokonalý, jeho policejní "dinosaurus" zaseklý ve starých metodách a policejních přístupech, s rozvrácenou rodinou i morálními hodnotami, to je krása sledovat. Člověk má o čem přemýšlet, ta americká "multikulturní" společnost, to je lahůdka. Za dobu, co je náš hrdina ve službě, se z barevných lidí stali občané úzkostlivě chránění zákony, rasismus je noční můrou policajtů, těžko se adaptovat na nová pravidla. Jak hájit zákon a nebýt rasista, když člověk nastoupil službu v šedesátých letech? Bránit staré dobré americké ideály starousedlíků, když už vlastně není pro koho? Spousta zajímavých vedlejších rolí. 85% (27.06.2015)

Mám rozpolcené pocity, protože hlavní hrdina je TAK tupé hovado, že identifikovat se s ním je opravdu nemožné. Na druhou stranu, když to člověk neudělá, má pocit, že se musí přidat na stranu systému (všelijakých vyšetřovacích komisí, co dohlížejí na "korektnost", tj. na to, zda někdo při výkonu povolání, u nás známého pod heslem pomáhat a chránit, náhodou nemydlí negry o trochu víc než bílý...), a to je ještě horší varianta. Jako portrét světa, kde vše je špatně, to docela ujde. Ale nemám rád věci obecně a filmy už vůbec, kde neexistují východiska. (05.02.2012)

Film o policajtovi, kterému se rozpadne profesní i osobní život. Kde je problém? Problém, a to dost vážný, je v tom, že většina scénáristických příruček je zcela za jedno v tom, že pasivní postavy, které nikam nesměřují a nijak se nevyvíjejí, prostě nefungují. Často vám v takovým případě nepomůže ani to, že si naverbujete charismatickýho Harrelsona. Zvlášť když z něj uděláte totálně zafixovaný charakter, který nedojde ani poznání ani vykoupení. Je sice hezký a z hlediska vyprávění i nekonvenční, že na místo obvyklé globální analýzy policejní korupce v L.A. po vzoru Tropy de Elite sledujeme vše lokálně prostřednictvím hlavní postavy, která nesleze z plátna, jenže je otázka, jestli je taková metoda úplně vhodná, protože takový film pak často připomíná to, čemu říkám „píchat s pérem na půl žerdi“. Nelze si nevšimnout, že filmové příběhy se svým úvodem, vyvrcholením a závěrem erekci skutečně připomínají, ovšem tady se ten příběhový oblouk odehrává někde ve druhým plánu nebo spíš úplně mimo obraz, zatímco hlavní postava je ve svý odevzdanosti a pasivitě pevná jak Gibraltarská skála v duchu Komenského proslulého výroku „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“. (05.06.2012)

Woody Harrelson v namakanej forme ako drsný poliš, ktorý má fakt husté reakcie k nadriadeným, právnikom a k iným zmrdom, avšak spôsob, akým udržoval svoju rodinu pokope bol pre mňa trochu mentálny. Rozhodne to nie je akčné a ani krimi! Je to skôr dráma o chlapíkovi, ktorý si rieši veci po svojom a iný názor, ako ten jeho, neuznáva. A vlastne, jeho dcéra ho koniec koncov, nádherne pomenuje, kým vlastne je. Docela ma mrzí pomerne nízke, súčasné hodnotenie (52%) . (11.06.2012)

Čekal jsem něco jako Ferrarův Bad Lieutenant a dočkal se alespoň srovnatelného hereckého výkonu hlavního protagonisty. To je ale asi tak všechno. Nevím, jaký byl záměr, ale měl jsem pocit, že bylo vystřiženo tolik scén (a některé poněkud zbytečné ponechány), že se prakticky nedal sledovat nějaký konzistentní vývoj (= regrese) Daterape Dana. Výsledkem je film, kdy celou dobu čekáte, že se něco stane a nedočkáte se. (13.06.2012)