Kokuhaku

Toto mi brutalne nesadlo. Klasicky prekombinovany film o pomste v style filmov Chan-wook Parka, co by nemuselo byt zle, ale mal som s filmom 2 zasadne problemy. Prvym je forma spovedí, kedy jedna postava za druhou monotonne rozprava svoj pribeh v ktorom aj ked preziva smutne veci alebo robi krute ciny, tak to pôsobi sterilne. Uz asi po 15. minutach ma to zacalo neskutocne srat a film som dopozeral len zo zvedavosti aku dalsiu prekombinovanu sialenost si scenarista vymysli. Druhym problemom pre mna su postavy. Dost sa tu stiera hranica medzi pachatelom a obetou. Kazda postava tu je svina a zaroven ma tragicky dôvod z minulosti preco sa tou svinou stala. Takze vsetci su chudaci a svine zaroven a mne tym padom boli vsetci ukradnutí a tragický osud som dokonca prial aj ucitelke, ktora ma byt za tu najväcsiu obet. Film asi najlepsie funguje ako krtitika výchovy detí, ale to mi nestacilo. Ocenujem, ze na konci vsetky tie prekombinovane zapletky do seba dokonale zapadli. Takze s aspon jednou normalnou postavou, ktorej by sa dalo fandit a standardnou formou to mohol byt skvely film. V tomto prevedeni to pre mna bolo skoro neznesitelne. 4/10. (24.09.2015)

Už tradične japonsky preexponovaný psychodramatický kúsok, ktorý kladie veľa otázok a nastoľuje morálne dilemy. Všetko je tu dohnané do krajnosti, čo je na jednej strane fajn, pretože to len zvýrazňuje silu výpovedí, na druhej strane to po čase pôsobí až samoúčelne a zbytočne teatrálne (po cca 30tej spomaľovačke moja frustračná tolerancia skolabovala:). Prvý a posledný dojem z filmu je veľmi silný, prostriedok je skôr vata, ktorá je prekvapujúco amorfná a úprimne, nudná. Všetky témy, ktoré film nastoľuje a zobrazuje- o vine a treste, o zodpovednosti za svoje činy, o tretnosprávnej zodpovednosti mladistvých atď -to je veľmi záslužné a odvážne, rád si o nich podiskutujem a je potrebné ich riešiť. Ale čisto z filmového hľadiska nie som "vo vytržení", hoci sa nesporne jedná o kvalitný snímok. Skôr 3,5*/5 (09.08.2011)

Velmi tezovité dějově i obrazově, ale možná právě díky tomu se to tak moc trefuje. Výsledek je intenzivní thriller, který se stupňuje každým dalším obrazem. Něco jako kdyby chladný odstup Davida Finchera spojil síly s "občanskou brutalitou" Šiona Sona. Je kupodivu, že režisérovi bylo tehdy už 50, srší to energií nadšeného debutanta, míněno v nejlepším slova smyslu. Sice to považuju spíš za velmi povedenou hru na efekt než sondu do života nebo pevné filmové dílo, ale ten efekt je takřka maximální. (07.07.2017)

Od fantastického rozjazdu po „prednáške“ triednej učiteľky sa dostávame k ukričanej a prekombinovanej dráme. Film má svoje čaro a tajomno, občas prekvapuje, ale prečo toľko psychopatických výjavov hrajúcich postáv? To bolo vyslovene obťažujúce. Myšlienka rešpekty a úcty k životu skrze bolestné udalosti bola zasadená dobre. Ďalšia idea, že pomsta ubolenú dušu nevylieči je takisto veľmi hodnotná. Film je emočného typu, otvára silné témy, hoci väčšina postáv je taká japonská, bez emócii. V krajine vychádzajúceho slnka točia veľmi dobré filmy. Tento mal svoj potenciál, ktorý ale druhou polovicou trošku skazil. Je ale možné, že japonský divák to bude vidieť a chápať inak. (20.06.2016)

A sakra...tak tohle mi téměř vyrazilo dech! Natočeno naprosto fantasticky, úžasná kamera i hudba. Už úvodní, 25 minut trvající scéna, mě docela ohromila, protože byla stavěna tak, jako se u běžných filmů dělají scény finální, vrcholné. Kvantum lahodných zpomalených záběrů podbarvuje parádní hudba a jako třešnička na dortu je tady do detailu propracovaný scénář, který má tolik vrstev...! A přitom je to všechno natočeno tak sebevědomě, ten rejža to prostě má v malíčku. Napadá mě jenom jediná výtka, a tou je pompézní výbuchová scéna, která předchozím dějem a obsahem filmu tak nějak drhne. Jinak ale opravdu povedený pokus přiblížit se Parkovi (ale přesto, Oldboy nebo paní Pomsta jsou ještě o kousek dál), doufám, že se na to taky podíval a srovná to se svým posledním odvarem jménem Bakjwi. (31.03.2011)