Další rok

V zahradě života, život zahradou. Vlastně je to jen taková malá zahrádka. Obyčejná, jedna z miliónu, kolem kterých máte možnost projít téměř kdykoli a kdekoli. A pokud vás něco nedonutí zastavit se u ni, pravděpodobně si ji ani nevšimnete. Stejně tak jako si u tohoto filmu dlouho, vlastně až do posledního záběru nevšimnete, kdo je hlavní postavou. Souhlasím s Tetsuem, že tento film rozhodně není tak milý jak se naoko tváří. Londýn stejně tak jako jakékoliv jiné město je plné ztracených a raněných duší, kteří se ve své zahradě vinou svou nebo osudu ztratili. A najít cestu zpět je zatraceně těžké. (18.05.2011)

Od Mikea Leigha som videl doteraz iba jediný film, Tajnosti a lži, ale môžem povedať, že majú spoločne s Ďalším rokom mnoho styčných prvkov. Je to predovšetkým príjemná atmosféra anglického mestečka, rázne, ale životné figúrky a podobné životné peripetie, aké poznáme veľmi dobre z našich životov my sami. Leigh je geniálny v tom, ako dokáže natočiť film o bežných veciach a strastiach bez výraznejšieho zásahu do deja nastolením nejakej menej uveriteľnej zápletky, aby film dostal spád. On ho má vďaka hercom a chytrým dialógom, pri ktorých sa nebudete chytať od smiechu za brucho a ktoré neponúkajú žiadne životné poučky, ale ktoré nikdy nenudia a pôsobia prirodzene. Ak chcete točiť nezávislý film zo života, nerobte to, nechajte to na Mikea Leigha. Film sa rozbieha možno trochu pomalšie a svedčilo by mu viac okrúhlych 100 minút stopáže, ale berme to tak, ako to je. Už sa teším na jeho dalšie filmy, ktoré pred Another year natočil. (08.01.2013)

Jeden rok v životě průměrné britské rodiny a jejích příbuzných a přátel. I tak je možno to vidět. A nebo si všimnout, že taková rodina dnes už dávno není průměrná. Je ideálem, o kterém tuze mnozí jen neúspěšně sní. Vidíme galerii ztracených existencí, napovrch normálních, ale frustrovaných až k beznaději. --- Civilní příběh, vynikající dialogy a herecké výkony. Vlastně ani ne příběh, jen jedním rokem ohraničené seznámení s několika obyčejnými lidmi. Je to přístup, který respektuji, ale dvakrát mi nesedí. (01.10.2011)

Symbolika čtyř období není dotáhnuta a vyjádřena úplně nejlépe. Ani by tam vlastně nemusela být. Další rok se řadí k filmům "proplouvajícím" okolo člověka, divák se ho nijak nezúčastňuje, ačkoli je realističtější než leckterý jiný film. Dává pouhý náhled na ztroskotanou ženu, tento příběh je totiž o ní. Žádné obíhající životy okolo spokojených manželů, to je jen chabá záminka odtrhnout diváka od opravdového problému. Tady jde o obíhání kolem Mary, ta si ukousla veškerý díl pro sebe, což je jedině dobře. Její výkon je perfektní. Nicméně to je tak všechno, zápletka se neděje, ortel se nekoná. (03.03.2011)

Geniální výkon Statuntonové v prvních momentech mě tak dostal, že jsem chvilku přemýšlela, proč není hlavní hrdinkou ona. Pak se ale vše obrátilo a na stranu hrdinů se přidali ti, co měli být jakože v pohodě. V pohodě tu ovšem nebyl evidentně nikdo. Skoro bych snímek označila za projev neduhů v pokročilém věku, ti strašáci jsou tam na každém kroku a po téhle představě už přesně tuším, kam že se můj život ubírá. Možná bych teď mohla přehodnotit, kolik toho vypiju, vykouřím a kolikrát denně přemýšlím nad tím, že můj život běží pozpátku (tjadádádá, ♪ je to jak ve zpětným zrcátku a můj život ♪ ...). No inu, těžká rána mému dospívání, jen co je pravda. Pokud ale opustím pocit, který ve mně film budil, kromě synáčka, který mi přišel tak slizký, že se na něj nedalo koukat, vyčítám vedlejší linie, které nejsou dotažené, záběry, které působí jako zbytečná vatovka a v neposlední řadě, trocha chvály, obdivuju herecké výkony nijak zvlášť, pro mě osobně, známých tváří. (09.07.2011)