Režie:
Mike LeighScénář:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Gary YershonHrají:
Jim Broadbent, Ruth Sheen, Lesley Manville, Oliver Maltman, Peter Wight, David Bradley, Karina Fernandez, Phil Davis, Imelda Staunton, Eileen Davies (více)Obsahy(2)
Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako "antropolog s kamerou", přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Cenný pokus o příspěvek do generační kinematografie vyššího věku, trochu à la Zlaté jezero, ale „artověji“. Tedy, mezi námi, postavy jsou klišé na klišé – vzorově bezkonfliktní páreček uprostřed, kolem něj ukázková neurotička (Lesley Manvillová v prvotřídní herecké etudce krade celou show pro sebe), hodný a zlý syn – hotoví Jasoň a Drsoň, dokonalá nastávající snacha, naprosto zdrcený truchlící vdovec, jako čisté spektrální barvy, nikde ani náznak nějakého složitějšího charakteru – a příběh jde v podstatě odnikud nikam, ale ani jedno kupodivu zas tak nevadí. Tím, co je tu pěkně rozpitváno, co dělá z koukání požitek, místy kouzlí úsměv na tváři a místy provokuje k myšlení, jsou různé druhy mezilidské komunikace, pojednané jako nesnadné překonávání bariér, bez kterého by ovšem ta naše bezútěšná existence nedávala už vůbec žádný smysl. A líbila se mi citlivě udělaná muzika v zajímavém obsazení housle, cello, hoboj, harfa a kytara. Celkově lepší *** a pocit dobře stráveného času. ()
Upřímné vypravování jednoho obyčejného roku života. Možná může proto nudit, ale mě osobně to dá víc než úchvatné pohádky nebo naopak zbytečná dramata. Chce to trochu zamyšlení, a přiznat si, že takhle to bývá. Za tu nefalšovanost velké plus. Co se týče herců, obzvláště Lesley Manville stojí za zmínku; skoro jako kdyby s postavou (velmi smutnou postavou) naprosto splynula. ()
Příjemné pozastavení. Ústřední dvojice postarších manželů byla bezchybná (obrazně i doslova), výborné herecké výkony Jima Broadbenta a Ruth Sheen. Jejich typicky anglický domek s krásnou zahrádkou se stává místem pohody a bezpečným útočištěm mnoha jejich přátel. Další rok je pěkný film a svým způsobem se určitě dotkne každého. Proti hlavní myšlence proto nemám námitek. Jen je škoda, že nebyl dán větší prostor některým z vedlejších postav, párkrát jsem v tomto směru měla pocit jisté nedomyšlenosti. Co mě brání hodnotit čtyřmi je ale především stopáž. Film je poměrně roztáhlý a přestože se mi líbil, už někde před polovinou jsem se začala pravidelně dívat na hodinky. Nejsem si jistá, jestli bych to dokoukala podruhé. Možná někdy další rok :) ()
Jeden rok v životě průměrné britské rodiny a jejích příbuzných a přátel. I tak je možno to vidět. A nebo si všimnout, že taková rodina dnes už dávno není průměrná. Je ideálem, o kterém tuze mnozí jen neúspěšně sní. Vidíme galerii ztracených existencí, napovrch normálních, ale frustrovaných až k beznaději. --- Civilní příběh, vynikající dialogy a herecké výkony. Vlastně ani ne příběh, jen jedním rokem ohraničené seznámení s několika obyčejnými lidmi. Je to přístup, který respektuji, ale dvakrát mi nesedí. ()
Tento film člověka vede k zamyšlení se nad žebříčkem důležitosti priorit v životě, považuji ho za svou srdeční záležitost. Snímku o samotné podstatě soužití vévodí Lesley Manville v postavě nevyléčené optimistky Mary, která si mě získala stejným způsobem jako Poppy (Sally Hawkinsová) ve filmu Happy-Go-Lucky. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (1)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 15. března 2010 na Filmovém festivalu v Cannes v rámci hlavní soutěže o Zlatou palmu. (makimarketa)
Reklama