The Butterfly Circus

Tenhle 20ti minutový snímek pro mě byl největším filmovým překvapením. Viděl jsem spousty filmů, u kterých brečeli i větší chlapy než jsem já (např. Zelená míle nebo Vykoupení z věznice Shawshank), ale u žádného z nich jsem nebrečel. Ale v těchto 20ti minutách bylo tolik emocí, že mu může závidět většina dvouhodinových dojáků. Tentokrát při titulkách ani moje oko nezůstalo suché. Nádhera, všem doporučuji (29.06.2011)

Krása vtěsnaná do dvaceti minut, které jsou nezapomenutelné do konce života. Jímavé potvrzení mé vlastní profesní zkušenosti: handicap nestaví hranice, a pokud ano, dají se překonat, i kdyby měly sebeostnatější dráty. Samostatnou zmínku si zaslouží Mr. Mendez- a to nejen za vysoce přitažlivý zevnějšek... (06.10.2011)

Krátkometrážní citová ždímačka, která mě rozplakala. Nejhorší je, že takových lidí, kteří se smějí cizímu neštěstí, je na světě opravdu hodně. Nick Vujicic, který se opravdu narodil bez končetin, v tomto filmu hraje atrakci v cirkusu, kde si ho nikdo neváží a vystavují ho posměchu. Nakonec Willa objeví principál cirkusu Butterfly a vezme ho pod svá křídla..Dává tím tak Willovi šanci na mnohem lepší a radostnější život. Nickův příběh je hrozně smutný, ale on přesto žije naplno a má elánu na rozdávání, dokonce je motivační řečník. To si zaslouží opravdové uznání. (14.01.2012)

Tento film bychom snadno mohli obvinit z nadměrného útoku na city diváka, místy možná až z citového vydírání. Ovšem pokud by se tolik nepodobal skutečnému příběhu hlavního herce, který jak sám říká, zůstává navzdory všem nedokonalostem dokonalým Nickem Vujicicem. Další nádhernou postavou je Mr. Mendéz. Ten si na rozdíl od většiny lidí dobře uvědomuje, že žádný člověk není omyl, a tak postavil svá představení na jednoduchém pravidle: Čím hlubší je jáma beznaděje, tím vyšší a slavnější bude odraz vzhůru, až se z ní povede člověka vyhrabat. A díky tomu můžeme během 20 minut vidět skutečnou proměnu lidských housenek v krásné motýly. (30.10.2012)

Krátkometrážní film, po jehož shlédnutí sem si připadal jako bavlněná košile zmačkaná týden v batohu. Kdybych věděl, že mě za deset minut zmačká, roztrhá a rozemele srdíčko na cucky, asi bych se na to stejně neuměl připravit a dopadl bych nemlich stejně. Příběh o cirkusu, v kterém každý nehledě na svůj pohnutý osud může být hvězdou (atrakcí) nejen vizáží, ale hlavně způsobem, jak se s osudem vypořádá. Příběh o naději a úctě. Několik málo minut pozitivní energie, která z vás vyprchává zatraceně pomalu. (09.06.2013)