O bozích a lidech

Mohli bychom tenhle film oznacit jako nabozensky. Jenze tohle oznaceni by odradilo celou radu divaku. A tak o tomto filmu muzu mluvit spis jako o filmu o hledani. O hledani viry, sebe sama a moznosti, ktere stejne nakonec vsechny konci stejne. Prave ta (ne)moznost volby je silnym motivem ve filmu Des hommes et des dieux. Mnisi v klastere L' Atlas se vlivem okolnosti museji rozhodnout, zda odejdou ze sveho domova, anebo zda zustanou. Jednim ze zlomovych okamziku je stedrovecerni vecere, kdy mnisi oslavuji prichod Syna Boziho. Misto nej prijde tak rikajic ke stolu nekdo jiny. Nekdo, kdo mnichy donuti premyslet o sile sve viry a o budoucnosti. Dej sice ubiha pomalu, ale vsechno se deje tak nejak prirozene. Proto (a z duvodu toho, ze artove filmy je treba podporovat a sledovat) davam filmu vsech pet hvezdicek. (23.07.2011)

Rozhodne-li se člověk pro nějaký závazek, ví proč. Rozhodne-li se být příslušníkem minority uprostřed společnosti, jež smýšlí jinak, ví proč. Ostatek si musí vyřešit sám se sebou, případně s tím, co (nebo kdo) jej přesahuje.------------- Čili: Snaha fimařů veliká; křeč rovněž. Rozhodnutí znamená rozhodnutí. A film je film.-------- Ostatně Des hommes et des dieux není (imho) meditativní, leč především utvrzující počin (nikoli v negativním smyslu). Víte, co uvidíte a proč. Osobně mi takový diskurz nestačí, nicméně zcela chápu nadšené komentáře a vysoká hodnocení. P.S. Z úcty k mrtvým by se slušelo přidat třetí hvězdičku. Neudělám to. Protože doufám, že Xavier Beauvois není vyděrač. (08.02.2013)

Meditatívny? Duchovný? Filozofický? Čítam si komentáre a nestačím žasnúť. Zbožňujem duchovné filmy, ale o tomto spojení mám ja trochu iné predstavy. Film, ktorý mi nedovolil dotknúť sa postáv, film, ktorý postráda hĺbku a ktorý je vyprahnutejší než saharská púšť. Beauvois sa tak úporne snažil o vznešené artové umenie, že úplne pritom zabudol na to, že takáto dráma potrebuje najmä silný príbeh a psychologické vypiplanie postáv, no tu absentujú základné filmové postupy. Malickove obrazy o vnútornej opustenosti (Nový svet) alebo len Croweova ruka spočívajúca na obilnom poli (Gladiátor) pre mňa predstavujú duchovnejšie, emocionálnejšie zážitky než tento rádoby náboženský film. A to, že nás núti snáď každých 10 minút pretrpieť mníšske biblické ódy, z neho ešte hlboké existenciálne dielo nerobí. (26.05.2012)

[6/10] Jednotlivé časti filmu, ako zobrazenie krestanstva, vojny a podobne - výborne natočené. Skvelý výber prostredia, melodická hudba, réžia a kamera - všetko OK. Dokonca to ani nenudí.. Ale v konečnôm dôsledku to bolo iba pekne spracované video ktoré viedlo od ničoho nikam. Preto nedám vyššie hodnotenie. Nuž ale aj tak je to dosť zaujímavý film. (03.01.2013)

Neuveriteľné artové veľdielo, ktorému som sa vyhýbal z neoprávnenej obavy, že sa budem nudiť. Je to fascinujúca koláž hudby, náboženských obradov, skvelých hereckých výkonov (zvlášť Lambherta Wilsona v roli opáta Christiana) a hlavne filozoficko náboženských úvah o živote, násilí a smrti. Radím tento film k trom najzaujímavejším snímkam o viere aké som kedy videl (1. http://www.csfd.cz/film/249240-ivetka-a-hora/ 2. http://www.csfd.cz/film/31777-zivot-jako-smrtelna-choroba-prenasena-pohlavni-cestou/). (18.04.2011)