Obsahy(1)
National Geographic nás po několikáté zavede do nebezpečných končin tohoto světa. Restrepo nespustí oči z amerických vojáků v afghánském údolí Korangal, ve kterém hlavní tvůrci filmu strávili rok svého života. Film amerického žurnalisty Sebastiana Jungera a britského fotografa Tima Hetheringtona získal cenu poroty za Nejlepší dokumentární film v Sundance. (SydneyB)
(více)Recenze (116)
Osobne sa mi to páčilo viacej ako dánsky kolega Armadillo. Rovnako ide o dokument, ktorý nemoralizuje, neglorifikuje armádu. Naopak ukazuje ako to tam v skutočnosti (aspoň približnej) funguje. ()
Zajímavá exkurze do denní reality Afgánistánu, na které jde docela dobře vidět denní rutina takové války. SPARTANS ()
Hodně silný a hlavně autentický dokument natočený stylem GoPro kamery nejspíše z helmy některého z vojáků doplněný o komentáře vojáků, kteří se akce zúčastnili. Tohle nevidíte v hollywoodských akčních válečných trhácích. Tohle prostě napsal život. Uvědomíte si, jaké to tam doopravdy je a také že i vojáci jsou jen "obyčejní" lidé. Za mě 4* + jedna bonusová. Už dlouho jsem neviděl film, který by mne tak poznamenal a přemýšlel jsem o něm i po shlédnutí. ()
Restrepo je určitě zajímavý válečný dokument, který nám ukazuje válečný konflikt s Afganistánem. Pár situací, které zobrazuje tento dokument mě docela zarazilo, ale jinak jsem se spíše nudil. Přesto všechno obdivuji všechny kdo si tímto peklem prošili a všem včele s Timem Hetheringtonem dávám palec nahoru- 60%. ()
Syrový dokument bez faktických informací, všeho je docíleno výbornou dokumentární kamerou díky fotografům za ní.. Jedinečný dokument. ()
24.12.2010 ~ Smysl tohoto dokumentu od National Geographic mi poněkud uniká. Zřejmě chtěli poukázat na naprostou zbytečnost zachyceného dění. ~ Jistý dokumentarista strávil 1 rok po boku amerických vojáků kdesi v nějakém nevlídném údolí v Afghánistánu a zachycoval každodenní dění na bojišti i mimo něj. Mimo jiné tak dostanete možnost podívat se, jak probíhají sbližovací jednání s místními obyvateli hor a prachu (výsledek = jednání jsou zbytečná), jak probíhá akce a vymývání mozků naprostých kluků, pro které je to celé zábava po výcviku, tedy až do chvíle, kdy to schytá seržant a věřím, že ani on pořádně nevěděl, co v téhle bohem zapomenuté části šutrů vlastně dělá. Všichni plkají vlastenecké žvásty a když se jich napřímo zeptají, neumí odpovědět (smysluplně). ~ Hodinu a půl se tak koukáte na skupinu kluků a jejich autentických výpovědí o dění, strachu a dalších pocitech, abyste ke konci věděli to, co jste věděli už před tím. Tohle může celé skončit jen blamáží a pachutí zbytečného pachtění se za něčím, co místní nechápou a chápat ani nechtějí. No a pak se jede domů a srdceryvně se o tom vypráví. ~ Na mě tohle nezapůsobilo, asi jsem cynik, ale neviděl jsem nic nového, co bych už nevěděl. Marnost, zbytečnost, hloupost. ()
Těžko hodnotit. Jako obraz o životě jedné jednotky v Afghanistánu je to asi výstižné. Jenže ona jednotka toho tak moc nedělá. Jen občas střílí někam na horizont a jen jednou se dostane do pořádného závaru. Podle toho vypadá i celý dokument. ()
Co ti Američani jako čekali, že s nimi budou Afghánci popíjet čaj a provozovat s nimi vysokohorsku turistiku? To, že spousta z nich přišla o své iluze bylo naprosto normální. Denně jim smrt dýchala na záda. Ale stále to byla okupační vojska v cizí zemi. Navazování kontaktu s místními bylo poměrně zbytečné. Vždyť se báli Talibanců. Při některých rozhovorech jsem si vzpomněla na indiány. Už jenom chybělo, aby Američani začali rozdávat ohnivou vodu, nakažené deky a bezcenné zbraně. Co jsem si tedy odnesla z dokumentu? Ve své podstatě toho moc není. Hrdiny takových dokumetů nejsou ti, co v nich vystupují, ale ti, co je připravují, režiséři, kameramani, reportéři, novináři a fotografové. Ti musí mít nesmírnou kuráž a odhodlání, které je spojené s velkou dávkou odvahy a možná i určitým bláznovstvím ()
Takový - přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel. Docela zajímavý exkurs z chodu americké vojenské jednotky v afghánských horách. Dokument samotný však kráčí bez cíle. ()
Viděl jsem bohužel pouze kratší verzi vyrobenou pro Českou televizi a navíc s opravdu hodně mizerným dabingem, ale snažil jsem se od toho při hodnocení oprostit a nehodnotit to, za co tvůrci nemohou. Nicméně i tak musím konstatovat, že se mi to nelíbilo. Vadil mi uměle vytvářený patos, záběry z boje působily lehce amatérským dojmem a dokument toho zase tolik převratného o válce v Afghánistánu neodhalil. Z rozhovorů s vojáky jsem nabyl dojmu, že snad ani nevěděli, že jdou do války… Jinak po zhlédnutí Restrepa se už ani nedivím, že Američané v poslední době neválčí moc úspěšně. Kluci, co ve škole asi zrovna dvakrát nevynikali, si jedou na výlet zastřílet a třeba i někoho zabít – když vezmeme v úvahu odhodlání a motivaci nepřítele, možná to není to pravé ořechové. ()
viac sa mi páčilo Armadillo.... neviem či je to odlišným naturelom Američanov a Európanov, ale títo vojaci na mňa pôsobili úplne cudzím dojmom.... s Dánmi z Armadilla som Afghan prežíval intenzívnejšie, a to aj keď tam bolo akcie pomenej ()
zajímavé,ale zdaleka ne tak intezivní jak jsem očekával.A ačkoliv se jedná o americký dokument,je tam toho amerického patosu a "vlastenectví" možná až moc.Hlavně místy až přehnaný důraz na komunikaci s domorodci,kteří určitě nesdílí stejnou ideologii jako US Army...70% ()
Exkurze od National Geographic na jedno z nejhorších míst na světě a to do údolí Koregal. Zážitek je umocněn "cloverfield" kamerou a ukazuje spíše jak armáda funguje a takovéto zákulisí, které normálně nevidíte. Mapuje neustálou snahu Američanů spřáhnout se s místními, která musím říci byla již od začátku předurčena k neúspěchu. Dále si musíte uvědomit, jak je naprosto zbytečné aby lidé umírali v nějaké bezvýznamné díře, která naprosto nic nevyřeší. R.I.P Restrepo a silný zážitek, který se dal samozřejmě očekávat. ()
I kdyz si clovek o pusobeni cizich vojsk na uzemi Afganistanu muze myslet cokoliv, bezesporu se jedna o velmi zajimavy dokument. Nejvice na filmu ocenuji zabery na afganskou krajinu a nekolik setkani a rozhovoru s radou starsich z one oblasti. Myslim, ze i na tech psychicky nejodolnejsich jedincich se musi takovy rocni pobyt na cloveku podepsat do konce zivota. Jinak souhlasim, ze dokument Armadillo, ze stejneho roku je jeste o kus lepsi. ()
No koule to ma, o tom zadna... ()
Restrepo bych asi ani nenazval filmem, ocejchoval bych to jako úryvek přímého přenosu z války. Autentické záběry jsou prokládány čas od času výpověďmi aktérů, což ale nenarušuje kontinuitu snímku a jeho atmosféru. A ačkoliv i to zde má své pevné místo, tak bych vytknul hlavně nudu. Jednou vidět asi proč ne, ale opakovaně si to nezapnu. 60 % Oblíbená část- výpověď Rice o tom, jak to dostal ()
Film Restrepo ukazuje z první ruky, jak to vloni vypadalo v Afghánistánu. Neobyčejný dokument o odvaze, životě a smrti pod palbou zachytily kamery novinářů i samotných vojáků. Poklidnou komunikaci s domorodci a rozdávání sladkostí na začátku ale rychle střídá trauma. Střety s bojovnými Talibanci předčí jakoukoliv střílečku na počítači. Opravdový je pocit ohrožení i tragické důsledky. Kromě mrtvých vojáků a civilistů to znamená také citové a psychické vyčerpání těch, co přežili. Není to nic tak neosobního jako přímý přenos války v Zálivu na začátku 90. let. Kameraman je totiž vždycky pod palbou. ()
Skutečně se nabízí srovnání s Hurt Locker (Smrt čeká všude), ale Restrepo je mnohem lepší. Tohle je totiž realita. Tohle nejsou herci hrající si na vojáčky a domorodce, ale opravdoví lidé. Tady je doopravdy vidět zbytečnost jakékoliv války. Zajímavý komentář: Kryšpín ()
:'( ()
Restrepo dokáže velmi barvitě zobrazit pocity a činy hrstky vojáků, kteří si prošli intenzivním bojem. Jsou zahrnuty všechny aspekty jejich pobytu v Afganistánu. Jako dokument ale nepůsobí dobře. Na to je až příliš zkratkovitý, chaotický a roztříštěný. Je ale zajímavé vidět vojáky a jejich reakce během a bezprostředně po akci. Kvůli tomu se vyplatí na Restrepo podívat. ()