Džoó no kjóšicu

Představte si, že je vám dvanáct let a máte učitelku, v jejímž systému hodnocení mají ti nejlepší určitá privilegia a ti nejhorší zase musí uklízet a starat se o pořádek ve třídě. Ačkoliv nazvete její systém nespravedlivým, odvětím vám, že taková už japonská společnost je. Jen ti nejlepší mají výsady, dobrou lékařskou péči, jsou šťastní. Kdežto ti obyčejní a líní mají vše průměrné a obyčejné a nemohou čekat, že dosáhnou něčeho lepšího. (Zíza)