Režie:
Agnieszka HollandScénář:
David F. ShamoonKamera:
Jolanta DylewskaHudba:
Antoni Komasa-ŁazarkiewiczHrají:
Robert Więckiewicz, Benno Fürmann, Agnieszka Grochowska, Maria Schrader, Herbert Knaup, Marcin Bosak, Julia Kijowska, Jerzy Walczak, Oliwer Stańczak (více)Obsahy(1)
Drama natočené podle skutečných událostí, které se odehrály v nacisty okupovaném Lvově (tehdy Polsko, nyní Ukrajina). Leopold Socha, malý polský zlodějíček a zároveň údržbář místních kanalizací, schová za peníze v podzemním labyrintu skupinu Židů, kteří se snaží uniknout likvidaci lvovského ghetta. Zpočátku je hlavním Leopoldovým motivem cynická snaha vydělat, postupně ale vzniká mezi ním a skupinou zvláštní pouto, které se s každou novou dramatickou událostí v podzemí prohlubuje. Když skupině dojdou peníze, Leopold vidí, že je nemůže opustit a skrývá její členy dále, za což jemu i celé jeho rodině hrozí smrt. Film diváka díky skvělé režii a kameře doslova vtahuje nejen do atmosféry tmavého lvovského podzemí, ale i do výjimečného příběhu mužů, žen i dětí, kteří se čtrnáct měsíců snaží za neustále vzrůstajícího nebezpečí vyhnout smrti. Snímek se vymyká obvyklým hollywoodským schématům, ve kterých jsou pouze dobré a špatné postavy. Zde mají hrdinové obě stránky, o to jsou ale lidštější, působivější a nám bližší. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (16)
- Natáčení probíhalo od 25. ledna do 1. dubna 2010 především v polské Lodži a v Německu. (gogos)
- 70 % filmu bylo natáčeno v ateliérech, 30 % pak ve skutečných kanálech v Lodži v Polsku. (gogos)
- Natáčení bylo rozděleno na dva štáby. První, který natáčel 40 natáčecích dnů, vedla režisérka filmu Agnieszka Holland. Druhý štáb, který pracoval 10 natáčecích dnů, vedla dcera režisérky Kasia Adamik. (gogos)
- Robert Wieckiewicz, který ve filmu ztvárnil hlavní roli Leopolda Sochu, byl při natáčení vybaven skutečnými dobovými rekvizitami. Např. jeho těžký kabát do kanálů vážil přes 30 kg. Jeho brašna s nářadím pak obsahovala skutečné dobové nářadí a vážila téměř 40 kg. Robert při natáčení utrpěl několik menších zranění a musel docházet na rehabilitace. (gogos)
- Při natáčení v kanálech se utopila krysa. Její chovatel ji zkoušel dávat umělé dýchání, ale marně, byla mrtvá. (MzK)
- V Německu musí trvat natáčecí den maximálně 13 hodin. Tvůrci tak museli při překročení limitu hradit pokutu. (MzK)
- Robert Wieckiewicz muset při hraní pracovat také jako osvětlovače - při natáčení a hraní své role musel baterkou svítit na ostatní herce. (MzK)
- Pro výběr vhodného kanálu pro natáčení navštívila Agnieszka Holland několik kanálů v různých městech. Ty nejhezčí prý podle jejích slov mají v Montrealu. (MzK)
- Film je věnovaný Marku Edelmanovi, polskému kardiologovi, který byl významným bojovníkem a jedním z velitelů v židovském ghettu. Mark Edelman zemřel v říjnu 2009. (movieband)
- Agnieszka Holland se snímkem vyhrála cenu pro nejlepšího režiséra na MFF Valladolid. (movieband)
- Agnieszka Holland neměla dobré zkušenosti s natáčením s ženou-kameramankou, navíc vegetariánkou, protože prý měla málo energie. Přesto přistoupila ke spolupráci s další ženou - Jolantou Dylevskou. Během příprav zjistila, že i ona je vegetariánkou, přesto byla s její prací velmi spokojená, což potvrdila slovy: "Svícení je pro ni jako dýchání, dokázala se světlem doslova kouzla." (JoranProvenzano)
- Film byl natočen podle scénáře Davida F. Shamoona na motivy knihy „In the Sewers of Lvov“ z roku 1990 Roberta Marshalla. Agnieszka Holland ho nejdříve odmítla, pak však po obdržení přibližně sedmé verze a s podmínkou natáčení v originálních jazycích uznala, že "jí je film souzen". (JoranProvenzano)
- Po natočení filmu se Agnieszce Holland ozvala pamětnice Krystyna žijící v New Yorku. Potvrdila autentičnost filmu, jehož první zhlédnutí proplakala. Sama o stejném tématu napsala knihu, o které však nikdo z tvůrců nevěděl. Dokonce si mysleli, že již žádný pamětník nežije. Účast Krystyny na festivalové premiéře filmu prý pro Holland byla tím nejdojemnějším, co vůbec v životě zažila. (JoranProvenzano)
- K natáčení v kanálech Agnieszka Holland poznamenala: "Ve studiu byla strašlivá zima, to v kanálech bylo tepleji, navíc jsme točili v nesmírně stísněných prostorách a opravdu ve tmě. To byl ovšem můj nápad, šlo mi totiž o to, aby měl film punc pravdivosti, ta temnota pro mě byla skutečná výzva." (JoranProvenzano)
- Film byl roku 2011 nominován na Oscara americké Akademie filmového umění a věd v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Nakonec však cenu vyhrál film Rozchod Nadera a Simin (2011). Na Oscara za nejlepší cizojazyčný film byly nominovány i předchozí tituly režisérky Holland o holokaustu Bittere Ernte (1985) a Evropa, Evropa (1991). (JoranProvenzano)