Pekelní andělé

Ten film má jistě mnoho chyb - herci jsou někdy tuzí a přehrávají (německý kapitán vzducholodě vypadá někdy spíše jako karikatura), občas se to tu přehání s patosem, první čtvrtina se dost vleče - ale to bych bral, vzhledem k roku vzniku filmu, jako potíže růstu. Hlavní dějová linka je dost jednoduchá (ale to je často i ve zbrusu nových filmech) a Jean Harlow byla zřejme tehdy brána jako sex-idol a děsnej vamp, mě však připadá nepříliš přitažlivá a otravná (ale to je můj osobní problém). Klady však jednoznačně převažují - film není prvoplánová agitka, není sentimentální, snaží se o realistické vylíčení života pilotů. Naprosto úžasné jsou ale letecké scény - německý zeppelin, majestátně se vynořující z oblak, to je scéna jak z nějakého sci-fi, na kterou by musel být hrdý i Karel Zeman. To bere dech. Všechna ta technika - převody, táhla, kola... úžasné. Fantastické záběry zániku zeppelinu se tak neuvěřitelně podobají dokumentárním snímkům zániku LZ 129 Hindenburg (z roku 1936!), že z toho až mrazí. Pak ta mohutná letecká bitva - opravdu napínavá, skvěle nasnímaná. Připadá mi, že podobné scény v novějších filmech jsou vlastně jen napodobeninami tohoto pravzoru. Ten film je stylotvorný a už jen z tohoto důvodu si zaslouží plný počet. (24.09.2011)

Rovnou se přiznám, že mě první polovina filmu nebavila. Přišlo mi to jako melodrama, kde ani pořádně nebyly nějaké válečné scény. Pak ale ve druhé polovině došlo na bitevní scény a musím uznat, že ve vzduchu to bylo natočeno skutečně strhujícím způsobem. Tohle megalomanskému Hughesovi skutečně vyšlo. Dějově mě to ale neoslnilo. (26.07.2017)

Na vlastní oči jsem se přesvědčila, že Howard Hughes byl těžký frajer. Když sledujete vzdušný útok na německou vzducholoď nebo bombardování muničního skladu a závěrečnou leteckou bitvu, ani se vám nechce věřit, že "pekelné" válečné drama spatřilo světlo magického stříbrného plátna už v roce 1930 ... Jak jsem dodatečně zjistila, bylo to pouhé tři roky poté, co byl natočený první zvukový film (!) ... Řekla bych, že na hereckém stylu je vliv éry němého filmu ještě dosti patrný - jako roztomilá a neuchopitelná výstřednost, která dodává snímku zvláštní kouzlo a jedinečnou, velice osobitou atmosféru. Nejzřetelněji se projevuje v pasážích, v nichž vstupují do hry ženy - vesměs krásné a napohled křehké až éterické bytosti tady zastávají úlohu povrchních a proradných stvoření, která není radno hluboce a upřímně milovat. Leč pravý hrdina se s citovými problémy podle očekávání dokáže vypořádat. P.S.: K "Pekelným andělům" mě přivedl Martin Scorsese spolu s Leonardem DiCapriem. Určitě je vám jasné, že mluvím o strhujícím životopisném dramatu "Letec" z roku 2004 - a jak tak pozoruju, nejsem v tom sama ... ;-) (18.07.2011)

Na svou dobu jistě výjimečný snímek a i dnešnímu divákovi nabídne slušný příběh, ohromnou výpravu... a dvě výborné bojové scény: útok vzducholodi a závěrečnou gigantickou leteckou bitvu. Není to film bez chyb, zejména hereckým výkonům by šlo ledacos vytknout, též podivný mix kolorovaných a černobílých pasáží, i zřejmý mix zvukového a němého filmu (kdo viděl Scorseseho Letce, ví, jak strastiplně film vznikal), nicméně výsledek stojí za to a i po 75 letech velmi slušně pobaví. (03.04.2005)

Až do 40. minuty se ve snímku v podstatě nedělo nic, co by mě zaujalo. Chápu, že docházelo k seznámení s postavami, vztahy mezi nimi, postupné uvedení do války, atd., ale pro mě to byla bohužel nuda a rozhodně ne z důvodu, že by byl snímek starý, to chraň bůh, staré filmy mám rád. Trochu jsem nepochopil, proč některé scény byly barevné a zbytek černobílý, přišlo mi to trochu bez významu. Letecké bojové scény na rok 1930 byly dobré, to se musí nechat a je to prakticky to jediné, co mě na filmu zaujalo. Celkem záživné pak ještě byly scény po zajetí. (27.12.2014)