Gilda

Jelikož jsem (oproti mužům) stihla sledovat i film a nejen Ritu :- ), tak musím konstatovat, že kromě ní tam byla i poměrně komplikovaná detektivní zápletka, v příběhu jinak plném lásky, nenávisti, žárlivosti a vzájemných vyřizování si účtů. Hazardní hráč Johnny Farrell se v jedné uličce seznámí s Ballinem Mundsonem, podruhé se setkávají už v jeho nelegálním kasinu a Johnny pro něj začíná pracovat. „Umožnil mi vyšvihnout se až nahoru.“ Vše k oboustranné spokojenosti „stará se o všechno, co mi patří“, ale jen dokud Farrella neseznámí s Gildou, se kterou se právě oženil. Gilda je nejenom krásná, ale i vyzývavá a sebevědomá žena, také bez minulosti. Osudová žena, která svým chováním narušuje přátelství obou mužů, má nad nimi moc. „Pohlcuje vás tak, že nedokážete reálně uvazovat.“ No a dál už s vámi pánové musím souhlasit. Rita Hayworth byla opravdu úžasná a její vystoupení končící větou „Na zipy jsem dost levá, ale kdyby mi někdo pomohl ...“ to nemělo chybu. (16.08.2006)

Velkolepá love story, jakým se nejvíc dařilo ve 40. a 50. letech, už ne tak naivní jako většina těch předválečných a ještě ne tak explicitní, popř. cynická, jako většina těch z pozdějších dob. Blízká příbuzná Casablanky – stejné prostředí nablýskaného podniku v závětří světa, stejné základní rozložení sil v milostném trojúhelníku, poháněném ovšem podstatně méně ušlechtilými vášněmi. Temné stránky milostného citu vykreslené bez zbytečného vysvětlování, s nádechem tajemství, kupodivu ne zas tak vzdáleného sebedestruktivnímu mystériu okolo jisté Laury Palmerové. K tomu jen náznakově vyprávěná, ale ne ošizená kriminální linka a (na noirovku) nečekaně odlehčené zakončení – za mě velmi doporučeníhodný kousek. (03.03.2015)

Jelikož jsem nebyl na rozdíl od (nejen) zdejší většiny tak oslněn Ritou, dostalo se mi pouze slušné detektivky, kde se hlavní postavy chovali místy trochu podivně. Téma mírně psychopatické lásky "až za hrob" sice výrazně lépe (a temněji) zpracová např. Polanski v Hořkém měsíci, ale jako solidní ukázka vyřizování účtů pomocí psychologické války film určitě obsotjí. Nicméně od Rity jsem čekal poněkuď více, to už mě spíš zaujal Glenn Ford. (03.02.2011)

Hele, řekněme si to na rovinu, nebýt The Shawshank Redemption, tak tenhle film zde má minimálně o polovinu méně hodnotících. Což by byla škoda, protože pak bychom (včetně mě, samozřejmě) neznali Ritu. Dokonalou, krásnou, nebezpečnou… prostě femme fatale jak má být. Kdyby byl celý film tak dokonalý, jak byla samotná Rita, dal bych bez zaváhání maximum. Ale film se bohužel neubrání slabším a nudnějším místům (konec mi přišel natahovaný). Zkrátit to o dvacet minut tak bych s čistým svědomím mohl říct, že tenhle film miluju. Takhle může jen říct to, co už prohlásil Morgan: "This is the part I really like, when she does that shit with her hair." 80 %. (15.02.2012)

"Ten nejpodivnější příběh lásky a nenávisti, jaký jsem kdy viděl," říká v závěru filmu, nad kterým slintali všichni chlapi v Shawshanku, policejní úředník. K tomu zbývá dodat, že R.Hayworthová opravdu sálá smyslností, a když zpívá "Put the Blame on Mame", úplně stačí, svlékne-li si jen jednu rukavici. Není divu, že podle ní (a L.Bacallové) vytvořili animátoři kreslenou sexy Jessicu, manželku králíka Rogera. (10.04.2007)