Veteráni

"Nejsem násilník. A ztichni nebo tě praštím!" ...Velmi povedená road movie. Při pár scénách jsem se opravdu od srdce zasmál, některé mě zase donutily se zamyslet a některé prostě jen tak pohodově plynuly a já si je užíval. Stará fotbalová garda se při cestě na fotbalový zápas chová jak malý děti na táboře a to mě neskutečně bavilo! (23.05.2013)

Příjemný film, ve kterém hraje velkou roli parta důchodců, ale primárně to o stáří není. Spíš o bilancování života a změně pohledu na některé problémy. Vagn a John (a vlastně i krásná Jeane) jsou lúsři k pohledání a jejich roadmovie za ujetým autobusem je chvílemi veselá, chvílemi smutná, ale skoro po celou dobu zábavná. Úplný kilo to není, vidím to na 84 %. (05.09.2011)

Jeden z těch "malých" filmů, které zprvu působí obyčejně, někdy dokonce nepříjemně, postavy vás moc neoslovují... . Vše do doby, než se vcítíte, než se necháte vtáhnout. Ano, u tohoto typu filmů, to může trvat klidně skoro devadesát minut a jistě se najdou diváci, kteří nad takovým počinem buď zlomí hůl příliš brzy, nebo k tomu propojení prostě nedojde. Na to vás ale žádná recenze nepřipraví. Je potřeba mít něco odžito, být empatický a trpělivý. Takže Oldboys rozhodně nejsou pro každého. V kapucínské hrobce v Brně, místě, kde leží mnoho mumifikovaných ostatků, mají vyryto: Kdo jste vy, byli jsme my. Kdo jsme my, budete i vy. Toto memento pro živé, se nutně nemusí vztahovat na mumie, ale klidně i na staré lidi. Všichni jednou budeme staří a nikde není psané, že nebudeme stejně otravní, hluční, nesnesitelně kverulantští páprdové, jako dědkové z Oldboys. Ale o tom tento film tak úplně není. Je o začátcích. O tom, že když potkáte správné lidi, kteří vám dají impuls ke změně a podají pomocnou ruku, tak můžete zažít mnoho šťastných chvil i přesto, že je vám skoro šedesát a žijete sami, nebo jste vylezli z vězení a zpackali jste si život. I odtud se dá začít, pokud tu správnou chvíli nepromeškáte. Že je tento film právě o tom, vám dojde až v závěru. V jeho polovině bych nedal víc, než tři hvězdy. V závěru klidně pět. Čtyři dám po prvním shlédnutí. Kdoví, kolik to bude podruhé. (01.11.2022)

Dlouhou dobu jsem chtěl dát jenom 4*, ale pak v závěru mi došlo, jak dokonalé to celé bylo napsané a jak zde režisér skvěle pracoval s postavami. Pár drobných výtek mám, ale jinak se mi to líbilo hodně. Velmi příjemná road movie o přátelství a "cesta je cíl", která je skvěle a chytře napsaná, má poutavou atmosféru, sympatické, dobře představené a nečernobílé postavy, naprosto perfektně kombinuje vážné scény s těmi vtipnými - a to po celý film - a taky má nejednu silnou scénu, včetně hodně zdařilého závěru, který mě dojmul aniž by mi přišel jakkoli vyděračský nebo kýčovitý. Prostě je to fakt povedený film, kterému nemám moc co vyčítat a dokázal si mě skutečně hodně získat. Rozhodně jsem ho taky neviděl naposled a plný počet si ode mě zaslouží naprosto oprávněně. Tak silný zážitek z normálního dramatu neměl už nějaký ten týden. Slabých 5* (12.06.2021)

„Jestli to musíš vědět...nejsem ženatý.“ - „Není divu. Vypadáš jak sračka.“ - „Je to tak špatné?“ - „Ne...ještě horší.“ Člověk by řekl, že půjde zas jen o jednu z mnoha severských tragikomedií. A měl by pravdu, protože přesně tímhle Veteráni jsou. Jenže je nutné hned doplnit, že o jednu z mnoha vysoce kvalitních severských tragikomedií. Což mě příliš nešokovalo, poněvadž se to dalo čekat. Čím mě ovšem Veteráni velmi mile překvapili, že dokázali zábavným způsobem zapojit i žánr road movie, se kterým obyčejně mívám problém. A nuda se u cestování na fotbalový zápas v podání bandy svérázných starců a jednoho (nejen generačně) nesourodého dua outsiderů rozhodně nedostavila, ba naopak. Navíc jsem se několikrát od srdce zasmál, protože scén typu „profesionálního přepadení“ je ve filmu hned několik a dobře vyvažují ty spíš smutné. A rozepisovat se nějak víc o tom, že jsem nemohl z Laury Christensen spustit oči kdykoliv se objevila na scéně, nejspíš nemá cenu…ehm, ale je fajn, že jen o ní to ani zdaleka není. I proto dávám solidní 4*. (28.04.2018)