Dobrý voják Švejk

Nemůžu si pomoci, ale zas tak špatné to nebylo. Nemá cenu plakat nad osekaným dějem, ze kterého zbyla jen hlavní linie a několik nejvtipnějších historek (2. kniha chybí docela), to se dalo u tak krátkého filmu očekávat. Nevadil mi ani ten vyfabulovaný konec, který byl nakonec celkem zdařilý. Někomu může vadit, že ten film není ani pro děti (na to zachovává příliš vulgarismů), ani přímo pro dospělé...ale takoví dětinové jako já si můžou přijít na své:-) (01.04.2011)

Že se Haškův Švejk vydobyl jako jedno z mála českých literárních děl pozici v zahraničí, je všeobecně známý fakt. O to zajímavější je pak poznat, jakým způsobem je tam vnímán. A to nám zprostředkuje právě film bez české účasti. Nechci určitě generalizovat, ale toto pojetí je velmi zajímavou exkurzí do toho, jak mohou toto dílo vnímat jiné národy, co z knihy vypíchnout, co jim připadá vtipné, jakou animaci a ztvárnění zvolí. Určitě bylo zajímavé to zhlédnout, na druhou stranu, kdybych se na to nedíval jako znalec knihy (a samozřejmě i Steklého a Trnkova zpracování), asi by mě to nemělo moc čím zaujmout. (20.04.2024)

Těžko filmu vyčítat, jak se chová k Haškově klasice, když takřka stejně při její adaptaci kdysi postupovali tvůrci "těch našich starých dobrých" dvou hraných snímků. Na rozdíl od tohoto animovaného Švejka se však Steklého kusy mohou chlubit především nezaměnitelnými hereckými výkony, které z nich dělají tu pravou podívanou, a díky nimž mají vtipy a dialogy vůbec tu správnou šťávu. Nemůžu si pomoct, ale z těchhle britsko-ukrajinských kreslených úst mi všechny ty slovní přestřelky a nadávky zněly hrozně lacině. Možná to bylo nehezkým českým dabingem, možná ne. (31.12.2011)

Ukrajinští tvůrci si zkrátka vzali větší sousto, než dokázali sníst. Pokusit se narvat čtyřdílné veledílo české literaturu do 79 minut je opravdu vražedný nápad. Dobře, oblíbené vícedílné filmové zpracování Švejka s Rudolfem Hrušínským také není v žádném případě vyčerpávajícím převedením knihy do filmu, kdo ji nečetl, nemůže říct, že by Švejka znal; ale kdyby filmaři prostě snímek pojali jako ochutnávku v podobě několika kvalitně zpracovaných scének, nezlobil bych se. Problém je, že si absolutně nelámali hlavu s posloupností děje (poručík Dub se objevuje už v Praze, i když ve skutečnosti začíná až tuším v Budapešti, budějická anabáze je přesunuta na Halič), prostorovou orientací (Švejk psa nelovil na nábřeží), charakterem postav (poručíka Duba snad neviděli ani z rychlíku), ale především naprosto ignorovali reálie (snad jediný český nápis nebyl správně, chudákovi Bretschneiderovi udělali ve jméně tři hrubky -„Brettshnaider“; evidentně nikdo ze štábu v životě nebyl v římskokatolickém kostele atd. atd.). Kdo Švejka zná, je znechucen, kdo ho nezná, udělá si naprosto špatnou představu, že jsou Osudy taková česká crazy komedie typu Malérů pana účetního. (30.12.2011)

Nemá asi cenu bilancovat, kolik si to odneslo z knižní předlohy a zda tvůrci svéráznému Haškovu humoru vůbec porozměli (protože pravděpodobně moc ne) - ale je to minimálně zajímavé dílko, i když nijak zvlášť výrazné, které si žije vlastním životem. Při sledování této kreslené záležitosti sice nebylo jednoduché oprostit se od srovnávání s naší hranou verzí, ale minimálně jsem to shledala jako originální počin, který sice nikterak nenadchnul, ale ani neurazil. Za zajímavou animaci 3*. (01.01.2012)