Sherlock

"Nejsem psychopat. Jsem vysoce výkonný sociopat. Vygooglete si to." Už je to tak, knihovnu nahradil Google, drožku taxík, krasopisné dopisy s pečetí sms. Z problému na tři dýmky je problém na tři nikotinové náplasti. A přesto se Sherlock roku 2009 duchem podobá literárnímu předobrazu možná víc než desítky jeho bezkrevných ilustrací před ním. Připouštím, že sám jsem jimi ovlivněn víc než Doyleovými předlohami, které jsem četl velmi namátkově, a zpočátku mi připadalo divné převádět něco tak bytostně viktoriánského do současnosti. Zbytečné obavy. Sherlock Holmes i doktor Watson mají vše, co mají mít, a mají i cosi navíc. Mimořádná schopnost vidět pod povrch věcí Sherlocka vyčleňuje ze společnosti 21. století, zvyklé uzavírat předsudečné závěry pod vlivem mediálních schémat a omezených zkušeností svých zlenivělých myslí. Doktor Watson po traumatické válečné anabázi těžko hledá způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. V 9 adaptacích z 10 jsou ti dva zahálčivá dvojice, která se nechá ze svého hnízdečka lásky v Baker street vylákat až na všeobecné naléhání vedlejších postav, které se (kromě Lestradea) okázale koří jejich renomé a uctivě jim nahrávají na brilantní smeče. Zde jsou Holmes a Watson outsideři a řešení případů berou jako jediný možný způsob seberealizace. Velice moderní forma obrazového vyprávění mi trochu připomíná seriál Podfukáři (2005), výborně děj rytmizuje a zabraňuje největšímu nešvaru detektivek všeobecně - nekonečnému vysvětlujícímu tlachání. Vše podstatné prostě vidíme a dialogy proto mohou být a jsou jen vtipnou třešničkou na dortu. Hodnotím po pilotním díle, ale velice pochybuji, že by následující mohly výrazně pokazit můj dobrý dojem. 100% (01.08.2010)

,,JMÉNO MÉ JE SHERLOCK HOLMES A JSEM KONZULTUJÍCÍ DETEKTIV“...... Přesně tak, vždy, když je policie v koncích (což je vždycky), tak případy konzultuje s Sherlockem Holmesem, chlápkem, který bydlí na Baker Street a kterýho by jste normálně nejradši poslali do hajzlu! Je to totiž sarkastickej namyšlenej frajer, kterýho si určitě hned zamilujete – pokud s ním teda nemusíte pracovat! A dr.Watson taky není roztomilej, uhlazenej elegantní stařík, ale válečnej veterán. Co by jste taky v době Google, SMS, smartphone a GPS čekali! Tenhle nápad s neotřepanou formou krimi příběhů vypadá opravdu výborně! Já totiž moc nemusím všechny ty kriminálky Vegas CBS, SKS, ADSL atd...... jen furt dokola omýlají méně či více záhadný vraždy (možná by ..part č.2 mohl být jejich parodií...). Tady je to naštěstí provětráno britským vtipem a nesourodou ústřední dvojicí. /// 2.SÉRIE /// JE SHERLOCK HOLMES TAKY JENOM ČLOVĚK?...... Ze Sherlocka se stal internetovej fenomén (díky doktorovi, samozřejmě). Není divu, že ho o pomoc (konečně) požádal ,,někdo“ s vlastním loďstvem. Zaujme i případ obrovskýho psa v Baskerville (to mě něco připomíná...) a jako v každý pohádce – ani v týhle sérii nechybí pořádnej padouch. BBC vědoma si (téměř jistýho) úspěchu povýšila televiznost o (minimálně) třídu vejš... prostě – kouká se na to fakt moc dobře! A doktor Watson? Je tu stále kvůli mě, abych si vedle dedukčních schopností a myšlenkovej pochodů génia nepřipadal sám jako idiot. Ale to nás asi bude víc. Takže je zřejmý, že otázka pro další sérii zní: JAK??? /// 3. SÉRIE /// ,,ŘÍKAJ O VÁS PRAVDU. JSTE VÁŽNĚ PSYCHOPAT!…“ /// CHLOUBA LONDÝNA JE ZPĚT! Právě včas, páč se chystá teroristickej útok… Vysoce funkční sociopat, idol žen, sarkastickej a ftipnej… jenže tentokrát je celá série trochu jiná. A divná. Ne úplně špatná, jen se řešej věci, který bych (za normálních okolností) nečekal. Watson v chomoutu (soráč, ale to byl dost slabej díl!) a překvapivě často se mi zdálo, jako by scénáristům docházela šťáva. Že by chyběl Moriarty? Několik důvodů, proč má sérii smysl vidět: 1.) Jsem detektiv na volný noze. 2.) Mám rád Britskej humor. 3.) S nadšením sleduju detektivní – kriminální seriály. 4.) Miluju, když někdo vykrádá Conana. (Doyla). 5.) Jakmile někde chybí v mozaice střípek, okamžitě ho doplním! 6.) Včera jsem nemohl usnout kvůli problému se srážlivostí slin. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ** (23.08.2010)

Hodnocení úvodního pilotu: Jsem fascinován!!! Sherlockovské schéma nastíněné Ritchieho filmem (včetně podobného hudebního motivu, nebo hereckého projevu Martina Freemana v roli Watsona, který je především z počátku zcela totožný s pohybem a dikcí Juda Lawa) aplikované na současné reálie a obohacené o technické prvky, ale také třeba motiv registrovaného partnerství dodávají již tak nabušenému témetu ještě větší koule.. Tohle je vážně cool!!! Chci víc a hned!!! Hodnocení po druhém dílu: Dostal sem víc a u vytržení už tak nejsem. Brakové schéma zcela přiznaně vykrádající konspirační detektivky Dana Browna stíhá táhnout příběh vstříc zvláštnímu finále celkem solidním tempem, okouzlení a genialita prvního dílu už jsou ale ty tam... **** Hodnocení po třetím dílu: A je to v háji. Poslední díl završil sestupnou tendenci a předkládá překombinovaný, nelogický a navzdory neustálému posunu v ději spíše roztahaný a nudný díl, završený navíc tak urážející fackou vmetenou do divákovy tváře, že jsem byl na konci dílu vlastně mnohem víc nasraný , než natěšený na další díly... *** Celkově prozatím za čisté 4. Uvidíme dál... (06.08.2010)

Sťahujem jednu hviezdičku za ten malý moffatovský manierizmus v závere prvej časti, kedy sa zbytočne predlžovala scéna medzi detektívom a vrahom za hranicu únosnosti. A podobné malé mušky... Ale inak Sherlock očaril aj mňa. Občas trochu prerazí na povrch "doctorwho-ovská" atmosféra (taký ten neidentifikovateľný fíling, že je to pre deti), ale je to veľmi zábavné a doslova milé. Všetky atribúty už z pilotu robia povinnú jazdu pre fanúšikov produkcie BBC, britského humoru aj pôvodného Sherlocka Holmesa :-) Ak mal byť niekedy Sherlock umiestnený do súčasnosti (pričom sa tvárime, že predtým neexistoval a všetko je presne ako má byť;-), tak by to nikto neurobil lepšie ako BBC. Podarilo sa. (12.08.2010)

V průběhu let jsem si bbcovskému Sherlockovi vypěstovala dost podobný vztah jako k Sexu ve městě: na jednu stranu nepřehlédnutelné nedostatky jak stojící u samotného základu, tak plynoucí z nijak vzácných scenáristických úletů (Rudovous + Východní vítr, dafuq), na tu druhou ho ovšem nepokrytě a iracionálně žeru. Knižní doylovky jsem nikdy nemusela, televizní a filmové inkarnace mi snad všechny přijdou na jedno brdo a samotnou ústřední postavu, zobrazovanou takřka vždy z obdivného pohledu tupého untermensche, považuju za zcela nesnesitelnou. Je tudíž zvláštní, že jedinou přijatelnou verzí se v mých očích stal místy bolestně průměrný televizní počin, který i přes nápaditou aktualizaci stojí právě na protagonistovi, jehož aroganci a všeobecnou píčovitost nevybíravě vytáčí do červena a který je záměrně vystavěn tak, abychom na rozdíl od typických christieovek měli minimální šanci úspěšně zapojit intelekt a naopak se museli vytrvale ráchat v neustálém připomínání, že oproti té Miss Asociál Jakou-Psychickou/Osobnostní-Poruchou-To-Vlastně-Trpím jsme neskutečně nedůvtipní idioti. A ono to funguje… celkem a nějakou dobu. Omezený koncept nahlížení na dění přes záda hlavní postavy se totiž extrémně rychle okouká a už od druhého dílu začne převládat dojem, že se ode mě vlastně nechce nic než tupě přihlížet a nechat se bavit. První dvě série nicméně výborně balancují na hraně mezi detektivní a charakterovou linií, jejímž účelem je právě kvůli zmíněné omezenosti čím dál zřetelněji dodat ústřední postavě aspoň trochu lidskosti, třetí je pak už nepokrytá fanfikce. Čtvrtou řadu nebrat, snad pouze jakožto tečku v emočním/charakterovém vývoji a z něj vyplývající završení postupného přesunu v řešení případů od stylu chladné "logické" dedukce k empatii. Škoda jen, že tahle tečka by bývala byla mnohem údernější, kdyby nepřišla doopravdy na přetřes až v úplně poslední epizodě. Potenciální pátou sérii si strčte někam a radši mi nechte momentálně oficiální Sherlolly , děkan. (15.02.2014)