Čaroděj ze země Oz

Nejkouzelnější film všech dob. Když se užívá tradiční formulka "to už se dnes netočí", tak se mívá obvykle na mysli, že chybí na to ti vhodní či se jim do toho nechce investovat. Jenže u Čaroděje ze země Oz skutečně platí, že je jedinečně spjatý se svou dekádou a ta je nevratná. Technicolorové vyhrávky a nádherné písničky jsou věci, které mi vždy neopakovatelně zvednou náladu. Šestnáctiletá nesmělá začátečnice je skvělá a svou masku Dorothy už nesetřásla (aspoň pro mě) ani v dalších rolích. Neměla to vůbec snadné, protože tenhle film byla velká zakázka pro potvrzení dominance studia MGM. Válka klepala na dveře, ale to Vás u filmu ani na vteřinku nenapadne. A to je jeho nejlepší vlastnost. Dovede alespoň na ty dvě hodiny odvrhnout všechny ty starosti, které člověka obklopují a zavést ho do svého světa. Je v něm krásně a opustit ho je skoro nemožné. Ale když už nic, tak v srdci zůstane navždy. (24.09.2005)

Victor Fleming se na filmovém poli proslavil mnohými snímky a Čaroděj ze země Oz patří dodnes k jeho divácky nejoblíbenějším. Poetický příběh o malé Dorotce zaujme jak svým námětem, tak i výpravou, která malebně zobrazuje čarovné prostředí fantastické země Oz (kdepak Technicolor a klasické malované kulisy). Scénář se však chvílemi utápí v přílišné sentimentalitě a herecké výkony hlavní herečky diváka ani moc nezaujmou. Příliš častá muzikálová vystoupení začínají časem splývat do sebe a konec je přece jenom příliš patetický. Jedná se prostě o klasickou americkou pohádku, na kterou čas ani diváci nezapomněli. (30.07.2003)

Nejsem zrovna pohádkový typ, ale myslím, že Čaroděj ze země Oz si své kultovní postavení určitě zaslouží. Prostě proto, že je to dobrý film, který neztratil nic ze svého kouzla ani po tolika letech. Příchod Dorotky do kouzelného světa působí i v letech digitálních efektů impozantně. Všechny ty stavby a kostýmy zanechávají dojem kvaltině odvedené a precizní práce a spousty efektně utracených dolarů. Kulisy jsou natolik propracované, že nepůsobí nudným dojmem ala česká televizní pohádka a některé loakce, např. pole s vlčím mákem, jsou skutečně nádherné. Písně a taneční choreografie jsou také na té nejvyšší úrovni, hlavně Starašák a Plecháč geniálně rozpohybovaní. Ale asi nejelepší z celého výkonu jsou herecké výkony představitelů Plecháče, Lva a Strašáka. Jejich výstupy jsou, v rámci žánru, hereckými koncerty. Natočit film, který bude diváky a hlavně ty dětské bavit třeba i za 100 let, to je kumšt. A tvůrcům Čaroděje ze země OZ se to povedlo. (13.06.2011)

Asi v roku 1994 bezala technoverzia na MTV od DJ-jky menom Marusha Somewhere Over The Rainbow. Uz vtedy som si tu melodiu oblubil, ale netusil som, ze pochadza z rozpravky Carodej ze zeme Oz a ze to zistim az o niekolko rokov neskor vdaka AUSTRALII (2008) s Nicole Kidman. V kazdom pripade melodia je fakt krasna a Oscara si v roku 1940 urcite zasluzila. Pacil sa mi ciernobiely kontrast s farebnym, ako krasne ukazal rozdiel medzi skutocnym a zazracnym svetom. Pribeh je vesely, specialne efekty su na tu dobu tiez vynikajuce, urcite jedna z najkrajsich rozpravok v 40-tych rokoch, ktora bola nominovana aj na Oscara za najlepsi film roka, ale v silnej konkurencii az z desiatich filmov si sosku vtedy zobral taktiez Flemingov velkofilm JUH PROTI SEVERU (1939)... 23.10.2009 _____ Judy Garland - (Dorotka) +++ Frank Morgan - (Profesor Zázrak / Čarodej / Stražce / Kočí) +++ Ray Bolger - (Hunk / Strašák) +++ Bert Lahr - (Zeke / Zbabělý lev) +++ Jack Haley - (Hickory / Plechový dřevorubec) +++ Billie Burke - (Glinda) +++ Margaret Hamilton - (Slečna Gulchová / Zlá čarodejka) +++ Charles Grapewin - (Strýček Henry) +++ Clara Blandick - (Teta Em) +++ Pat Walsh - (Nikko) +++ Hudba: Herbert Stothart +++ Piesne: Harold Arlen +++ (23.10.2009)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)