Tajemství starého hotelu

Vítejte na další hrůzyplné expedici za duchovními bytostmi s naším pojízdným spiritistickým svatostánkem Generova Kreativní Indulona Bubu Show. Mé jméno je Chuj deGenero a budu dnes vaším průvodcem po záhrobním světě. Doufám, že si na základě doporučení v letáčku vzali všichni hororoví experti náhradní spodní prádlo a ti ostatní dobrou knihu. Stojíme před rozkošným hotýlkem Yankee Pedlar Inn a navštívíme jeho mrzuté a neklidné mrtvé osazenstvo. Prosím nešpitejte, nehihnějte se, kdo by se nudil a neměl o výklad zájem, může kouřit nebo sledovat na recepci pornografické filmy. Jste připraveni se bát?! Ano?! Takže zbytek výkladu spoj, Lery! Nyní pro ukázku řekneme této blbé blondýně: Nechoď do sklepa, je tam příšerný duch nahého dědka, roztrhá tě na kusy. Sledujte její zajímavou, ale přiznejme nikterak překvapivou reakci: bere klíč a do ruky baterku a kráčí, no ano, přesně jak jsem předpokládal, po schodech dolů a všimněte si, už jí naháč honí a holka piští, sere hrůzou a je po ní veta. Děsivé, že? Můžeme se tedy pomalu vrátit k autobusu, dáme si krátkou přestávku na občerstvení a počkáme na Jakuba, až se přebalí. (15.01.2012)

Moje krevní skupina. Ti West od svého minulého vynikajícího díla The House of the Devil upustil od výrazného looku 70. a 80. let, ale i tak The Innkeepers působí jako zjevení ze "starých dobrých časů". Naprosto s přehledem natočený a zahraný film. West přitom dodržuje základní pravidlo žánru (které ovšem platí jen na někoho, od čehož se budou odvíjet rozdíly v hodnocení), že se člověk nejvíc bojí toho, co nevidí - a tím se film liší od loňské duchařské pecky Insidious. West nic zbytečně neukazuje (většina výstupů duchů je vidět v traileru), nic zbytečně nevysvětluje, jen poctivě a trpělivě buduju táhlou hrůznou atmosféru (pomalé atmosférické bloudění prázdným barákem už se dá považovat za režisérův trademark, za disciplínu, v níž kraluje). A na mě to funguje minimálně stejně, jako agresivní přístup Jamese Wana ve výše zmíněném Insidious. A ačkoli celý film nevybočuje ze škatulky "vážný horor", najde se i docela dost scén, u kterých jsem se od srdce zasmál. Nejsou to žádné snahy překlopit film do "hororové komedie" - jen se prostě postavy (btw Sara Paxton je až extrémně sympatická) občas zachovají vtipně (scéna s odpadky vede). U mne tedy maximální spokojenost, The Innkeepers od teď můžu řadit společně s Osvícením a Psychem mezi TOP 3 hotelové horory. Každému to však rozhodně nesedne. Horror movie of the year (02.01.2012)

Po uvážení a nechání filmu na mě plně dopadnout, musím ten plný počet dát. Takovýto film se málokdy vidí. Většinou se po úvodní nudě silně šlape na pilu a dbá se na co nejvíce lekaček, popřípadě krve. The Innkeepers jsou opakem. Na pilu vůbec netlačí a West nechává film pomalu plynout a rozvíjet se. Nechává diváka až cíleně mimo děj, jako pozorovatele, a nesnaží se ho zatáhnout do děje. Tedy, jen na oko snaží, jelikož vzhledem k více a více informacím o ději a v jeho pozdější fázi, ho stejně zatáhne. The Innkeepers jedou podle úsudku, že člověk se nejvíce bojí toho, co nevidí a v tomto vyhrává na celé čáře, jelikož i poklidná atmosféra filmu dokáže pěkně navodit tísnivou atmosféru. Kdy už tam ta Madelaine bude, sakra? Trailer jsem neviděl, zásadně se na ně nedivám, takže nevědomí jen umocnilo mé pocity. Herecké duo, Sara Paxton a Pat Healy snad ani lepší být nemohlo. Oba své role nepřehrávali a já měl pocit, jako když pozoruji opravdové pracovníky hotelu se zálibou v paranormálních jevech. Jejich, dá se říci, proměna, či "výměna rolí", v průběhu filmu byla zřetelná a přitom nenásilná. Poslední půlhodinku byla Sara Paxton skvělá a celkově film již přešel do "očekáváné" podoby, ale stejně ve smyslu "méně je více". Tím vzrůstající a nepříjemnou atmosféru jen více umocnil. Není to totiž jen přehlídka lekaček, ale je vidět, že jsou použity promyšleně. The Innkeepers je milá, plíživá změna, která by si podle mě zasloužila za své kvality většího uznání. (20.04.2013)

A Lonely Place (With a Lonely People) to Die. Ta nejklasičtější duchařská story s upgradovanými klišé (stejně jako v Insidious) a blaženou nevědomostí, co se to tam vlastně děje. Rozhodně ne pro každého, ale já si ty pomalý záběry náramně užíval. Zajímavost: ve stejném hotelu pobýval před pár lety štáb během natáčení House of the Devil, režisérova předchozího filmu. (12.01.2012)

Přesně jak se tady píše, první polovina filmu je zralá na vypnutí, divák jen silou vůle překonává ty minuty, ve kterých nejen že o nic nejde, ale prakticky se zde odehrávají nesmysly a debatuje se naprosto o ničem. Nevím jak se režisérovi povedlo tento film protlačit na Blue-ray disk. To bych viděl jako mnohem větší záhadu než nějakou Madeline O'Malley. Film má několik povedených lekaček a ono (ne)příjemné mrazení se taky občas dostaví, ale ta omáčka kolem a provedení je prostě divné. Ti West nenatočil rozhodně nic na co by diváci mohli po čase obdivně vzpomínat. (18.04.2012)