Reklama

Reklama

Německý vývoj tajných zbraní je třeba zastavit za každou cenu. Píše se rok 1943 a na bojištích druhé světové války se karta začíná pomalu obracet v neprospěch Třetí říše. Hitler však hrozí, že s pomocí nově vyvíjených tajných zbraní dokáže Spojencům zasadit rozhodující úder. Za této situace dostává britská vojenská rozvědka zprávu o podezřelých německých aktivitách v Peenemünde na baltském pobřeží. Winston Churchill pověřuje ministra Duncana Sandyse, aby tyto aktivity prověřil. Navzdory skepsi fyzika profesora Lindenmanna je Sandys přesvědčen, že zde probíhají práce na vývoji nového druhu raket. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že Němci své úsilí ještě vystupňují. Sandys proto vybaví poručíka Johna Curtise identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby výrobu raket sabotoval. Hvězdně obsazené a realizačně velkoryse pojaté válečné drama natočil britský režisér Michael Anderson. (Česká televize)

(více)

Recenze (61)

DocBrown 

všechny recenze uživatele

Film by se dal rozdělit na tři části. Ta první je výborný válečný film, pohled na německé testování V1 a britské protiakce v podobě špionáže a následného bombardování Peenemunde. To bylo nakročeno na pět hvězd. Jenže pak přichází druhá část, zvaná Sophia Loren, naprosto zbytečná a pro válečný film neúměrně dlouhá. Neměla pro příběh žádný účel, šlo jen o to napsat na plakáty jméno Sophia Loren. Aspoň že neskončila happyendem, odboj se s tím opravdu nesral. A Hannah Reitsch mi připadala stejně hezčí, asi kvůli tomu decentnějšímu make-upu. Třetí část je také vzdálena válečnému filmu a vypadá hodně jako nějaké bondovky té doby. To jak hlavní hrdina pobíhá se samopalem a kosí němce a pak navede bombardéry na cíl a zachrání tím Londýn, to je čistá smyšlenka. Takže bohužel, válečný film se nekoná. Na nějakou scénu Spitfiru odkloňující V1 nebo matoucí informace o cílech raket zapomeňte (skutečná operace Crossbow). Jinak ale na svojí dobu skvělé technické zpracování. Zajímavostí filmu tu může být větší role říšská policie, která je v drtivé většině filmů ve stínu Gestapa. A i ten gestapák je tu hodně netradiční ... 65% ()

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Poněkud zvláštní film. Už jen to, že Sophia Loren, jako hlavní role je tam jen párkrát a asi 20minut je divné. Kladem je určitě to, že němci mluví německy a né anglicky jak to často bývá a taky osudy hlavních postav, celkově však vidím film spíš jako průměr (možná to chtělo big screen, ale to už se nedozvíme)..60% ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Příběh, který navzdory nosnému námětu působí v některých ohledech maličko ... řekněme neprůbojně. Nicméně detailně přibližuje jak začátky vývoje raketových systémů dlouhého doletu v nacistickém Německu za Druhé světové, tak i nezměrné úsilí Britů o jejich likvidaci, přičemž ani jedna ze stran si nemohla dovolit brát jakékoli ohledy na životy jednotlivců ... 3,5* ()

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Na dobu vzniku výborné akční sekvence, atraktivní děj, zajímavý hlavní představitelé, kteří se na plátno poprvé podívají až po 30 minutách a parádní lokace podzemní základny v závěru. Trochu bych film přirovnal i k "Kam orli nelétají", i když ten byl přeci jen ještě o hvězdu lepší. Ale skutečně nemám větších výhrad. ()

flyboyeda 

všechny recenze uživatele

Povedeny valecny, dobrodruzny, spionazni a misty take pomerne vtipny film, pomalejsi rozjezd vystrida napeti, film byl mozna inspirovan skutecnou nemeckou podzemni tovarnou na letadla/rakety. Britove maji podezreni, ze Nemci vyvijeji nebezpecne rakety dlouheho doletu, vyuzivaji existujicich identit mrtvych evropskych inzenyru, ktere nackove prave najimaji a vysilaji agenty infiltrovat/sabotovat prisne utajenou podzemni tovarnu, ve filmu se trochu moralizuje, ale v rozumne mire a opravnene, pekny dobrodruzo, co taky pekne boucha, jako bonus Sophia Loren... ()

Galerie (32)

Zajímavosti (3)

  • Lilli Palmer vyhrála Cenu San Sebastián za nejlepší ženský herecký výkon v roce 1965. (Cucina_Rc)
  • V záběru, kdy vidíme hranici mezi Německou říší a Holandskem, je vidět vlajka používaná Německem až po 2. světové válce, tedy černo-žluto-červená. (WolfIssen)

Reklama

Reklama