Nevinnost

Nálepku pedofila ze sebe člověk těžko smaže, i když jím rozhodně nemusí být. Stačí jen pár nevinných lží. Pokud se film rozhodl vyprávět o těchto strastech, tak se bylo rozhodně na co koukat. Ovšem druhá část mi již přišla méně uvěřitelná a vcelku zbytečná. Přesto pochvala pro Hřebejka, že se jako jeden z mála českých filmařů dokáže pustit do natáčení takovýchto témat. (02.11.2011)

Asi nejlepší Hřebejkův film (co jsem zatím viděl). I když bych si dokázal představit, že by to mohlo být ještě o dost lepší. Obvyklá schematičnost a příběhová povrchnost dua Hřebejk-Jarchovský zde byla příjemným způsobem problematizovaná. Typický patos snadné společenské empatie byl sražen na minimum. (12.02.2013)

Na nase pomery dosti netradicni film. A v tom je jeho sila. Zvlastnim zpusobem vypraveny pribeh zvlastnich postav, skveli herci - krome Geislerove, Vetcheho i mladicka Anna Linhartova, ktera (prestoze je dcerou Asterky) ma uzasny talent a casem by z ni mohla byt i druha Geislerova. Pribeh se nejprve opravdu tvari nevinne, ale konec nevinnosti prijde mnohem driv nez se zaverecnymi titulky. Ackoli neco malo tusite, stejne vas pointa prekvapi. Na tohle se s chuti podivam vickrat. (15.08.2011)

Ze zacatku to vypada jako zamysleni nad diskriminaci muzu u podobnych procesu, kdy existuje neco jako "presumpce viny". Pomalu prejdete do zamyslenim nad tim, ze "a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudak bude na nejakym blacklistu uchylu, i kdyz nic neudelal". A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickemu dramatu o jednom komplexu. Jinak receno - slo by to i lip. (07.01.2011)

Jsem neskonale rád, že se Hřebejk s Jarchovským momentálně zaobírají vážnými látkami a ne bezzubými komediemi pro masy (burany), jak tomu bylo do doby před natočením KAWASAKIHO RŮŽE. Jejich aktuální počin trpí jistou vykonstruovaností (hlavně v závěru), podivnostmi v logice (zatčení a uvalení do vazby na základě nicneřikajícího deníku, mailů a nepodložených výpovědí, no kde to jsme - jestli to takhle v reálu doopravdy chodí, tak potěš) a nepříliš obratně napsanou a podanou (přesněji řečeno: zbytečně dlouhou a strašlivě doslovnou) vysvětlovací scénou v posledním dějství. Z Jarchovského velice ambiciózního scénáře je cítit velká snaha o komplexnost a snad i o jakousi osudovost, postavy a vztahy mezi nimi působí poměrně přesvědčivě, přestože si Jarchovský zkouší hrát na českého Shyamalana a vystavovat nicnetušící diváky překvapivým zvratům, které jinak poměrně tradičně vedený příběh o obvinění ze zneužívání nezletilé dívky neobvykle zkomplikují a pokoušejí se mu tak dát nový rozměr (proto doporučuju o ději před zhlédnutím zjišťovat co nejméně). I tentokrát naštěstí Hřebejk svým umem táhne film kupředu i přes jeho občas hodně zjevné dějové nedostatky (zápletka i s jejím vyústěním má až překvapivý potenciál, ale některé její hrany by potřebovaly ještě značně obrousit). Ovšem jsou zde také pasáže (zejména dialogové), při nichž jsem naprosto přestal vnímat okolní svět a vychutnával si naplno v podstatě dokonalou filmařinu. Když má Hřebejk k dispozici slušně napsanou emočně zabarvenou konverzaci a schopné herce, je to slast bez kompromisů (i když na plátně zrovna nic nevybuchuje, nikdo z ničeho nestřílí nebo neskáče atd.). 70 % (01.02.2011)