Národ snílků

Nejsem teenager, ale tohle se mi líbilo. Carolina mi sice svým sebevědomím lezla na nervy, ale co, každý se chce vybouřit. Měla smůlu. Narazila na dva slabochy. Hudba a kamera se povedla. Konec byl přehnaně poetický, ale po ránu mě film uvedl do zvláštní nálady :-) (28.10.2014)

Když dva se rádi mají, když v lednu je jak v máji...jenže někdy nám ten život dovede rozdat pěkně kruté karty. Co s tím pak? Po nástupu na jinou střední to bývá těžké, zvláště ve filmech ze zemí za velkou louží. A každý se s tím pere po svém. Nevím, jestli si začít s učitelem je cesta nejlepší, ale jako jedna z částí filmu to svůj účel splnilo. Všechny linie příběhu do sebe zapadaly a já jen čekala na vyvrcholení. Překvapení se dostavilo. Žádná teen slaďárna se nekonala a to byla úleva (po nějaké době). (13.03.2013)

Všechny hlavní postavy v tomto milostném trojúhelníku ve vás vyvolají pocit bezvýchodiska a beznaděje ve svém každodenním bloudění ve svých nicotných životech. Přesto, že jsem se nedokázal plně do pocitů zůčastněných vcítit, tak jsem dychtivě sledoval, jaké vyústění nás na konci čeká. Nejsem si jist, zda by ve skutečnosti toto rozuzlení bylo pravděpodobné, spíše ne... (24.03.2014)

Připadá mi, že se filmaři v poslední době rozpomněli na fakt, že vyprávění nemusí být jen lineární (ale postupují bohužel stále častěji podle jakéhosi prefabrikovaného formátu, který ze všeho nejvíc připomíná postupy How I met your mother). Přibývá (romantických) filmů, které experimentují s anticipací, retrospekcí, retardujícími komentáři vypravěče... Tady se ovšem experiment nezdařil. Inu, retrospektivně nahlížené klišé je stále klišé. Navíc tu forma naprosto uztloukla obsah.|| Koukám, že se tu Daydream nation hodně srovnává s Lynchovou tvorbou. Ta podobnost nicméně končí vraždou v přírodě a kouřícím komínem v pozadí. Napětí nulové. Emoce téměř nulové. (19.12.2011)

Hm... pár zajímavých myšlenek, ale toť vše. Kolikrát mě to tak nudilo, až jsem si některé scény musela "popohnat" (ač by mi to normálně bylo proti srsti, nicméně, nemohla jsem jinak), jelikož bych ten film ani nedokoukala. Vlastně jsem na to od začátku až do konce koukala jen kvůli Kat. Josh Lucas měl pár dost obstojných momentů, ovšem ve finále žádná velká sláva. Naopak alespoň malého překvápka se mi dostalo v podobě pěkné tvářičky Reece Thompsona. Carolinin otec si tam párkrát štěkne a ve finále zůstane nevyslyšen a já mám chuť na cupcakes a ledničku prázdnou. Sečteno podtrženo, fakt nechápu tak vysoké hodnocení. (03.11.2014)