Na nože!

Kvalit, vtipu a břitkosti pořadu "Ano, šéfe" tato jídelní reality-show zdaleka nedosahuje. Nože jsou trochu tupé, nicméně i tupý nůž občas řízne a občas je to horší, než tím nabroušeným. Ale tak co, nápad špatný to nebyl, výsledek už pokulhává, ale tak nějak jsem se svezla po vlně a dobrovolně tento pořad sledovala. Pořad možná sem tam nedokořeněný, sem tam překořeněný, občas i chutnající, kolikrát nechutný, ale nemastný, neslaný rozhodně nebyl. (13.09.2011)

"Pro mě je každý dobrý jídlo zdravý." Fakt? No, hodně věcí to o tobě vysvětluje. Stále pokračujeme na stejné vlně, a tak pořady věnované vaření na českých obrazovkách stále nedosáhly toho, aby bylo jídlo prezentováno jako něco víc než "pouhé" ukojení smyslů, škoda, stále hledám alespoň minimální info o nutriční vlastnosti připravovaných pokrmů a výživové znalosti kuchařů stále stojí za hobo... Můžeme se pak divit, že většina českých kuchařů a jejich strávníků má slušně vyvinutá prsa a tři brady? Asi ne, a je hloupost tvrdit, že to k tomu řemeslu prostě patří. (07.09.2010)

Dívat jsem se na tenhle pořad začal jenom kvůli Zdenkovi Polreichovi a jenom kvůli tomu, že jsem očekával českou předělávku Hell''s Kitchen od Gordona Ramseyho. Co říci nedočkal jsem se a navíc Zdeňek si už taky uubrousil zuby a není ani tak řízný jako v Ano Šéfe. K tomu dostal do poroty ještě svého kamaráda a nějakou ženskou do počtu, jmenovitě Roman Vaněk a Eva Filipová. Ať už jsou porotci tři tak hlavní slovo má vždycky Polreich a to co řeknou ostatní je vždycky tak něějak do počtu a mnohdy mi to přišlo tak do očí bijící až to bylo neskutečně trapné. Samotný nápad není úplně špatný, ale lowcost look celého pořadu je prostě otřesný. Na režisérské židličce a za kamerou se posadily taky neuvěřitelné ucha a nemůžu říci, že by mě přesvědčili o svém umu. Neskutečně naklíčované scény, detaily na zamračené tváře porotců a nicneříkající záběry soutěžících dávají najevo, že jde asi o poloamatrskou skupinu lidí. Stříh je potom už jenom třešničkou na dortu, kdy z toho špatně natočeného materiálu je sestříháno něco na co se sice dá koukat, ale že by to na oko zaujalo to rozhodně ne. Tak je fakt, že toto je pořad o vaření a ne o filmovém umění, ale v této rovině se pořad stejně zaměřuje hlavně na sociální sféru a hodnocení výsledných pokrmů, na jejich vaření však vůbec. Z procesu vaření je vám předloženo pár záběrů potravin, zmatečné pobíhání po kuchyni a nakonec až výsledná prezentace. Celá tahle show má 13 dílů a musím říct, že celkový výsledek na mě po polovině (tedy zhruba šesti dílech) působil tak, že z druhé půlky už jsem koukal jenom každý druhý díl. Ve výsledku dostávám sice show s potenciálem, zato však naprosto nemoderně a nezajímavě podanou a na konci jazýčku tak cítím jistou hořkost. Po Ano Šéfe můžu jednoznačně říct, že image Zdeňka Polreicha touhle soutěží rozhodně utrpěla a jeho počínání v Ano Šéfe vyznělo mnohem uvolněněji a přirozeněji. Doufejme, že další série již nevzniknou, nebo že nevzniknou takové jak je nám předkládána tahle. (02.12.2010)

Mě to bavilo. Nejen vaření, ale i ostatní věci související s kuchařinou tady naprostej amatér jako já vidí z úplně nový perspektivy. A žasne nad kuchařskou rychlofantazií i nad tím, jak to může vypadat při výdeji v plný restauraci. Trochu problémem jsou soutěžící, mezi kterýma se oblíbenec nevybírá snadno, ale nakonec s vítězem i jídlama spokojenost, sliny se mi sbíhaly pořád. Šéf má míň fórů a víc kritiky než by se hodilo, Vaňkovo hodnocení mě bavilo víc. Jen k paní Evě se radši nevyjádřím, to by bylo na žalobu. (11.09.2015)

Zdeněk Pohlreich se díky reality show „Ano šéfe“ zapsal do našich žaludků, jakožto nemilosrdný kritik nevalné úrovně českých restaurací. Pořad stál a padal s jeho nezaměnitelnou personou. A to je také jeden z důvodů, proč je „Na Nože!“ slabším pořadem. Jde totiž o kuchařskou soutěž ve stylu superstar, kde byl Zdeněk pouze členem poroty. Možná by to nakonec zas tak nevadilo, kdyby celá show nebyla ušitá tak horkou jehlou. Zbytek poroty je pro mnohé diskutabilní (obzvlášť Eva Filipová) a i když byla mezi soutěžícími řada výrazných osobností, opravdových sympaťáků bylo málo a tak nebylo komu fandit. Kulisy působily nepěkně lacině, ze samotného vaření nám režie často přinášela méně záběrů, než by bylo milé a to ještě v dost zmatečném sestřihu. Největším problémem ale byla neuvěřitelná chaotičnost v pravidlech a v soutěži jako takové. Může za to zmíněná horká jehla, střih, přehnaná snaha o pestrost a v neposlední řadě pravidla blbá sama o sobě. Řada rozhodnutí štábu/poroty pak v rámci vládnoucího chaosu působila nefér i mimo rámec vyřazování. Pořad tak zbytečně podrýval svou kredibilitu, až nešel příliš vnímat jako regulérní soutěž, ale spíš jako (pravda, v jádru celkem koukatelná) hůře sestříhaná show o vaření na čas/zadání. (02.12.2010)