Neřízené střely

Letně rozjímavé, zčásti vážné, zčásti zábavné setkání s italským temperamentem mně udělalo tak nějak dobře, možná díky decentnímu podání gay tématu v konfrontaci s tradicionálními hodnotami, možná jen trefou do nálady. Škoda, že se v závěru bábinčin časosběrný pytel mouder nezdržel poznámek, na druhou stranu tomu, kdo si dokáže stylově osladit i konec života, možná nebude na škodu občas naslouchat... (06.07.2013)

Až do příjezdu partičky "kamarádů" z Říma to vlastně až taková komedie není. Vidím to jako takovou režisérovu autoterapii, jak se vyrovnat se svou rodinou (a možná i svou orientací) - to, že je film věnován otci, k tomu přímo vybízí. Nicméně je to dostatečně poutavé, aby vás to nenudilo, škoda jen nedotažené paralelní linky s dávnou svatbou. - Beznadějné lásky nikdy neskončí. Jsou věčné. (19.12.2013)

Film v sebe veľmi príjemným spôsobom spája dva filmové žánre – drámu a komédiu. Smiech cez slzy v správnom pomere. Dramatický príbeh v správnej chvíli odľahčený úsmevnou časťou. Veľmi umne prepracovaný dej a plynulosť príbehu sú skvelou devízou. Režisér Ferzan Ozpetek okrem typického zamerania viackrát vo svojich filmoch využil prelínanie súčasného deja s minulosťou. Vo filme Mine vaganti je práve táto minulosť zaujímavým vkladom do súčasnosti a nie je barličkou príbehu ako vo Fenestra di fronte alebo v Magnifica presenza, kde sa na úkor minulosti úplne stráca prítomnosť. Tentoraz všetky ingrediencie zmiešal v správnom pomere a preto ho považujem za jeho zatiaľ najlepšie dielo. (02.01.2013)

4,5* Pečlivě vyvážený mix dramatu a komedie, který je tématicky velmi lehce dešifrovatelný, aniž by mu to bylo ke škodě. Pan Ozpetek je na podobné filmy machr a nebýt pro mne o fous lepšího snímku Le Fate Ignoranti, dal bych snad i pět. K úplné dokonalosti mi tentokrát scházela snad jen vhodněji zvolená hudba a nepatrné prostříhání první třetiny snímku. Pravdou zůstává, že Ozpetek je stále jeden z nejpovolanějších režisérů, který může točit filmy o comming outu, aniž by sklouzával ke klišé nebo k rozmělňování sebe sama. (07.12.2010)

Na filmy Ferzana Ozpeteka je jednoduché uvalit stigma překombinovaných vztahových kecaček bez děje (krátce: nuda), což se přesně mně před pár lety po letmém zhlédnutí snímku Le Fate Ignoranti stalo. Člověk asi potřebuje dozrát. A momentálně mám dojem, že tato fáze potkala už i mně…Ač jsem začal Mine Vaganti sledovat s jistou dávkou skepse, Ozpetek mě beze srandy posadil na zadek. Propojení žánrů komedie-drama funguje bezvadně, v některých momentech jsem se málem polámal smíchy, v jiných jsem byl chycen za srdce. Příběh staví na rodinných hodnotách a vztazích, odpovědnosti lidí ke druhým, k sobě samotným. To vše s patřičnou dávkou italského temperamentu, perfektním obsazením a co je důležité, bez kanonády otřepaného patosu. Co víc si přát? Opakovanou projekci a do budoucna více takových překvapení. 91% (20.11.2010)