Bůh masakru

Parádní. Bavila jsem se od začátku do konce. Roman Polanski natočil opravdu vtipnou a chytrou konverzačku, stačili mu k tomu čtyři herci a jeden byt. Film uteče strašně rychle především díky kvalitním dialogům, které neztrácí tempo. Nudit se při sledování tohoto filmu snad ani nejde. Samostatnou kapitolu tvoří herci, všichni čtyři podávají výkony, jaké od nich asi očekáváte, nejvíce mě asi zaujal Christoph Waltz, právě on mě dokázal nejčastěji rozesmát díky jeho úšklebkům a gestům a to jeho "Excuse me" bylo excelentní. Carnage je film, který potěší a když se divák podívá více pod povrch, tak objeví i něco hlubšího. (27.12.2011)

Štyri osoby, jedna izba. Niečo podobné sme tu mali pár rokov dozadu v podobe filmu Closer. Polanskeho film oproti nemu stráca v trošku zdĺhavých scénach, ktoré mali byť podľa mňa trošku šťavnatejšie a štipľavejšie od začiatku. Pomalé budovanie atmosféry a ticho pred búrkou je samozrejme neodmysliteľná súčasť scenára, ale kým sa dej dostane do skvelého búrlivého finále, nie je to to pravé orechové. Herci bezpochyby oscarové výkony, réžia trpezlivá a nápaditá, ale nespokojnosť s úvodom ma odradila. Určite by som si toto predstavenie pozrel na divadelných doskách. 75%. (06.05.2012)

Ufff, to byl masakr !!! Naprostý souhlas s gogem76. Ideální pro divadlo. Stačí 4 zdatní herci, cimra a chodba. Hotovo. Konverzační záležitost, která při omluvě jedněch rodičů druhým, že jejich dítko vyrazilo při rvačce dva zuby tomu druhému odhalí nejednu masku nejen při střetu obou párů, ale i mezi manželi samotnými. Navíc se tu podařilo dokonale vybrat samotné postavy.. Kate - realitní makléře, Christoph - špičkový právník. Proti nim Jodie píšící knihu o masakru v Darfůru a John prodavač v domácích potřebách :-). Já si moc pošmák (tedy až na ten znečištěný obývák). 4 stříknutí odloženou voňavkou. * * * * (28.01.2016)

Polanski a spol mají smůlu, že jsem Boha masakru viděl ve zpracování Jihočeského divadla. Tehdy jsem smíchy umíral, při filmu jsem se jen tak sem tam pobaveně ušklíbnul (většinou nad úšklebky Christopha Waltze) a pousmál (při vzpomínce na divadelní představení). On je to film bezesporu dobrý, pěkně zahraný, dobře zrežírovaný, ale v tomhle případě se prostě zklamání neubráním, ačkoli si racionálně uvědomuju, že srovnávat divadelní kus a filmový kus je pitomost. I když v tomto případě to zas až tak pitomé být nemusí, neboť z filmu je jeho divadelní původ dost cítit... Na některých replikách je vyloženě znát, že je neříká civilní filmová postava, nýbrž značně "teatrální" postava divadelní. (29.12.2011)

Kdo se bojí Virginie Woolfové po 50 letech. Jen mnohem absurdnější, útočnější a zákeřnější. Někoho může zaskočit, že všechny postavy jsou nesympatičtí kreténi, jen s jinými mravními náhledy na svět. Ale co naplat, stejně v tom poznáte většinu svých známých .... Škoda slabšího klimaxu, přesto jde o příjemnou jednohubku, kterou bych si představoval spíše na obrazovkách HBO, ale vem to ďas. (07.01.2012)