Doručovací služba čarodějky Kiki

Krása. Miyazaki je Boh. To som už asi spomínal. Príbeh o mladej čarodejnici, ktorá v trinástich rokoch odišla z domu nájsť si svoje mesto, a napokon si i v ňom založiť doručovaciu službu. Nie je to nič prelomového, dej je jednoduchý, nenáročný ale zaručené krásny. Hudba rytmická, náladová. Hlavná hrdinka Kiki je skvelá čarodejnica. Ja ako Miyzakifil som tomuto filmu nemohol dať iné hodnotenie ako je maximálne. 90% (08.12.2012)

Mijazakiho nejfeminističtější pohádka. V celém celovečerním snímku vystupují pouhé dvě důležitější mužské postavy (tři, počítáme-li kocoura Jijiho), hlavní roli zde však hrají ženy. Přátelská, mateřská pekařka, úspěšná, sofistikovaná designérka, moudrá a hodná babička a především pak nezávislá mladá umělkyně - to všechno jsou pro malou Kiki vzory, bez kterých se během dospívání neobejdou ani čarodějky. Kiki sice není tak originální a plná nápadů jako Cesta do Fantasie a její animace je o poznání klasičtější, než vizuálně strhující Zámek v oblacích; ale svými krystalicky čistými postavami a hlavně vzorným, didaktickým zpracováním si místo po boku těchto šperků zaslouží. 90% (11.03.2015)

Výřez z několika dní života jedné mladé čarodějky. Neprobíhá zde žádné zasazení do alternativního světa, žádné vysvětlení jeho pravidel, prostě to vše vypukne a pak skončí. Dramatický oblouk je plytký, de facto nedochází k žádným větším dějovým zádrhelům. Vztah k postavám je divácky velmi těžko zprostředkovatelný, protože prostě jen jsou, ale reálně nežijí. Jejich chování nemá žádné opodstatnění. Je to celé milé a nekonfliktní, ale bohužel se toho také moc neděje. Každá alespoň trošičku „tragická“ scéna nakonec během několika málo vteřin vyznívá poeticky a přináší jen další dobro. V rámci dětské kinematografie svou odzbrojující laskavostí možná milý a příjemný snímek – nevím, jak se líbí dětem – ale pro dospělého diváka kurevská nuda. I když to město je opravdu pěkné. (13.04.2013)

Kdybych měl subjektivně zhodnotit, jak moc se mi příběh čarodějky Kiki líbil, musel bych sem prásknou minimálně 3 maximální hodnocení. Stane se to jednou za čas, že přijde film, který člověka vnitřně nesmírně zasáhne a zasekne drápek v jeho srdci. Kiki se to u mě podařilo na sto procent. Mijazakiho film, který mě původně zas tak nelákal, a dlouho jsem ho odkládal. Přitom však dokázal zpřeházet můj osobní žebříček jeho nejoblíbenějších klasik. No nic, balím si pingl a jdu hledat město, v kterém bych chtěl tak moc žít. Město, kde má svou roznáškovou službu čarodějka Kiki. (07.03.2015)

Miluju, když na mě Mijazaki přenáší ve svých filmech úchylku na létání. Miluju hudbu Joe Hisaišiho. A nejlepší kombinace je, když během scén s létáním hraje parádní hudba Joe Hisaišiho. To si pak připadám mnohdy jako v sedmém nebi a nebylo se čemu divit, když se tomu tak stalo i v tomhle snímku. Je to snímek ještě více uvolněnější než Totoro, ale to rozhodně jako zápor neberu, protože Mijazaki od svých předchozích kvalit ani v nejmenším nepolevil. Není to ani tak, že bych se týden nemohl z Kiki vytrousit blahem nebo že bych na nic jiného nemohl myslet, ale je to spíše takový film na zlepšení nálady, takový filmový balíček cukrátek s optimismem. Komu se líbil již výše zmiňovaný Totoro, určitě si zamiluje i Kiki s jejím sarkastickým kocourem Džidžim, jehož zkrátka nešlo nemít rádo. (03.12.2011)