Doručovací služba čarodějky Kiki

To všechno ta kočka! Jak moc bych chtěla takového Jijiho, se kterým bych poletovala nad, francouzskou atmosférou salajícím, japonským městečkem, kde je všechno bezstarostně krásné a dokonalé. Kouzelný příběh mladičké čarodějky si mě svojí odzbrojující čistotou naprosto obtočil kolem prstu. Rozkošné! (03.12.2009)

Kikiina donášková služba je jeden z Miyazakiho filmů, který vznikly v mezidobí mezi jeho vrcholnou čtyřkou (tedy Naushikou, Laputou, Mononoke a Chihiro) a tak jako pro další filmy z tohoto období (především Můj soused Totoro), pro něj platí stejná "nepsaná pravidla", tedy jednoduchý příběh, zaměření na mladší publikum a absence hlubších myšlenek typických pro jeho velkofilmy. Majo no takkyubin je zkrátka oddechová pohodička s typickou Miyazakiho filmovou atmosférou, která vás pohladí po duši a rozesměje zároveň, zatímco vaše mozkové závity odpočívají v klidu a míru pod péřovou dekou dětské infantility. Je to právě větší hloubka a vážnost příběhu, která ji odlišuje od mistrových masterpieců a taky od vyššího hodnocení. Kocour Jiji je ale rozhodně výplodem génia!!! (07.07.2007)

Toto jest jeden z těch Miyazakiho filmů, který je spíše určený těm mladším, čili kdybych byl dítě, zaručeně bych byl nadšený. Pohádka moc hezká, dokonce s nečekaně vtipně-nevhodnými dialogy typu: Kiki:" Chce mě namalovat." Jiji: "Nahou?" :-) Totora jsem si užíval i já. Kiki už tak ne. 7/10 (09.11.2010)

Jeden z mála Miyazakiho filmů, kde nejde vyloženě o fantaskní bytosti, které překvapují svou infantilností a originilatou. Jasně, příběh čarodějky, která si zřídí živnost v podobě roznášení balíků na koštěti, je samo o sobě dost zvláštní, ale u Miyazakiho je to hotová věc. Jako vždycky se musím pozastavit nad tou neuvěřitelnou animací a detailností. Nechápu, kam na to režisér chodí (možná je to tím nadměrným pitím čaje, který má neustále při sobě..), protože -ač se nad tímhle normálně nepozastavuju- tak uniknout si takové uklouznutí po lupení či při lezeni do kopce, je vyloženě hřích. Kiki by svou ochotností a ctností sice předčila i Matku Terezu, ale nějak výrazně na pěst není. Na rozdíl od svého kamaráda, který je opravdu....ale opravdu blbec. Má sice zajímavé kolo, ale to vás nezbaví dojmu, že většího protivu Miyazaki ještě nestvořil. Můj barometr značící mou momentální pohodovost ukazuje zářícího smajlíka, takže to asi nebylo tak hloupé, jak se zdálo :D (08.02.2009)

Film o létání (v zářivé paletě barev). O pohodovém plachtění vzduchem, lehkých tazích modré a žluté, do kterých se občas přimísí tváře zbarvené do ruda (horkovzdušným proudem první lásky), či lehké turbulence otřásající dospívající identitou. Avšak i přes tyto občasné přeháňky (a jeden pořádný liják), je tohle skutečně (vlastně až neskutečně) kouzelná a povznášející záležitost. (01.02.2017)